Lidský chrup
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Řezáky- Jsou umístěné v přední části čelisti, mají jeden kořen a plochou korunku. V ústech jsou čtyři řezáky horní a čtyři dolní. Jejich funkcí je kousat a trhat potravu.
Špičáky- Jsou uloženy za řezáky. Mají jeden kořen a kónicky zakončenou korunku. V ústech jsou dva horní a dva dolní špičáky, jejichž funkcí je trhat a kousat potravu.
Třenové zuby- Jsou umístěny za špičáky, mají jeden až dva kořeny a krychlovou korunku. V ústech jou čtyři třenovce horní a čtyři dolní. Jejich funkcí je drtit a rozmělňovat potravu.
Stoličky- Stoličky leží v zadní části úst za třenovými zuby. Mají vícečetné kořeny a nepravidelnou korunku. V ústech je šest horních a šest dolních stoliček. Někdy chybějí poslední stoličky-tzv. zuby moudrosti. Funkcí stoliček je drtit a rozmělňovat potravu.
Ozubení- To je mléčný(dočasný) chrup. Zuby se začnou objevovat kolem 6.měsíce věku. První sada zubů, mléčný chrup, je dočasná a samovolně začne vypadávat s přibývajícím věkem dítěte, aby byla nahrazena zuby trvalými. Mléčný chrup ma obvykle 20 zubů.
Ozubení- Druhé neboli trvalé zuby se začnou objevovat kolem 6.roku života, kdy první zuby začnou vypadávat, ale často není kompletnínještě v dospělosti. Normální trvalý chrup dospělého člověka má 32 zubů, 16 horních a 16 dolních.
Rozdělení zubů
Tvar, počet zubů, doba jejich růstu - protože zuby slouží k příjímání potravy, jsou přizpůsobené na míru každému ozubenému živočichovi. Proto se od sebe zuby jednotlivých druhů velmi liší. Například býložravci mají stoličky k rozmělňování tuhých rostlin, naproti tomu masožravci potřebují velké špičáky k zabití kořisti. Zuby všech živočichů proto můžeme rozdělit z několika hledisek:
Podle tvaru jednotlivých zubů
homodontní chrup: všechny zuby v čelistech mají stejný tvar (příklad: dravé ryby, kytovci)
heterodontní chrup: zuby jsou rozdělené podle tvaru na řezáky, špičáky, premoláry a moláry. Počet zastoupených druhů zubů a jejich počet jsou druhově specifické.
Podle délky růstu
zuby s omezeným růstem (brachyodontní): jakmile se prořezají z dásně, již dále nerostou.
zuby s prodlouženou dobou růstu (semihypselodotní): rostou i nějakou dobu po prořezání
zuby trvale rostoucí (hypselodontní): rostou po celý život
Podle trvání a výměny
polyfyodontní: zuby jsou v několika řadách, po vypadnutí je zub hned nahrazen novým
difyodontní: nejprve vyrůstá dočasný, mléčný zub, ten je později nahrazen zubem trvalým
monofyodontní: zub vyrůstá jen jednou za život, není nahrazován
Zuby člověka jsou tedy heterodontní, s omezeným růstem a většinou difyodontní, s výjimkou stoliček, které jsou monofyodontní.
Nemoci zubů
Zubní plak- je měkká a do jisté míry neviditelná vrstva, která se tvoří na zubech a hlavně na okrajích dásní. Usazují se zde také mikroorganismy způsobující rozklad sacharidů na organické kyseliny, které spolu s bakteriálními enzymy odvápňují sklovinu - vznik zubního kazu. Bolest zubu je způsobena poškozením zuboviny, která je situována pod sklovinou. Dráždivé látky, které se z něj uvolňují, způsobují zčervenání, podráždění a otoky dásní. Do zubního plaku se později ukládají minerální látky a vzniká tzv. zubní kámen. Omezit vzniku zubního plaku lze pravidelnou zubní hygienou.