Předmět Psychologie v kartografii (PSB_213)
Na serveru studentino.cz naleznete nejrůznější studijní materiály: zápisky z přednášek nebo cvičení, vzorové testy, seminární práce, domácí úkoly a další z předmětu PSB_213 - Psychologie v kartografii, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita (MU).
Top 10 materiálů tohoto předmětu
Materiály tohoto předmětu
Materiál | Typ | Datum | Počet stažení |
---|
Další informace
Cíl
Prostřednictvím přednášek na vybraná témata budou studenti seznámeni se základními specifiky kartografických produktů, a to s důrazem na hledisko uživatele. Na konci tohoto kurzu bude student schopen porozumět a vysvětlit základní kartografické koncepty. Zároveň bude schopen rozumět individuálním či skupinovým rozdílům ve způsobu zpracování informací z kartografických děl.
Osnova
Témata: 1. Mapa jako obrazová reprezentace; 2. Statická a dynamická vizualizace informací, historický vývoj; 3. Kartografické produkty v praxi; 4. Funkce mapy, design v kartografii; 5. Hodnocení použitelnosti map s důrazem na interakci s uživatelem; 6. Rozšířená realita a způsoby její vizualizace, 2D a 3D vizualizace; 7. Použití barvy v kartografii 8. Kognitivní procesy angažované při práci s mapou a možnosti jejich měření; 9. Individuální a skupinové rozdíly ve vnímání prostoru a při práci s mapou; 10. Estetické hodnoty v kartografické tvorbě
Literatura
doporučená literatura[333] Zacks, J.M. & Tversky, B. (n.d.). Multiple Systems for Spatial Imagery: Transformations of Objects and Bodies. Stanford University. Retrived on April 1, 2012 from http://psych.stanford.edu/~bt/space/papers/ZacksTversky0410.pdf[329] Wolf, B. (2005). Brunswik’s original lens model. University of Landau, Germany. Retrieved on March 25, 2012 from http://www.brunswik.org/notes/WolfOriginalLens2005.pdfneurčeno[200] Montello, D.R. (2002). Cognitive map-design research in the twentiethcentury: theoretical and empirical approaches. Cartography andGeographic Information Science, 29(3), 283–304.[311] Vannucci, M., Mazzoni, G. (2009). Individual differences in object and spatial imagery: personality correlates. Personality and Individual Differences, 46(4), 402-405.[295] Švancara, J. (2006). Psychologické souvislosti geovizualizace. In Annales Psychologici, P10, 11-20. Brno: Masarykova Univerzita.[307] Uttal , D. H. & Tan. L. S. (2000). Cognitive mapping in childhood. In R. Kitchin & S. Freundschuh (Eds.), Cognitive mapping: past, present, and future (pp. 147-165). London: Routledge.[296] Švancara, J. (2009). Modelování obrazové reprezentace se zřetelem ke krizovému plánování. In Annales Psychologici, Brno: Masarykova univerzita, 2009, P 13, 7-17.[30] Brunswik, E. (1955). Representative design and probabilistic theory in a functional psychology. Psychological Review, 62, 193-217.[306] Tuček, J. (1998). Geografické informační systémy. Principy a praxe. Praha: Computer Press.[225] Piaget, J. & Inhelder, B. (1956). The child's conception of space. London: Routlege.[294] Švancara, J. (2007). Exekutivní procesy v cílesměrné vizuální orientaci. In Annales Psychologici, P11, 7-16. Brno: Masarykova Univerzita.[37] Çöltekin, A., Fabrikant, S. I. & Lacayo, M. (2010). Exploring the efficiency of users' visual analytics strategies based on sequence analysis of eye movement recordings. International Journal of Geographical Information Science, 24(10), 1559-1575.[286] Šašinka, Č., Březinová, Š., Stachoň, Z. & Zbořil, J. (2010). Analýza činnosti operátorů HZS v krajských operačních střediscích v perspektivě teorie informačního chování: empirický výzkum. In Kognice a umělý život X (pp. 367-370). Opava: Slezská uni[136] Kitayama, S., Duffy, S., Kawamura, T. & Larsen, J. T. (2003). Perceiving an object and its context in different cultures: A cultural look at new look. Psychological Science, 14 (3), 201–206.[146] Konečný, M. & Staněk, K. (2010). Adaptive cartography and geographical education. International Research in Geographical and Environmental Education, 1(19), 75 -78.[142] Koláčný, A. (1977). Cartographic Information – A Fundamental Concept and Term in Modern Cartography. Cartographica: The International Journal for Geographic Information and Geovisualization, 1(14), 39-45.[41] Černoušek, M. (1992). Psychologie životního prostředí. Praha: Karolinum. [42] Černoušek, M. (2002). Kouzlo mentálních map. Psychologie Dnes, 11, 18-19.[326] Wilson, T. D. (2000). Human Information Behavior. Informing Science Journal, 3(2), 49-56.[230] Pravda, J. (2003). Mapový jazyk. Bratislava: Univerzita Komenského Bratislava.[268] Slocum T. A., Blok, C., Jiang, B, Koussoulakoum, A., Montello, D.R., Fuhrmann, S. & Hedley, N.R. (2001). Cognitivy and usability in geovisualization. Cartography and Geographic Information Systems, 28(1), 61-75.[262] Siegel, A. W. & White, S. H. (1975). The Development of Spatial Representations of Large-Scale Environments. In H. Reese (Ed.), Advances in Child Development and Behavior, Vol. 10 (pp. 9-55). New York: Academic Press.[303] Tolman, E. C. (1948). Cognitive maps in rats and men. Psychological Review, 55(4), 189-208.[171] Lobben, A.K. (2004). Tasks, Strategies, and Cognitive Processes Associated With Navigational Map Reading: A Review Perspective. The Professional Geographer, 56(2), 270- 281.[300] Talja, S. & Hartel, J. (2007). Revisiting the user-centred turn in information science research: an intellectualhistory perspective. Information Research, 12(4).[256] Segall, M.H., Campbell D.T. & Herskovits, M. J. (1966). The Influence of Culture on Visual Perception. Indianapolis: Bobbs-Merrill.
Garant
PhDr. Zdenka Stránská, Ph.D.
Vyučující
Mgr. Čeněk Šašinka, Ph.D.