Předmět Fenomén krásy a ošklivosti v evr. kult. (KFI / FEKRA)
Na serveru studentino.cz naleznete nejrůznější studijní materiály: zápisky z přednášek nebo cvičení, vzorové testy, seminární práce, domácí úkoly a další z předmětu KFI / FEKRA - Fenomén krásy a ošklivosti v evr. kult., Filozofická fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě (OU).
Top 10 materiálů tohoto předmětu
Materiály tohoto předmětu
Materiál | Typ | Datum | Počet stažení |
---|
Další informace
Obsah
1. Předpoklady zrození uvědomělé krásy v zobecnělé konsekvenci2. Chaos a řád, hrůza s extází a klid s harmonií3. Znaky prvotního děsu a prvky ošklivosti4. Krása jako norma, kalokagatheia a formalizace krásy v systému čísla5. Vědomí ošklivosti a jeho projevy v soustavě estetické hodnotové hierarchie6. Skrytá periodicita těchto proměn, jejich vztah k různým charakteristickým rysům společenského klimatu7. Projevy ošklivosti v hélenismu (výtv. umění, literatura, divadlo, filosofie)8. Morální a teologický problém i profil krásy a oškliva ve středověku, jejich specifický spirituální prostor a projev9. Zvláštní stupnice krásy a ošklivosti od pozdní antiky do konce středověku (naturalismus a spiritualismus obrazové scény a dramatu - Geistspiele)10. Smyslu krásy a oškliva v renezanci a nová ambiguita obou fenoménů v manýrismu a barokním klasicismu i radikálním baroku (concetto, concordia discors)11. Varianty vztahů obou principů: Marlow, Shakespeare, Corneille, Boileau etc.)12. Romantismus a dualita krásy, vznešena a hnusu, imaginace a hrůza (Girodet, Géricault, Bertrand, Borel, de Nerval atd.) Nová ošklivost v líbivosti, proměna ambiguit, měšťák a kýč.13. Vzrušivost výrazu povýšeného nad normativitu krásy, panestetizace pozdní doby s estetizací ošklivosti a rozklad kritérií hodnot. Možné cesty transformací a syntézy hodnotových představ.
Získané způsobilosti
Na základě studia odpřednášené látky, základní a doporučené literatury se student orientuje v problematice estetické kategorizace a pojetí krásy ve vývoji filozofie, dějin umění i širších dějin kultury. Seznámí se s normativy krásy, jimiž se v tradičních slohových etapách vývoje umění tvořil estetický ideál a paralelně konstituoval jeho estetický protiklad. Uvědomí si rovněž etické konotace obou pólů a jejich vazby v oblasti sociální.
Literatura
Thomson, G. Aischylos a Athény, Rovnost. Praha, 1952. Holý, P. Esej o kráse a ošklivosti, in: Pocta Evě Mrhačové. 2006. Holý, P. Esej o ošklivosti a kráse, in: Místa bez hranic. 2006. Holý, P. Panestetizace a estetická likvidace, in INSEA. OU, Ostrava ., 1993. Patočka, J. Svět je jako filozofický problém. 1992. Summers, D. The Judgement of Sense. Binski, P. The Medieval Death. , Beitish Museum Press, London, 1966. Gadamer, H. G. The Relevance of Beatiful. Cambridge University Press Cambridge, 1995. Flusser, V. Moc obrazu, ed. Výtvarné umění. Praha, 1966. Chalupecký, J. Obhajoba umění, Orientace. Praha, 1991. Tyler, E. B. Anfänge der Cultur. Leipzig, 1987. Finkielkraut, A.:. Destrukce myšlení. Brno, 1993. Aristoteles. Poetika. FOUCAULT, M. Slová a veci. Bratislava, 1987. Platon. Symposion. Cambridge University Press, Cambridge, 1994.
Požadavky
Zde kladen rovněž důraz na samostudium, zaměřené zejména na období raných kultur, hélenismu (gnóze), pozdního středověku, manýrismus, romantismus a fragmentarizované moderny i postmoderny. Nutno studovat literaturu věnovanou strukturálně působení různých funkcí umění.
Garant
doc. PhDr. Pavel Šopák, Ph.D.
Vyučující
prof. PhDr. Zdeňka Kalnická, CSc.