Mikroekonomie 2 PMIKP - Vypracované otázky a odpovědi

TEORIE

1. Matematické modely, které se využívají v mikroekonomii

2. Které matematické rovnice a vztahy byte použil pro modelování mikroekonomických jevů. Popište využití a důležité vztahy. Jaké jsou postupy pro určení optima funkce?

- matematické rovnice (lineární, exponenciální, logistické, parabolické)

- algebraické rovnice – vztah mezi dvěma proměnnými, který udává jakou hodnotu má jedna funkce za hodnoty nezávisle proměnné.

- diferenciální rovnice – k jaké změně df dochází při velmi malých změná dx

Stanovení optima: - funkcí s jednou proměnnou – jeden výstup vzniká transformací jednoho vstupu

- funkcí s dvěma proměnnými – parabolické funkce, je ještě potřeba určitě, zda se jedná o min nebo max druhou derivací

- Lagrangeův multiplikátor: - poměr mezního přínosu k meznímu omezení

$$\frac{\text{δy}}{\text{δx}} + lambda.g_{j}$$

1. Matematicky popište zákon klesajícího mezního užitku. Kdy vzniká bod přesycení? A jaké teorie pojetí užitku se toto vyjádření týká?

MU = X − X2

Užitek je veličina ukazující směr preferencí. Z preferencí lze odvodit fci užitku. Dva přístupy: 1) Kardinalistická verze teorie užitku = užitek je přímo měřitelný. TU = celkový užitek = vyjaduje celkové uspokojení potřeb při spotřebě daného množství statku. MU = mezní užitek = vyjadřuje změnu celkového užitku vyvolanou změnou spotřebovaného množství statku o jednotku. Geograficky – směrnicí křivky TU v dané době. MU = TU´. Zákon kles.mez.užitku = s rostoucím objemem spotřebovaného statku má mez.užitek tendenci klesat. Bod nasycení = bod odpovídaícímu maxim.užitku (Max.TU a zároveň MU = 0). Souhrnný užitek = závislý na množství všech statků, U = f(x,y).

2) Ordinalist.verze teorie užitku = užitek není přímo měřitelný. Spotřebitel je schopen říci, kterou spotřební situaci preferuje více, ale ne jak velký je její užitek. Pokud TU s růstem možství roste, MU je kladný a naopak. Indierenční křivka = množina kombnací statku X a Y se stejným souhrnným užitkem.

1. Ordinalistická teorie užitku

Ordinalist.verze teorie užitku = užitek není přímo měřitelný. Spotřebitel je schopen říci, kterou spotřební situaci preferuje více, ale ne jak velký je její užitek. Pokud TU s růstem možství roste, MU je kladný a naopak. Indierenční křivka = množina kombnací statku X a Y se stejným souhrnným užitkem.

1. Ako vybrať jeden z variabilných cieľov firmy v ordinalistickom pojetí, ak nepoznáme úžitok a pravdepodobnosť dosiahnutia len jedného z cieľov + 4 pod-otázky.

NEVÍM

1. Nakreslete indiferenční křivku, když je konstantní mezní míra substituce, linii příjmů a bod optima spotřebitele + krátký popisek

2. Nakresli, co znamená, když je mezní míra substituce 3. Nakreslete indiferentní křivky (všechny varianty) a optimum spotřebitele a ještě k tomu definovat mezní míru substituce ve spotřebě a mezní míru substituce ve směně, jaký je mezi nimi vztah. Nebo tak nějak to bylo.