Nový Microsoft Word Document (2)

Hydratace — rozpouštědlem je voda.

Nasyceny roztok — v něm je koncentrace tuhé látky přesně určena její rozpustností za dané teploty, zbytek tuhé látky zůstává nerozpuštěn

Přesyceni — u roztoků nasycených za vyšší teploty, ochlazováním se vylučuje přebytek látky (roztok však zůstává nadále čirý), k velmi rychlému vyloučení tohoto přebytku dochází při náhlém otřesu, nebo přidáním krystalku tuhé rozpouštěné látky.

Slitiny — jsou tuhé (kapalné) soustavy dvou nebo více kovů (popřípadě kovů s nekovy), které po roztavení(плавление), promíchání a ztuhnutí(затвердевание) tvoří mechanicky soudržný celek mikroskopicky homogenní nebo heterogenní.

Děleni podle mísitelnosti:

• Slitiny tvořící mřížkové substituční sloučeniny:

• obsahují kovy neomezeně se mísící(смешиваться), které se mohou vzájemně vyměňovat;

• atomy (ionty) přibližně stejně velké;

• krystalová struktura se nemění, mění se pouze mřížková konstanta;

• Slitiny tvořící vložené mřížkové sloučeniny:

• tvořeny kovy omezeně se mísícími;

• odlišná velikost atomů při stejné struktuře nebo mírně odlišnou strukturu při stejné velikosti;

• smísení těchto atomů vyvolává napětí, které dovolí do základní mřížky vstoupit jen omezenému počtu cizích atomů;

Eutektikum — směs kovů, v níž jsou dva kovy v takovém poměru(соотношение), že mají nejnižší bod tání.

1

Atom — základní stavební částice všech látek. Nedělitelná a elektroneutrální částice. Sloučené tvoří molekuly.

Protony р+ — částice s kladným nábojem, jejíchž počet v jádře udává protonové číslo Z.

Neutrony n0 — částice bez náboje, jejíchž počet v jádře udává neutronové číslo N.

Elektrony e- — částice se záporným nábojem, které kompenzuje náboj jádra, jejíchž počet je roven počtu protonu v jádře.

Nukleony — to jsou protony a neutrony, jejichž počet v jádře udává nukleonové číslo A, pro které platí: A=N+Z.

Nuklidy — látky, složené z atomů, jejichž jádra mají stejné protonové číslo, stejné neutronové číslo a nukleonové číslo.

Izotopy — atomy se stejným počtem protonů, ale s různým počtem neutronů.

Izobary — atomy se stejným počtem nukleonů, ale s různým počtem protonů.

Modely atomu:

1. Thomsonův model atomu (“houska s rozinkami“)

2. Rutherfordův model atomu (“planetární model atomu“, kladné nabité jádro, kolem elektrony)

3. Bohrův model atomu (“kvantově mechanicky model“, kladné nabité jádro, elektronový obal s elektrony)

Kvantová mechanika — popis jevů v atomovém měřítku (energie mikročástic je kvantována; korpuskulárně vlnový dualismus; princip neurčitosti)

Atomový orbital — oblast nejpravděpodobnějšího výskytu(прису́тствие) elektronu v prostoru

Pravidla zaplňovaní:

• Výstavbový princip = princip vzrůstající energie): AO s nižší energií se zaplňují dříve než AO s vyšší energií.

• Pauliho vylučovací princip = každý AO může být obsazen nejvýše dvěma elektrony s opačným spinem.

• Hundovo pravidlo = AO se stejnou energií se obsazují nejprve po jednom elektronu