Předmět Středověká kolonizace, rýžovnictví a hornictví na západní Českomoravské vrchovině (AEB_97)

Na serveru studentino.cz naleznete nejrůznější studijní materiály: zápisky z přednášek nebo cvičení, vzorové testy, seminární práce, domácí úkoly a další z předmětu AEB_97 - Středověká kolonizace, rýžovnictví a hornictví na západní Českomoravské vrchovině, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita (MU).

Materiál	Typ	Datum	Počet stažení

Cíl

Účelem přednášky je seznámit studenty s problematikou kolonizace českomoravské vrchoviny a exploatace zlata a stříbra. Po absolvování kurzu budou mít studenti přehled o problematice kolonizace a osídlení mimo tzv. staré sídelní území a dále přehled o problematice montánní archeologie to vše na modelovém území českomoravské vrchoviny.

Osnova

1. ÚvodStanovení a ohraničení tématu středověké kolonizace na Českomoravské vrchovině.Stanovení a ohraničení tématu středověkého rýžovnictví a hornictví, jeho základní teze a otázky.Formy studia středověké kulturní krajiny Českomoravské vrchoviny (archeologický výzkum a povrchový průzkum, montánní výzkum a průzkum, historický výzkum).Formy historické montanistiky (teoretický výzkum, montánní archeologie, speleoarcheologie, aplikace a přínos přírodních věd).Prezentace základní literatury a montanistických pracovišť2. Přírodní poměry sledované oblastiGeologie, geomorfologie a hydrografiePůdní a vegetační poměry a vztah k osídleníRudní a zlatonosná ložiska a historicky známé rudní revíryZákladní pojmy montánní archeologie3. Pravěké využití výše položených oblastí na příkladu českomoravské vrchovinyČeskomoravské vrchovina v pravěku – úvod do problematiky lidského využití krajiny mimo tzv. starou sídelní oblast.Geografické rozmístění pravěkých lokalit na českomoravské vrchovině.Možnosti interpretace pravěkých nálezů.4. Vnitřní kolonizace ve 12. – 1. polovině 13. století na příkladu českomoravské vrchoviny.Historické pozadí: Čechy a Morava na sklonku raného středověku.Les a jeho využití ve středověku. „Lesní lidé - silvani, woltluden, … a další“.Pohraniční hvozd na sklonku raného středověku. Hranice a její zabezpečení. Zemské stezky, zemské brány.Přesídlenecké osady. Kdy, kdo, odkud, kam a proč.Problematika újezdů.Kolonizátoři: církevní instituce a raná pozemková šlechta. Románská architektura jako doklad postupu kolonizace a sebeprezentace stavitelů.5. Lokace měst (na příkladu Jihlavy)Předlokační aglomerace – obecný úvodVznik měst a prostorový vztah k předlokačním aglomeracím na konkrétních případech: Havlíčkův Brod, Pelhřimov, Chotěboř.Humpolec – významné regionální městečko s dvěma centry (příklad městečka v církevní správě).Jihlava:Předlokační aglomerace u kostela sv. Jana Křtitele.Lokace městaNejstarší dřevěná architektura v Jihlavě v archeologických výzkumech, příspěvek dendrologických dat.Archeologický výzkum kostelů a pohřebišť na území města.Městské opevněníOtázka předměstí a jejich archeologický výzkum.6. Nejstarší doklady získávání zlataRozdíl mezi primárními a sekundárními zdroji zlata, způsoby jejich exploatace.Exploatace zlata v pravěku a raném středověku, její předpoklady, chronologie, hlavní oblasti (Evropa, Česká republika, Českomoravská vrchovina).Obecné ukázky výzkumu starých rýžovišť (jižní Čechy, Pováží).Výskyt rýžovišť na Českomoravské vrchovině, stav jejich poznání, způsob jejich dosavadního studia, literatura (Pacovsko, Humpolecko, Želetavsko).Vazba pravěkého a raně středověkého osídlení na sekundární zdroje zlata, náhoda nebo skutečná souvislost?Archeologie a odraz exploatace zlata. Humpolecko: Želivsko, Štůlny, Květinov.7. Těžba stříbra v Jihlavě – obecné tezeProblém a příčiny absence dokladů těžby stříbra na našem území v raném středověkuSituace v Uhrách a německých zemích ve 12. a 13. století, příklady archeologicky zkoumaných stříbrorudných důlních lokalit 12.-13. stol. Francie, Německo, Slovensko.Příčiny, předpoklady a průběh otevření dolů v Jihlavě.Doklady důlní činnosti z písemných pramenů, archeologických výzkumů a povrchových průzkumů (listiny, horní právo, mincmistr, urburéř; terénní stopy dolování, kladívka, strusky, hlušina a rudnina).Důlní aglomerace na Starých Horách, historie výzkumu, historicko-topografická retrospekce, současný stav a perspektivy výzkumu, prezentace lokalit I.-III.8. Struktura důlní aglomerace na Starých Horách 1 - prospekce, těžba, úprava, hutnictví a výroba stříbraStrukturální modelové schéma procesu těžby, úpravy a výroby stříbra.Archeologické doklady středověké důlní prospekce a těžby, metody jejich výzkumu u nás a v zahraničí (šachty, haldy, geofyzikální měření).Archeologické doklady úpravy rud, kritika a interpretace (drcení, mletí, pražení, praní, rýžování).Doklady hutnictví (strusky, slitky olova, tavící keramika, aplikace přírodních věd).Odlévání, sekání a vážení stříbra (surové stříbro, závažíčka, aplikace přírodních věd).9. Struktura důlní aglomerace na Starých Horách 2 - dřevěné stavby a problém jejich interpretaceArcheologický projev nezahloubených dřevěných staveb.Archeologický projev zahloubených dřevěných staveb.Základní morfologické rozlišení a charakteristika zahloubených staveb, konstrukční prvky, vybavení.Suterén nebo zahloubený obytný prostor? Možné interpretace a rekonstrukce.10. Hutnictví a výroba stříbra na území městaShrnutí stop metalurgie v Jihlavě, srovnání s příklady z jiných měst.Areál jihlavské radnice: archeologická situace 13. století a model urbanistického vývoje.Situace, artefakty a ekofakty dokládající výrobu stříbra v areálu radnice a na jiných místech (strusky, stěny pecí, slitky, tavící keramika).Výpovědní možnosti písemných pramenů - jihlavský stavební řád, stavby nebo tavírny?.Písemné a archeologické doklady jihlavské mincovny.

Literatura

AGRICOLA, Georgius. Bermannus aneb rozmluva o hornictví. Translated by Jan Reiniš. Praha: Československá akademie věd, 1957. info

Garant

prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc.

Vyučující

Mgr. Petr Hrubý, Ph.D.Mgr. Petr Hejhal, Ph.D.