Mikroekonomie 2 PMIKP - Tahák

2 Preference spotř.

Efektem je užitek plynoucí ze spotřeby jednotlivých statků, újmou je vynaložení důchodu na nákup těchto statků. Spotřebitel maximalizuje užitek a je omezen svým příjmem. Jak dosáhnout max.užitku je založeno na preferencích – kterým statkům dává spotřebitel přednost před ostatními statky. Co ovlivňuje preference? Faktory biologické, psychologické, psychosociální, kulturní, společenské.

Poziční statky (Fred Hirsch) = hodnota statků a služeb je výrazně ovlivněna jejich relativní kvalitou. Rozhodující znak = neodmyslitelná vzácnost.

Spotřebí koš = soubory různorodých statků, přinášející užitek různého druhu, v dané době uspokojují určitou skupinu spotřebitelů (věk, spol.postavení, příjem, vzdělání,…)

Axiómy: bez důkazu přijatá tvrzení. 1) Úplnost = pořadí preferencí je úplné, umožňuje-li spotřebiteli seřadit všechny možné kombinace statků a služeb, 2) Tranzitivita = preferenci známou u jedné dvojice statků lze použít ke zkoumání preferencí dvojic jiných. Dáváme-li přednsot A před B a B před C, daváme tedy přednost i A před C. 3) Axiom nepřesycení = heslo „více je lépe“ znamená, že za jinak stejných okolností dáváme přednost většímu množství před statku před množstvím menším.

2 Měření žitku

Užitek je veličina ukazující směr preferencí. Z preferencí lze odvodit fci užitku. Dva přístupy: 1) Kardinalistická verze teorie užitku = užitek je přímo měřitelný. TU = celkový užitek = vyjaduje celkové uspokojení potřeb při spotřebě daného množství statku. MU = mezní užitek = vyjadřuje změnu celkového užitku vyvolanou změnou spotřebovaného množství statku o jednotku. Geograficky – směrnicí křivky TU v dané době. MU = TU´. Zákon kles.mez.užitku = s rostoucím objemem spotřebovaného statku má mez.užitek tendenci klesat. Bod nasycení = bod odpovídaícímu maxim.užitku (Max.TU a zároveň MU = 0). Souhrnný užitek = závislý na množství všech statků, U = f(x,y).

2) Ordinalist.verze teorie užitku = užitek není přímo měřitelný. Spotřebitel je schopen říci, kterou spotřební situaci preferuje více, ale ne jak velký je její užitek. Pokud TU s růstem možství roste, MU je kladný a naopak. Indierenční křivka = množina kombnací statku X a Y se stejným souhrnným užitkem.

2 Indifer.křivky: dva zákl. přístupy – na základě preferencí a na zákl. užitku. Vlastnosti: 1) jsou klesající, 2) neprotínají se, 3) v každém bodě obrázku znázorňujícího spotřební situace se nacházjí indeferenční křivky, 4) jsou kovexní vzhledem k počátku. Tvary: 1) statky žádoucí (pozitivní pref.), 2) statky nežádoucí (negativní pref.), 3) statky lhostejné (osa x), 4) změna preferencí s rost, množstvím statku. X a Y jako dokonalé substituty \ , nebo komplementy ∟.

2 Mezní míra substituce ve spotřebě

= lze analyzovat pomocí směrice indiferenční křivky. MRSc je poměr, v němž je statek Ynahrazován statkem X, aniž by se změnila úroveň uspokojení potřeb neboli TU. MRSc = - dY/dX ‌‌‌‌‌‌‌‌‌׀ U = konst. Záporné znaménko – při posunu na indif.křivce je kladný rozdíl množství jednoho statku vyrovnáván záporným rozdílem statku druhého. My budeme chápat MRSc jako absolutní hodnotu – kladné číslo. Z definice MU vyvolaného statkem X (při konstatním Y) plyne: MUx = ΔTU/ΔX a pro Y: MUy = ΔTU/ΔY. MRSc = MUx/MUy.