11._Pristup_k_osobam_se_ZP
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Přístup k osobám se zrakovým postižením
Zdroj:
VAN DYCK, Herman. Ne tak, ale tak (orig. Pas cela ceci). 4. vyd. PRAHA : Tyfloservis, o. p. s., 1997. 33 s. ISBN 978-80-239-9312-7.
Pravidla pro přecházení ulice:
Zeptat se nevidomého VŽDY PŘEDEM, zdali se přeje Vaši pomoc.
Když je třeba vstoupit na chodník, nebo z něj sestoupit – je TŘEBA nevidomého UPOZORNIT
„ Když čekám na kraji chodníku na tramvaj, stává se mi často, že je jsem uchopen za paži a tažen na druhou stranu ulice, aniž bych vůbec slyšel hlas neznámého úslužného člověka.“
Pokud zmítající se nevidomý začne vysvětlovat, že přecházet nechce – může být pomáhající člověk zaskočen natolik, že za zvuků neurčitých omluv, NECHÁ NEVIDOMÉHO UPROSTŘED ULICE!!!
Na to pozor!!! – v takovémto případě doprovoďte nevidomého na chodník.
Jak vést nevidomého?
Na počátku POZDRAVIT. Upozornit na sebe.
Nebát se nabídnout pomoc při společné cestě
Nebát se odmítnutí (ne všichni pomoc potřebují)
Nevidomého vedeme tak, že je zavěšen do naší paže (NETLAČÍME HO PŘED SEBOU!!!)
Při procházení úzkým prostorem, dveřmi – jde průvodce PRVNÍ. Paži je třeba natáhnout dozadu tak, aby provázený mohl jít za vámi.
Schody …
Zásady:
Upozornit na zábradlí – ZEPTAT SE zdali jej chce nevidomí využít
Stojíme u schodiště => upozorníme: „Pozor, schody nahoru (dolu)“ a vyrazíme.
Oznámit POSLEDNÍ SCHOD
Počet schodů není třeba oznamovat.
Upozornit na eskalátory
Dopravní prostředky
(hromadná doprava)
Nástup/výstup: Nabídnout pomoc, ale nevnucovat
Postačí: Dovést nevidomého ke dveřím vozu => ukázat držadlo dveří (položením jeho volné ruky na držadlo).
Společné cestování:
Průvodce jde první
Ukáže držadlo (podá ruku)
Dobré je upozornit na výšku schodů
Dopravní prostředky (automobil)
Dovést postiženého do prostoru mezi auto a OTEVŘENÉ dveře
Volnou RUKU POSTIŽENÉHO POLOŽIT na horní hranu dveří
DOMLUVIT SE kdo zavře dveře
Zbytek zvládne postižený sám
Místo k sezení
=> UKAŽTE NEVIDOMÉMU SEDADLO, ALE PONECHTE NA NĚM – ZDA SI CHCE SEDNOUT!!!
Pokud si nevidomí sednout chce …
Položte ruku nevidomého na OPĚRADLO – řekněte: „Toto je židle, zde je opěradlo“
Nevidomí si sedne sám!! (Nestrkat)
Neříkejte!!
„Židle je TADY“
„Stůl je TAM; TÁMHLE je …“
X
Použijte:
„Před Vámi je židle; Židle je 10 m před Vámi“
„Hrníček je před Vaší levou rukou“
Komunikace
Vždy se představte – i v případě, že se dobře znáte (nevidomí vás nevidí)
Oslovujte jménem. Pokud jméno neznáte, neurčité oslovení doplňte jemným dotykem.
Dejte si pozor na mimiku, gesta – nevidomý je nedokáže poznat (kývnutí hlavou, úsměv …)
Upozorněte, že odcházíte.
Zvláště na ulici nemusí nevidomí poznat, že jste se vzdálili …
Oznamte také svůj návrat