Předmět Onomastika - antroponomastika 2 (KCJ / ZONO2)

Na serveru studentino.cz naleznete nejrůznější studijní materiály: zápisky z přednášek nebo cvičení, vzorové testy, seminární práce, domácí úkoly a další z předmětu KCJ / ZONO2 - Onomastika - antroponomastika 2, Filozofická fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě (OU).

Materiál	Typ	Datum	Počet stažení

Obsah

1. Uvedení do oboru. Terminologie. Literatura předmětu. Vědecká pracoviště. Periodika.2. Dějiny oboru. Prameny pro studium antroponymie. Problémy rekonstrukce. Vztah antroponym a toponym. Kalendáře. Frazeologie.3. Společenské funkce osobních jmen I - Typizace a stereotypy. Tabuizace jména. Jména v reklamním textu. Hypokoristika.4. Společenské funkce osobních jmen II - Přezdívky, nicky, pseudonymy.5. Soustava českých antroponym diachronně I - Vývoj a standardizace. Příjmení a příjmí.6. Soustava českých antroponym diachronně II - Rodná (křestní) jména.7. Soustava českých antroponym diachronně III - Antroponyma cizího původu.8. Jazyková specifika antroponym. Problém přechylování. Patrocinia.9. Vybrané antroponymické soustavy a jejich charakteristika (vietnamština, ruština, němčina, arabština).10. Literární onomastika I - Vlastní jména osobní v uměleckém textu.11. Literární onomastika II - Vlastní jména místní a chrématonyma v uměleckém textu. Problém překladu vlastních jmen.12. Obyvatelská jména. Etnonyma.13. Chrématonyma.Součástí výuky může být také např. tematická přednáška domácího nebo zahraničního odborníka nebo může být část výuky realizována formou vycházky s referáty, popř. tematické exkurze. Se všemi změnami obsahu předmětu budou studenti seznámeni na začátku semestru dle aktuální situace.

Získané způsobilosti

- Znalost antroponymického plánu jazyka- Schopnost rozpoznat vazby na historické jazykovědné předměty- Schopnost konfrontace onymického materiálu se současným jazykem

Literatura

HANKS, P. - HODGES, F. A Dictionary of First Names. Oxford : Oxford University Press, 1990. HANKS, P. - HODGES, F. A Dictionary of Surnames. Oxford : Oxford University Press, 1988. DVOŘÁKOVÁ, Ž. Česká teorie literární onomastiky. Acta onomastica, 51, s. 447-452. 2012. KUNZE, K. dtv-Atlas Namenkunde : Vor- und Familiennamen im deutschen Sprachgebiet. München : Deutscher Taschenbuch Verlag, 2004. KARLÍK, P - NEKULA, M. - PLESKALOVÁ, J., aj. Encyklopedický slovník češtiny. Praha : NLN, 2002. KNAPPOVÁ, M. Funkce vlastních jmen v literárních textech. In Zborník Acta Facultatis Paedagogicae Universitatis Šafarikanae. Slavistka 28, s. 12-16. Prešov : Pedagogická fakulta UPJŠ, 1992. KNAPPOVÁ, M. Jak se bude vaše dítě jmenovat?. Praha : Academia, 2006. ŠRÁMEK, R. K teorii literární onomastiky. Onomastický zpravodaj, XXVI, s. 510-516. 1985. KARLÍK, P. - PLESKALOVÁ, J., aj. Kapitoly z dějin české jazykovědné bohemistiky. Praha : Academia, 2007. MOLDANOVÁ, D. Naše příjmení. Praha : Agentura Pankrác, 2004. BENEŠ, J. Německá příjmení u Čechů I - II. Ústí nad Labem : UJEP, 1998. BENEŠ, J. O českých příjmeních. Praha : Academia, 1962. RAMEŠ, V. Po kom se jmenujeme. Praha : Libri, 2000. KOPEČNÝ, F. Průvodce našimi jmény. Praha : Academia, 1974. KNAPPOVÁ, M. Příjmení v současné češtině. Liberec : AZ KORT, 1992. KNAPPOVÁ, M. Rodné jméno v jazyce a společnosti. Praha : Academia, 1989. DVOŘÁKOVÁ, Ž. Specifika literárních antroponym. Acta onomastica, 51, s. 453-465. SVOBODA, J. Staročeská osobní jména a naše příjmení. Praha : ČSAV, 1964. HARVALÍK, M. Synchronní a diachronní aspekty české onymie. Praha : Academia, 2004. BLANÁR, V. Teória vlastného mena. Bratislava : Veda, 1996. PLESKALOVÁ, J. Tvoření nejstarších českých osobních jmen. Brno : Masarykova univerzita, 1998. ŠRÁMEK, R. Úvod do obecné onomastiky. Brno: Masarykova univerzita, 1999. ŠMILAUER, V., aj. Základní soustava a terminologie slovanské onomastiky. Zpravodaj Místopisné komise ČSAV, XIV, s. 30-218. 1973. HODROVÁ, D., aj. - na okraji chaosu: poetika literárního díla 20. století. Praha : Torst, 2001. KUBA, L. - ŠRÁMEK, R. (ed.). Chrématonyma z hlediska teorie a praxe. Brno : Onomastická komise ČSAV, 1989. HOSÁK, L. - ŠRÁMEK, R. Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, II (1970, 1980). Praha : Academia (1970, 1980), 1970. SVOBODA, J. - ŠMILAUER, V. Místní jména v Čechách V. Dodatky k dílu A. Profouse. Praha : ČSAV, 1960. PROFOUS, A. - SVOBODA, J. Místní jména v Čechách IV. Praha : ČSAV, 1957. PROFOUS, A. Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny I - III (1947, 1949, 1951). Praha: ČSAVU (1947,1949,1951), 1947. SABINA, K. O pseudonymech v literatuře české. Květy, 6, s. 254. 1871. KNAPPOVÁ, M. Proměny hospodářských chrématonym (názvů podniků). In Termina 94, s. 152-157. Liberec : Technická univerzita, 1995. PASTYŘÍK, S. Sbírka užitečných materiálů pro onomastické semináře. Hradec Králové : Gaudeamus, 2005. DAVID, J. "slova jsou hvězdy, jež se zaněcují na temném nebi vědomí" (literární antroponymie a toponymie v díle Vladislava Vančury). Acta onomastica, XLVI, s. 29-42. 2005. VOPRAVIL, J. Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře. Praha : SPN, 1973. Studie v časopisech Acta onomastica (dříve Zpravodaj Místopisné komise ČSAV/Onomastický zpravodaj), Naše řeč, Slovo a slovesnost a ve sbornících Onomastika a škola. PASTYŘÍK, S. Vlastní jména v literatuře a škola. Hradec Králové : Gaudeamus, 2000.

Požadavky

Pro udělení zápočtu je nutná 70% účast v semináři a splnění zadaných úkolů: 1) písemný test - znalost literatury předmětu, rozbor vybraných typů vlastních jmen a zodpovězení teoretických otázek (max. 10 bodů, min. 0 bodů); 2) ústní/písemný seminární úkol - např. krátká zpráva o nové publikaci, medailonek osobnosti nebo zpracování původu antroponyma, zpracování etymologie a vývoje podoby zadaného onyma, referát, zpracování antroponymie vybrané skupiny osob nebo určeného textu, zpracování skupinového úkolu, sběr materiálu apod. (hodnocení: 20-15-10-5 bodů).Úspěšnost plnění seminárního úkolu a testu pro udělení zápočtu je min. 70 % (tedy min. 21 bodů).V případě nesplnění podmínek pro získání zápočtu v řádném termínu (nedostatečný počet bodů ze seminárního úkolu nebo jeho vrácení k přepracování) má student ještě možnost vykonání opravy seminárního úkolu v 2., pouze opravném termínu. Termíny řádného a opravného termínu pro odevzdání seminární práce budou určeny na 1. semináři letního semestru, popř. konkretizovány po domluvě se studenty během semestru. Pokud se student nedostaví/nezapíše na řádný termín testu, může vykonat test ještě ve stanoveném opravném termínu, který se pro něj stává jediným termínem pro konání zápočtu (ztrácí tím možnost opravného termínu). Podmínkou pro možnost vykonat zápočtový test v jiném než řádném termínu je průkazné doložení konané praxe nebo potvrzení o hospitalizaci. Důvodem pro udělení dodatečného termínu rozhodně není konání zápočtu či zkoušky z jiného předmětu nebo preventivní prohlídka či běžné lékařské vyšetření apod.

Garant

doc. Mgr. Jaroslav David, Ph.D.

Vyučující

doc. Mgr. Jaroslav David, Ph.D.