Předmět Dějiny současné polské literatury I (PJB403)

Na serveru studentino.cz naleznete nejrůznější studijní materiály: zápisky z přednášek nebo cvičení, vzorové testy, seminární práce, domácí úkoly a další z předmětu PJB403 - Dějiny současné polské literatury I, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita (MU).

Materiál	Typ	Datum	Počet stažení

Cíl

Kurz navazuje podrobnějším výkladem na předchozí přednášky a analyzuje dějiny polské literatury od druhé poloviny padesátých let zhruba do konce let sedmdesátých. Přednášky se věnují vývoji politické, společenské a kulturní situace v Polsku, osobnostem a tvorbě autorů jednotlivých generací a kromě domácí také literatuře vznikající či vycházející v zahraničí a rovněž zrodu domácího tzv. nezávislého oběhu. Na příkladech domácí četby a rozborů s vyučujícím posluchači sami zpracovávají referáty o přečtených dílech, specifickým výstupem je seminární studentská vědecká práce zaměřená na konkrétní problematiku zvolených autorů a jejich děl, kterou posluchači jako součást ukončení prezentují na závěr dvousemestrálního kurzu.

Osnova

1. Po Stalinově smrti (1953) nastalo do roku 1956 v polské literatuře a kultuře vůbec období tzv. tání – objevila se kritika totalitního režimu a socialistického realismu, poněkud polevila cenzura. Nástup nové generace autorů, kterou známe jako Pokolenie ´56 nebo generace Współczesności, různé programy (turpismus, experimentální a lingvistická poezie, literatura o venkově a navazující na folklór, groteskní tvorba, science fiction atd.) – St. Grochowiak, T. Nowak, S. Mrożek, M. Hłasko, M. Białoszewski, W. Szymborska, Zb. Herbert, J. Harasymowicz, A. Bursa, St. Lem, T. Różewicz aj.2. Vývoj politické a společenské situace po roce 1956 (tzv. malá stabilizace), rozvoj publicistiky, tzv. polské filmové školy (Wajda, Munk, Ford, Kawalerowicz aj.), experimentálního divadla (mj. J. Grotowski, H. Tomaszewski).3. Emigrační literatura, časopisy a další aktivity (A. Czerniawski, J. Giedroyć, Cz. Miłosz, J. Stempowski, A. Bobkowski, J. Mackiewicz, S. Piasecki aj.). Emigrační polská nakladatelství - v PAŘÍŽI, kde měly svá sídla četné polské instituce vycházel od r. 1940 časopis Wiadomości Polskie Polityczne i Literackie, týdeník Polska Walcząca a od r. 1947 také slavná Kultura, která obzvlášť po r. 1956 získala velký význam pro svobodně smyšlející Poláky v cizině i doma; v LONDÝNĚ vycházel od r. 1942 měsíčník Nowa Polska, v letech 1946-81 literární týdeník Wiadomości, v r. 1949 vznikla Oficyna Poetów i Malarzy a v letech 1966-80 její čtvrtletník Oficyna Poetów a konečně v r. 1946 byl zde založen Svaz polských spisovatelů v cizině, který měl od r. 1976 svůj orgán Pamiętnik Literacki a nakladatelství; v ŘÍMĚ (během války až do r. 1946 polští vojáci vydávali v Itálií 80 časopisů, mj. literárně-politický týdeník Orzeł Biały, v jehož nakladatelství se objevilo 100 svazků, v Itálií existovalo také 28 polských nakladatelství), kde v r. 1946 Jerzy Giedroyć, Józef Czapski ve spolupráci s Gustavem Herlingem-Grudzińským založili Instytut Literacki, jehož součástí byla také Biblioteka IL a v r. 1947 připravili první čislo významného polského emigračního měsíčníku Kultura, jehož redakce (kromě J. Giedroyće také manželé Zofia a Zygmunt Hertzovi) v tomtéž roce přesídlila z Říma do Maisons-Laffitte u Paříže.4. Vývoj politické a společenské situace v roce 1968 - tzv. březnové události - manifestace a následné perzekuce vůči profesorům a studentům všech polských univerzit, pronásledování polské inteligence, jež vyústilo i v antisemitskou kampaň a nucenou emigraci četných polských intelektuálů židovského původu. V letech 1971-72 se kolem krakovského časopisu Student a literární skupiny Teraz (mj. A. Zagajewski, J. Kornhauser, W. Jaworski, J. Kronhold), ke které se připojili S. Barańczak a R. Krynicki z poznaňské literární skupiny Próby, J. Bierezin z lodžské skupiny Ruch, L. Herbst z Vroclavi, K. Karasek z varšavské skupiny Orientacja Poetycka Hybrydy - tvoří budoucí formace Generace 68 / Nowa Fala (Nová vlna), o jejímž programu rozhodly politické události z března 1968 a prosince r. 1970.5. Rok 1970 a tzv. prosincové události na severu Polska - stávky a demonstrace pracovníků v loděnicích, jež byly dozvukem vzpoury polské inteligence z března 1968, byly surově potlačené policií; dochází ke změnám v politickém vedení státu. Různorodá tvorba sedmdesátých let – literatura, divadlo, film, kultura.6. V r. 1975 podepisuje 59 polských spisovatelů tzv. memoriál 59 protestující proti změnám v ústavě zdůrazňujícím „přátelství PLR a Sovětského svazu“ a vůdčí úlohu komunistické strany; v březnu 1976 se k nim připojilo svými podpisy 78 emigračních polských spisovatelů. Většina děl signatářů se ocitla na indexu a spisovatelé se od té doby nemohli účastnit literárních setkání.7. Rok 1976 - dělnické stávky a nepokoje v Radomi a v Ursusu; založení KOR (Komitet Obrony Robotników), organizace, jež měla pomáhat obětem politických represí, spoluzakladateli byli mj. vědci, mladí politikové (A.Michnik, J.Kuroń), umělci a spisovatelé (mj. S.Barańczak - zákaz tisku v letech 1976-80, týkající se také jeho kolegů z formace Nová vlna); kulturní elity si byly vědomy, že jim hrozí represe, revize a četné provokace, přesto navazují spolupráci s dělníky a vzniká veřejná demokratická opozice. Bez vládního povolení vychází Biuletyn Informacyjny KOR, první necenzurované periodikum.8. Zrod nezávislého domácího oběhu – časopisy, nakladatelství, literatura, publicistika. V r. 1977 vzniká Niezależna Oficyna Wydawnicza (NOW-a), první nezávislé, necenzurované vydavatelství v komunistickém Polsku. Během čtyř let (do r.1981) vyšlo zde přes sto knížek a politických brožur; v tzv. II.okruhu vznikají také jiná nezávislá vydavatelství: Krąg, Przedświt, Pokolenie, ABC, KOS - Krakowska Oficyna Studentów, poznaňská Witryna. Vzniká nezávislý čtvrtletník Zapis (vycházel do r.1981), jež si klade za cíl prezentaci děl objatých cenzorským zápisem (kolem 130 spisovatelů doma i v zahraničí); spoluzakladatel S.Barańczak je propuštěn z poznaňské univerzity, kde byl vědeckým pracovníkem. V letech 1977-1980 vycházejí v II. vydavatelském okruhu časopisy: čtvrtletník Puls (Varšava, Lodž a od r.1982 Londýn), Głos, Indeks, Robotnik, Res Publica, Wezwanie, Kultura Niezależna, Agora a Tematy (Vroclav), Spotkania (Lublin), Brat-niak (Gdaňsk). Tvoří se nezávislé vzdělávací instituce (Towarzystwo Kursów Naukowych). Mimo to Kostel jako nezávislá instituce chystal od r.1975 akce Týden křesťánské kultury, literární setkání s nezávislými spisovateli a diskusní večery v Klubech katolické inteligence (KIK). Díky těmto nakladatelstvím, časopisům a institucím mnozí lidé znali díla emigračních spisovatelů, obzvlášť Cz.Miłosze, jehož knihy mohly být oficiálně publikovány teprve po obdržení Nobelovy ceny. Zostření cenzury a politické situace.9. Polská škola reportáže (v tomto semestru R. Kapuściński, H. Krall)

Literatura

povinná literaturaJAROSIŃSKI, Zbigniew. Literatura lat, 1945-1975. Wyd. 4. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN, 2002. 202 s. ISBN 83-01-11998-5. infoBurkot, Stanisław. Literatura polska w latach 1939-1999. Warszawa: Państwowe Wydawnictwo Naukowe, 2002.Nasiłowska, Anna. Literatura okresu przejściowego. Wyd. 2. Warszawa : Wydawnictwo Naukowe PWN, 2007. 252 s. ISBN 978-83-01-14947-5.Stabro, Stanisław. Literatura polska 1944-2000 w zarysie. Kraków: Wydawnictwo Uniwersytetu Jagiellońskiego, 2002.Literatura polska XX wieku. Przewodnik encyklopedyczny. Warszawa : PWN, 2000.ŚLIWIŃSKI, Piotr a Przemysław CZAPLIŃSKI. Literatura Polska, 1976-1998 :przewodnik po prozie i poezji. Wyd. 1. Kraów: Wydawnictwo Literackie, 1999. 428 s. ISBN 83-08-02857-8. infodoporučená literaturaCZAPLIŃSKI, Przemysław. Kalendarium życia literackiego 1976-2000 :wydarzenia, dyskusje, bilanse. Wyd. 1. Kraków: Wydawnictwo Literackie, 2003. xii, 629 s. ISBN 83-08-03417-9. infoZAWADA, Andrzej. Literackie półwiecze, 1939-1989. Wrocław: Wydawnictwo Dolnośląskie, 2001. 286 s. ISBN 83-7023-864-5. infoŠTĚPÁN, Ludvík . Hledání tvaru. Vývoj forem polských literárních žánrů (poezie a próza). první. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 490 s. spisy FF č. 349. ISBN 80-210-393-6. infoBALCERZAN, Edward. Poezja polska w latach 1939-1965. Cz. 1, Strategie liryczne. Warszawa: Wydawnictwa Szkolne i Pedagogiczne, 1982. ISBN 83-02-01172-X. infoBALCERZAN, Edward. Poezja polska w latach 1939-1965. Cz. 2, Ideologie artystyczne. Warszawa: Wydawnictwa Szkolne i Pedagogiczne, 1988. ISBN 83-02-03053-8. infoŠTĚPÁN, Ludvík , Roman MADECKI , Anna GAWARECKA , Krystyna KARDYNI-PELIKÁNOVÁ , Lenka VÍTOVÁ , Vanda PINDUROVÁ , Jarmil PELIKÁN , Karla ONDRÁŠKOVÁ , Boguslaw BAKULA , Dobrochna DABERT, Grzegorz GAZDA, Andrzej ZAWADA a Irena HRABĚTOVÁ . Slovník polských spisovatelů. Ludvík Štěpán - autor koncepce slovníku a editor, autor předmluvy a úvodní eseje. první. Praha: Libri, 2000. 555 s. Slovníky spisovatelů 107. ISBN 80-7277-005-5. info

Garant

Mgr. Roman Madecki, Ph.D.

Vyučující

Mgr. Renata Buchtová, Ph.D.Mgr. Renata Buchtová, Ph.D.