Předmět Archeoastronomie (AEB_79)

Na serveru studentino.cz naleznete nejrůznější studijní materiály: zápisky z přednášek nebo cvičení, vzorové testy, seminární práce, domácí úkoly a další z předmětu AEB_79 - Archeoastronomie, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita (MU).

Materiál	Typ	Datum	Počet stažení

Cíl

Přednášky předmětu archeoastronomie vycházejí jednak z rešerší výzkumů zahraničních i naších autorů, zabývajících se nejstaršími poznatky a představami člověka o dění na obloze. Jako další pramen byly použity výsledky vlastních archeoastronomických výzkumů autora, z nichž některé prováděl ve spolupráci z Ústavem archeologie a muzeologie FFMU Brno. Cílem souboru přednášek je snaha prezentovat českou archeoastronomii v kontextu se zahraniční archeoastronomií, jako svébytný interdisciplinární obor. Součástí přednášek, je také exkurz do elementární astronomie, který je nutný pro pochopení základních astronomických pojmů.Archeoastronomie je vědní mezioborová disciplína, vycházející především z archeologických pramenů. Snaží se prokázat vztah pravěkých a starověkých civilizací ke kosmickým tělesům. Vychází též z písemných pramenů, historicko - národopisných a etnografických či etnologických studií. V konečném důsledku archeoastronomie studuje to nejpodstatnější a to je míru kultovní závislosti člověka na kosmickém prostředí a jeho řádu, který se snažil vztáhnout ke svému pozemskému životu. A právě stanovení této míry je předmětem diskuzí mezi zastánci i odpůrci archeoastronomie. To je dáno tím, že současné představy nemusejí odpovídat v důsledku velkého časového odstupu původnímu vnímání okolního světa našimi předky. Jim nešlo o pasivní pozorování oblohy, jak to činíme dnes, kdy zkoumáme kosmické objekty dalekohledy, studujíce jejich fyzikální a chemickou strukturu. Pravěký člověk vedl dialog s kosmickými tělesy, představující pro něj božstva, neboť věřil ve zpětnou vazbu společné komunikace.

Osnova

Přednášky seznamují také s nejnovějším trendem archeoastronomického výzkumu, který naznačuje, že například rondely mohly výrazným způsobem zasáhnout do vývoje pravěkých astronomických schopností na našem území, ale i mimo něj. Nález lunárního kalendáře na vrubovce z Dolních Věstonic, z doby lovců mamutů dokládá, že naše území má bohatou astronomickou historii, prezentovanou nejen rondely, ale začínající již tímto lunárním kalendářem, pokračující slunovratově orientovanými základy kostela na Pohansku a dvěma kůlovými objekty, pravděpodobně též astronomicky orientovanými, až po pravděpodobně důmyslný systém měsíčních přímek vedených středy základů kostelů vytvářejících město kalendář v aglomeraci Uherské Hradiště – Staré Město.Velká pozornost je v přednáškách věnována otázkám souvisejícím s astronomickou orientací hrobů na pohřebištích, jejichž výzkum pokládá autor za klíčový pro doplnění představ o posmrtném životě pravěkého a starověkého člověka. Astronomická orientace je jednou z mnoha možností záměrné orientace, může být pravděpodobně jednou z nejstarších složek rituální orientace. Na případu orientací pohřebišť byla vytýčena úskalí archeoastronomie.

Literatura

Current studies in archaeoastronomy :conversations across time and space : selected papers from the Fifth Oxford International Conference at Santa Fe, 1996. Edited by John W. Fountain - Rolf M. Sinclair. Durham: Carolina Academic Press, 2005. xi, 579 s. ISBN 0-89089-771-9. infoReadings in archeoastronomy :papers presented at the international conference: Current problems and future of archaeoastronomy : held ... in Warsaw 15-16 November 1990. Edited by Stanisław Iwaniszewski. Warsaw: State Archaeological Museum, 1992. x, 153 s. ISBN 83-900593-0-4. info

Garant

prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc.

Vyučující

prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc.