66. Části erbu – úplný erb

66. Části erbu – úplný erb

Erb je barevné a stálé znamení na štítě a na některých dalších částech zbroje středověkého evropského bojovníka, vytvořené a popisované podle ustálených heraldických pravidel, které určuje fyzickou či právnickou osobu na základě vžitého nebo uděleného práva.

- úplný erb se skládá ze štítu, přilby, přikryvadel, točenice nebo helmovní korunky a klenotu, někdy i některých honosných kusů

- neúplný erb obsahuje pouze štít

Součásti erbu:

1. štít – nesmí nikdy chybět!

- nejdůležitější část erbu

- všechny ostatní části mohou chybět a erb stále zůstane erbem, ale štít ne

- tvar štítu se při blasonování nepopisuje a jeho provedení závisí na vůli kreslíře

1. přilba - (přilbice, helm, helma)

- musí spočívat na štítě, nesmí se nad ním vznášet

- v barvě železa, popřípadě stříbrné či zlaté

- hrncový, kbelcový, kolčí, turnajový

1. přikryvadla - (přikrývky, pokrývky, pokryvadla, krydla, fafrnochy, fanfrnochy)

- látka, která bezprostředně spočívá na helmu a svými okraji volně vlaje po obou stranách helmu a štítu

- zvenčí barva, podšitá kovem – kopírují hlavní barvy štítu

- malují se jakoby nadouvaná větrem

- výjimečně e malují ve formě erbovního pláště

- vznikla z praktické potřeby při křižáckých válkách v Palestině

1. točenice (s feflíky) nebo helmovní korunka

- slouží k tomu, aby zakryly opevnění klenotu na přilbu

- u některých starých vrzů však figura klenotu plynule přechází do přikryvadel

- točenice = věnec spleteny ze zatočených konců přikryvadel – takže se tinktury pravidelně střídají

- někdy jsou doprovázeny feflíky = volně vlající pásky po stranách točenice

- helmovní korunka – nemá charakter hodnostní koruny a neukazuje na stav erbovníka

- přilby však mohou být korunovány i tzv. pohanskou korunou, knížecí korunou nebo korunou trnovou

- v některých zemích vytvořené ještě další typy helmovních korunek, jinde přilby korunovány hodnostními korunami, které označovaly šlechticovo důstojenství

1. klenot

1) opakováním figury ze štítu

2) nezávislý - nemající vztah k figurám štítu

= vrchní ozdoba přilby – sleduje směr přilby, kreslí se plasticky

- sloužil k rozlišování bojovníků a částečně také chránil před seky vedenými přímo na hlavu

- vyráběny ze dřeva, kůže, peří, klihového papíru, plechu, pletiva, sukna, plátna, ale i ze zlata či stříbra

- k přilbám připevněny šrouby nebo šňůrami – proto jsou přilba s klenotem neodlučitelné

- klenot musí z přilby vycházet nebo na ní pevně spočívat, nikdy se jí nesmí jen dotýkat nebo se nad ní vznášet

- nejčastější klenoty: buvolí a volské rohy, orlí křídla, paví, kohoutí a pštrosí pera, jelení parohy, praporce, části zvířat a lidské trupy (vyráží, vyrůstá, vyskakuje)

- dámy a duchovenstvo neužívají ani přilby ani klenoty poukazuje to na to, že se aktivně neúčastní bojů