Předmět Kašpar Šlik: kancléř, politik a falzátor na sklonku středověku (PV1B35)

Na serveru studentino.cz naleznete nejrůznější studijní materiály: zápisky z přednášek nebo cvičení, vzorové testy, seminární práce, domácí úkoly a další z předmětu PV1B35 - Kašpar Šlik: kancléř, politik a falzátor na sklonku středověku, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita (MU).

Materiál	Typ	Datum	Počet stažení

Cíl

Cílem předmětu je představit Kašpara Šlika (*ca. 1400 – †1449), pozoruhodnou osobnost českých i evropských dějin 15. století, a na jeho curriculu vitae ukázat několik důležitých aspektů pozdně středověké politiky, diplomacie a kultury.1) Šlik byl především celý život profesionálním „úředníkem“ císařské kanceláře, kde se po delším působení jako písař, notář, sekretář a protonotář vypracoval až ve vicekancléře a nejvyššího kancléře a – coby první laik v této hodnosti – sloužil postupně třem panovníkům: Zikmundovi, Albrechtovi II. a Friedrichovi III. Na jeho kariéře lze tedy ilustrovat strukturu a organizaci císařské kanceláře v této době, možnosti proniknutí do kanceláře a následného kariérního postupu v jejím rámci. Působení Šlika v hodnosti kancléře pak otevírá otázku o míře vlivu pozdně středověkých panovníků na vlastní listinnou produkci a naopak o podílu kancléře na vzniku politicky významných listin a spoluutváření královské vlády.2) Vedle kanceláře je Šlikova kariéra bytostně spojena také s diplomacií. Ve službách uvedených panovníků podnikal diplomatické mise ke kurii, do italských republik a signorií, na burgundský dvůr či k velmistrovi řádu německých rytířů. Šlikova diplomatická činnost evokuje řadu problémů a otázek, spojených s pozdně středověkou diplomacií a „zahraniční politikou“: jak středověká diplomacie technicky fungovala? Jaká byla role diplomatů při utváření zahraniční politiky středověkých vládců? Jakou roli sehrávaly osobní vazby diplomatů včetně multiplicitních služebních poměrů k více dvorům?3) Šlikova pozoruhodná kariéra je dále příběhem povýšence par excelence, jenž se z měšťana vypracoval mezi vyšší šlechtu. To evokuje obecné otázky po možnostech, technikách a strategiích sociálního vzestupu v 15. století. Konkrétními otázkami pak je, jakou roli v Šlikově vzestupu sehrály pravé i falšované erbovní a nobilitační listiny? Jaké místo připadlo fikci o urozeném italském původu Šlikovy matky? Jak důležité a účinné bylo budování sítě kontaktů v urozené společnosti – na císařském dvoře i mimo něj?4) Tato skupina otázek již neoddělitelně souvisí Šlikovým falzátorstvím, k němuž musíme přistupovat nejen s pomocí metod pomocných věd historických, ale i obecné historiografie, sociálních a kulturních dějin. Jak vůbec můžeme Šlikova falza odhalit? Kdy, jak a proč tato falza vznikla? Do jaké míry jsou podobná jiným falzátorským podnikům 15. století a v čem se naopak odlišují? Jak se k nim stavěla dosavadní historická věda?Všechna témata budou ilustrována ukázkami pramenů, zvláštní pozornost bude věnována četbě a interpretaci falz. Seminář ze své podstaty poukáže na nutnost interdisciplinarity a široké mezioborové diskuze v pomocných vědách historických a historickém bádání. Proto je otevřen posluchačům jak pomocných věd historických a archivnictví, tak historie.

Literatura

Paul-Joachim HEINIG, Zur Kanzleipraxis unter Kaiser Friedrich III., Archiv für Diplomatik 31, 1985, s. 383–442.Otto HUFNAGEL, Kaspar Schlicks letztes Hervortreten in der Politik nebst einem kritischen Beitrag zu dem Fälschungsproblem, Diss. Leipzig 1910.Martin KINTZINGER, Westbindungen im spätmittelalterlichen Europa. Auswärtige Politik zwischen dem Reich, Frankreich, Burgund und England in der Regierungszeit Kaiser Sigmunds, Stuttgart 2000 (Mittelalter-Forschungen 2).Paul-Joachim HEINIG, War Kaspar Schlick ein Fälscher?, in: Fälschungen im Mittelalter. Internationaler Kongreß der Monumenta Germaniae Historica. München, 16. – 19. September 1986. Teil 3: Diplomatische Fälschungen (I), Hannover 1988 (MGH Schriften 33/3)Erich FORSTREITER, Die Deutsche Reichskanzlei und deren Nebenkanzleien unter Kaiser Sigmund von Luxemburg (Das Kanzleipersonal und dessen Organisation). Ein Beitrag zur Geschichte der Deutschen Reichskanzlei im späteren Mittelalter, Diss. Wien [1924].Alfred PENNRICH, Die Urkundenfälschungen des Reichskanzlers Kaspar Schlick nebst Beiträgen zu seinem Leben, Gotha 1901.Paul-Joachim HEINIG, Kaiser Friedrich III. (1440–1493). Hof, Regierung und Politik. I–III, Köln – Weimar – Wien 1997 (Forschungen zur Kaiser- und Papstgeschichte des Mittelalters. Beihefte zu J.F. Böhmer, Regesta Imperii 17).Jörg K. HOENSCH, Kaiser Sigismund. Herrscher an der Schwelle zur Neuzeit 1368–1437, München 1996.Petr ELBEL – Andreas ZAJIC, Die zwei Körper des Kanzlers. Die „reale“ und die „virtuelle“ Karriere Kaspar Schlicks unter König und Kaiser Sigismund – Epilegomena zu einem alten Forschungsthema I–III, in: Mediaevalia Historica Bohemica 15/2, 2012, s. 47–1Arthur ZECHEL, Studien über Kaspar Schlick. Anfänge/Erstes Kanzleramt/Fälschungsfrage. Ein Beitrag zur Geschichte und Diplomatik des 15. Jahrhunderts, Prag 1939 (Quellen und Forschungen aus dem Gebiete der Geschichte 15).Otto HUFNAGEL, Caspar Schlick als Kanzler Friedrichs III., Mitteilungen des Instituts für österreichische Geschichtsforschung – Ergänzungsband 8, 1911, s. 253–460.Günther HÖDL, Albrecht II. Königtum, Reichsregierung und Reichsreform 1438–1439, Wien – Köln – Graz 1978 (Forschungen zur Kaiser- und Papstgeschichte des Mittelalters. Beihefte zu J. F. Böhmer, Regesta Imperii 3).Max DVOŘÁK, Die Fälschungen des Reichskanzlers Kaspar Schlick, Mitteilungen des Instituts für österreichische Geschichtsforschung 22, 1901, s. 51–107.

Požadavky

pokročilá znalost němčiny a alespoň základní znalost latiny – náplní seminářů bude vedle referátů četba německých a částečně též latinských pramenů.

Garant

Mgr. Petr Elbel, Ph.D.

Vyučující

Mgr. Petr Elbel, Ph.D.