Předmět Srovnávací lingvistika a sémantika posesivních sloves (PL_41)

Na serveru studentino.cz naleznete nejrůznější studijní materiály: zápisky z přednášek nebo cvičení, vzorové testy, seminární práce, domácí úkoly a další z předmětu PL_41 - Srovnávací lingvistika a sémantika posesivních sloves, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita (MU).

Materiál	Typ	Datum	Počet stažení

Osnova

1. Srovnávací přístup k jazyku – propojení historického a synchrónního hlediska na jazykové jevy (A. Dančev). Porovnání příbuzných jazyků. Výběr metodologie pro porovnávací jazykovědu. Sémantika a pragmatika v jazykovém porovnání (B. Norman). Sémantické pole v gramatice a v lexikální sémantice (A. Bondarko, I. Kucarov, Ju. Apresjan). Lexématická a lexicko-sémantická úroveň analýzy. Lexicko-sémantické varianty jednoho slova.2. Posesivita/posidence jako způsob vyjadřování vztahů. Typologicky odlišné typy vyjadřování posesivity (E. Benveniste, A. Isačenko). Slovanské jazyky z typologického hlediska – čeština, bulharština, ruština (N. Saviický). Archaické a novější typy vyjadřování posesivity. Gramatické způsoby vyjadřování posesivity – zájmena posesivní/přivlastňovací, adjektiva posesivní, slovesa. Posesivita „vnitřní“, „vnější“ a „predikativní“.3. Posesivita vyjadřovaná slovesem – sloveso mít v slovanských jazycích – historicky doložené tvary a příbuzná slovesa - *jęti, *jьmati, *jьmēti (I. Dobrev). Praslovanské rozdíly v jejich tvarech a distribuci. Další slovesa, která patří do sémantického pole posesivity. Absolutní a rozšířené jádro – slovesa dáti a vzíti jako prostředky pro vyjadřování „akční“ posesivity. Slovesa periferní pro sémantické pole posesivity. Mikropole obchodních transakcí (koupiti, prodati) a nelegitimních zásahů (krásti, pleniti) na cizí majetek.4. Typy lexicko-sémantických variant u posesivních sloves. Užívání posesivních sloves k vyjadřování existence. Gamatikalizovaná a frazeologizovaná užití posesivních sloves v nejstarších obdobích slovanských jazyků – 10.–11. století, 14. století. Rozšiřování užití slovesa míti v staré češtině. Vznik modální lexicko-sémantické varianty ve staré češtině. Sloveso dáti jako součást nejstarší sestavy modálních sloves s slovanských jazycích a jako zdroj rané frazeologizace v době přijetí křesťanství (J. Siatkowski). Zásahy vznikající vidové opozice do systému slovanských posesivních sloves.5. Směry rozšiřování užití slovesa míti i pro nové významy. Sémantická struktura posesivních sloves na základě komponentní analýzy. Futurální význam doložený v bulharských památkách od nejstaršího období až po 17. stol. Vznik gramaticky ustálených forem futura a gramatikalizace slovesa míti ve funkci pomocného slovesa/slovesného operátoru. Diferenciace afirmativních a negativních tvarů v bulharštině. Gramatikalizace jako graduální proces. Odlišné stupně gramatikalizace u tvarů afirmativních a negativních. Konkurence sloves chotěti a iměti při formování tvarů futura v bulharštině.6. Vývoj vyjadřování posesivity v ruštině. Zachování starých tvarů tzv. u-konstrukce k vyjadřování posesivity – „konstrukcii posessivnogo naličija“. Formální rozdíly mezi češtinou, bulharštinou a ruštinou v jednotlivých tvarech slovesa míti. Kontaminace nebo splývání sloves *jmēti a *jmati v slovanských jazycích? Specifické postavení slovesa imeť v ruštině – vliv stylistických činitelů na hodnocení celkové role slovesa imeť v systému. Postavení ostatních sloves patřících do sémantického pole posesivity v ruštině. Projevy přítomnosti v sémantické struktuře jednotlivých sémů při vzniku syntaktických struktur na základě příslušných sloves.7. Vznik areálu záporných tvarů slovesa míti s existenciálním významem v slovanských jazycích. Rozdělení východoslovanského areálu podle tohoto kritéria. Existenciální významy slovesa míti v češtině – většinou bez formálního znaku. Specializace bulharského tvaru 3. os. sg. (ima, njama) k vyjadřování existenciálního významu. Existenciální významy u ostatních sloves jádra posesivního sémantického pole. Pragmatické faktory ovlivňující jejich distribuci.8. Současný stav u gramatikalizovaných tvarů slovesa míti. Vzájemné překlady jako zdroj informace o užití posesivních sloves za stejných pragmatických podmínek. Otázka kvality překladu a překladového ekvivalentu. Funkce lokativního sému jako prvek sémantické struktury pro výběr příslušného existenciálního slovesa. Sestava existenciálních sloves v češtině, bulharštině a ruštině. Sémantické okruhy sloves, která mají schopnost vyjadřovat existenci. Rozdíly a shody mezi bulharštinou, češtinou a ruštinou9. Gramatikalizace konstrukcí s pomocným slovesem míti a trpným příčestím v slovanských jazycích (Vl. Georgiev, I. Charalampiev, M. Načeva-Marvanová, A. Popova). Stupně gramatikalizace v jednotlivých slovanských jazycích. Vyjadřování významu výsledného stavu v češtině a bulharštině (St. Stojčev). Gramatické prostředky pro tento účel v bulharštině. Spojení původního sémantického potenciálu slovesa míti s touto sémantikou a postupné formování současného stavu.10. Frazeologický potenciál posesivních sloves. Idiomatické výrazy formované za jejich účasti a jejich překlady v současné krásné literatuře. Vysoký stupeň ovlivnění diskursními faktory. Shoda při překladu verbonominálních skupin typu mám slovo, mám právo s účastí posesivních sloves v češtině, bulharštině a ruštiině. Vzájemná zaměnitelnost sloves posesivního sémantického pole na základě diskursních změn.

Garant

prof. PhDr. Ivo Pospíšil, DrSc.

Vyučující

doc. Margita Mladenova, CSc.prof. PhDr. Ivo Pospíšil, DrSc.