Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




A16.....................................................................................zrevidovano

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (96 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

16) Náležitosti právního jednání a jeho neplatnost

Formy projevu vůle

- pro právní význam je nutné vůli projevit - jinak má relevanci jen ve sféře náboženského přesvědčení

- např. forum internum – soud svědomí

právně významný projev vůle:

  1. přímo a výslovně (verbis expressis, nominatim)

  • jednající dává najevo vůli určitého obsahu bez všech postraních zřetelů a ohledů

  • obyčejně slovy, stačí i kývnutí na dotaz, podepsání listiny

  1. nepřímo a mlčky

  • konkludentní jednání (facta concludentia)

  • vůle není projevena výslovně, ale jednoznačně vyplývá z jednání člověka

  • např. ten, kdo platí pozustalostni dluhy nebo prodava pozustalostni věci, povazujeme bez dalšího za dědice

  1. mlčení je sporné

  • neuznávali jako projev souhlasu

  • opatrně formulováno – kdo mlčí, jistě se nepřiznává, je však také pravda, že ani nezapírá

  • mlčení znamená souhlas jen v situacích, kdy je třeba projevit odchylnou vůli qui tacet, consentire videtur – ubi loqui potuit et debuit

  • kdo mlčí, souhlasí – tam, kde promluvit mohl a měl

projevy vůle:

  1. formální – nutno dodržet zákonem nebo obyčejem stanovenou formu

  2. bezforemné – volné, možno projevovat vůli jakkoli

formální projevy:

  • ve velké oblibě u starého ius civile

  • každé společenský významnější jednání svázáno formalismem

  • jednání jen před lidovým shromážděním: např. pořízení testamentu, osvojení

  • jednání vyžadující určitý počet svědků a pronášení slavnostních formulí: mancipace, injurecesse

  • jednání vyžadující pronášení formalizovaných otázek a odpovědí

  • pokud nebyla předepsaná forma dodržena  sankcí neplatnost celého aktu

  • rozvojem hospodářství  vytváření nových pružnějších forem hl. právo praetorské (edikty městského a cizineckého praetora)

  • odbourávání zbytečných a neužitečných formalismů ius civile

  • preferována vůle a záměr jednajících stran

  • již ve 2.stol.př.nl. nejtíživější formalismy ius civile nahrazeny pružnějšími institucemi praetorského práva

  • princip úplné neformálnosti právního jednání nebyl uznán nikdy

  • úplně neformální jen kontrakty konsensuální – nejběžnější smlouvy denního života (trhová smlouva, pacht, smlouva o dílo) – jiné neformální úmluvy neměly právní účinky

  • formalismus svědecký + listinný

  • jen ty případy, kdy svědkové či listiny jsou přímou součástí jednání

  • netýká se případů, kdy jen osvědčují, že se smlouva stala

Vady vůle a projevu

- mezi vůlí a jejím projev musí být shoda, soulad

- aby jednající říkal, co opravdu chce

- u smlouvy je nutné, aby se vůle a projevy obou stran shodovaly, aby nedošlo k nedorozumění jinak nastává dissensus = nesouhlas, nesoulad - rozpor mezi vůlí a souhlasem a jednání je neplatné

- ius civile dávalo větší význam slavnostní formě projevu než skutečné vůli jednajících

Témata, do kterých materiál patří