Předmět Historický vývoj bulharštiny a makedonštiny (BKA313)

Na serveru studentino.cz naleznete nejrůznější studijní materiály: zápisky z přednášek nebo cvičení, vzorové testy, seminární práce, domácí úkoly a další z předmětu BKA313 - Historický vývoj bulharštiny a makedonštiny, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita (MU).

Materiál	Typ	Datum	Počet stažení

Cíl

Diachronní pohled na vývoj spisovného bulharského, resp. makedonského jazyka. Teritoriální rozsah bulharského jazykového prostoru. Činnost Cyrila, Metoděje a jejich žáků a následovníků na poli jazykovém; staroslověnština/starobulharština jako nejstarší spisovný slovanský jazyk, její poměr k bulharštině a makedonštině. Historie ztráty deklinace, historie etablování určitého členu. Spory o podobu spisovné bulharštiny v 19. století. Kodifikace spisovné makedonštiny jako nejmladšího spisovného slovanského jazyka.

Osnova

Poslední fáze staroslověnštiny, profilace jednotlivých jazyků z hlediska fonologického a morfologického. Nejstarší období jednotlivých jazyků: starobulharské období u Bulharů, zlatý věk bulharského písemnictví. Středobulharské období 12.-15. století, trnovská škola. Novobulharské období, damaskinské památky, Istorija slavjanobolgarskaja. 19. století: bulharské směry (školy) soupeřící o budoucí podobu spisovné bulharštiny. Vyřešení otázky nářeční osnovy pro spisovnou bulharštinu. Zárodky separatistických tendencí na západě bulharského jazykového území - první pokusy o profilaci makedonštiny jako jazyka odlišného od novodobé bulharštiny. Důležité okamžiky vývoje bulharštiny a makedonštiny ve 20. století (definitivní vyřešení otázky bulharského pravopisu; vytvoření makedonské jazykové normy, K. Misirkov, B. Koneski).

Literatura

povinná literaturaMisirkov, Krste: O makedonských záležitostech. Z makedonštiny přeložil, úvod, encyklopedické heslo o autorovi a vysvětlivky napsal Ivan Dorovský. Brno: Tribun EU, 2012.Spasov, Ljudmil: Periodizacija na istorijata na makedonskiot pismen jazik i negovata standardizacija vo dvaesettiot vek. In: Istorija i filologija. Filološki studii, Skopje, 2007 (http://philologicalstudies.org/dokumenti/2007/vol1/22.pdf).KREJČÍ, Pavel. Přehled vývoje jihoslovanských spisovných jazyků (Od 9. do počátku 19. století). Brno: Masarykova univerzita, 2014.Trajkov, Veselin: Krăste Misirkov i za bălgarskite raboti v Makedonija. Sofija: Znanie, 2000 (http://www.promacedonia.org/bugarash/misirkov/index.html)SESAR, Dubravka Dorotić. Putovima slavenskih književnih jezika :pregled standardizacije češkoga i drugih slavenskih jezika. Zagreb: Zavod za lingvistiku Filozofskoga fakulteta Sveučilišta u Zagrebu, 1996. viii, 156. ISBN 953-175-050-5. infodoporučená literaturaVidenov, Michail: Současná bulharština. Kapitoly z jejího vývoje. Praha : Univerzita Karlova, 1978.KREJČÍ, Pavel . Přehled vývoje jihoslovanských spisovných jazyků (od 9. do počátku 19. století). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2014. 114 s. ISBN 978-80-210-6914-5. Digitální knihovna FF MU infoIVANOVA-MIRČEVA, Dora a Ivan CHARALAMPIEV. Istorija na bălgarskija ezik. V. Tărnovo: Faber, 1999. 384 s. ISBN 954-9541-32-0. infoRUSINOV, Rusin. Istorija na novobălgarskija knižoven ezik. Veliko Tărnovo: Abagar, 1999. 528 s. ISBN 954-427-369-7. infoKONESKI, Blaže. Istorija na makedonskiot jazik. Skopje: Kočo Racin, 1965. infoneurčenoMinova-Gjurkova, L.: Makedonski jazik. Najnowsze dzieje języków słowiańskich. Opole 1998Dimitrova, S.: Bălgarski ezik. Najnowsze dzieje języków słowiańskich. Opole 1997MLADENOV, Stefan. Istorija na bălgarskija ezik. Sofija: Izdatelstvo na Bălgarskata akademija na naukite, 1979. info

Garant

doc. PhDr. Václav Štěpánek, Ph.D.

Vyučující

Mgr. Pavel Krejčí, Ph.D.Mgr. Zornica Cvetanova Cvetkova