Předmět Teorie lit. a poetika uměleckého textu (KRU / NOTL)

Na serveru studentino.cz naleznete nejrůznější studijní materiály: zápisky z přednášek nebo cvičení, vzorové testy, seminární práce, domácí úkoly a další z předmětu KRU / NOTL - Teorie lit. a poetika uměleckého textu, Filozofická fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě (OU).

Materiál	Typ	Datum	Počet stažení

Obsah

1. Literární věda, metodologie literární vědy (představující duchovní poznání, duchovní nahlédnutí do duchovního kosmu, obsaženého v kosmu smyslovém).2. Teorie literatury, její vývoj a místo v rámci literární vědy, literární historie (pojem a kategorie), literatura a skutečnost, specifičnost a poslání literatury a umění, literatura jako druh umění (patos umění)3. Umělecký obraz (asociativní struktura uměleckého obrazu), obsah a forma v umění (forma jako emanace uvolněné "imaginace"; forma není jednorozměrná morfologická a smyslová entita, jednorozměrný eidos, ale polisemos a polynom /množina forem s množinou významových konotací; eidos = proudící forma; forma jako řetěz myšlenkových a dějových motivů, fragmentů ztvárňovaných "zevnitř"; forma = analogie "fraktálů", dílo = nexus, vnitřně strukturovaný druh stavby, koherentních fraktálů s duchovním "ohniskem").4. Literární dílo jako duchovní organismus, "duchovní kosmos" "písemně zachované svědectví lidské existence" (W. Dilthey), literární dílo jako "tropus ducha" svého tvůrce, "verbální kosmos", ideově-umělecký celek, celostní obraz světa (problematika tvůrčí metody).5. Umělecká řeč (estetický a poznávací potenciál slova), zvláštnosti poetického jazyka, básnické figury, prosodické systémy v ruské poezii, rým, Syntax uměleckého jazyka.6. Kompozice literárního díla jako komplex stavebních komponentů artefaktu (kompozice atektonická a tektonická); subjektivní organizace díla;7. "vnější" a "vnitřní" tvar uměleckého díla, eidetická páteř i vnitřní sémantický nosník komplexu tvaroslovných fenotypů ("povrchové struktury" artefaktu);8. problematika syžetu s jeho stavebními komponenty; kategorie chronotopu v povídce, novele, románu, románové epopeji, zvláštnosti rytmicko-melodické organizace básnického i prozaického textu),9. Genologie: literární rody, literární druhy a žánry (typologie), jejich prolínání a evoluce (realizující se jako konvergentní synergetický proces); žánrové formy (dopis, přísloví, epigram; balada, romance, idyla; anekdota, arabeska, groteska, novela; román, románová epopej, román-mýtus aj.; vývoj epiky a její základní rozdělení; dialog a jeho užití v různých žánrech; komedie, tragédie, činohra; satira /prostředky satiry/ a humor; publicistika; přechodné útvary mezi literaturou krásnou a věcnou), jejich genetická existence a proměny.10. Zákonitosti literárního vývoje:11. Problematika literárních směrů i proudů a literární evoluce.12. Hledání souvislostí mezi druhy umění slovesného, hudebního, výtvarného aj.13. Kategorie literární periodizace, literárního směru, literárního období, literární epochy a literární evoluce (lineární, stadiální, cyklický proces, vývoj s fázemi uměleckého vzestupu, kulminace i tvůrčího uvadání, s fázemi inerce, stagnace, inverze, s jevem bifurkace, dějinnými zlomy, "výbuchy", fenoménem obnovy světa (métacosmesis), rytmičnost a periodičnost jako zákonitosti evoluce.

Získané způsobilosti

Studující rozvíjí svoji schopnost v oblasti reflexe a výkladu uměleckého díla, kultivuje dovednost číst, analyzovat, interpretovat a hodnotit literární, resp. umělecký text. Studující je veden k odborně fundovanému pojetí uměleckého textu i jeho výkladu. Je způsobilý integrovat strukturální přístup a duchovědně orientovanou reflexi uměleckého díla. Kriticky pracuje s primární a sekundární literaturou. Po ukončení kurzu se připravuje na zkoušku.

Literatura

Aristoteles. Rétorika, Poetika. Petr Rezek, Praha 1999. Tynjanov, Ju. Archaisty i novatory. Leningrad 1928. Tresmontant, C. Bible a antická tradice. Vyšehrad, Praha 1970. Ern, V. Bor´ba za Logos. G. Skovoroda. Žizn´ i učenije. Charvest, Minsk - Ast, Moskva 2000. Benjamin, W. Dílo a jeho zdroj. Odeon, Praha 1979. Fišer, O. Duše a slovo. Melantrich, Praha 1929. JUNG, C. G. Duše moderního člověka. Brno : Atlantis, 1994. Cassirer, E. Filosofie symbolických forem. I., II. Praha: OIKOYMENH, 1996. Hodrová, D. Hledání románu. ČS, Praha 1989. nullBarthes, R. Kritika a pravda. Praha - Liberec 1997. Beierwaltes, W.: Platonismus a idealismus. OIKOYMENH, Praha 1996. Pospíšil, I. Labyrint kroniky. Blok, Brno 1986. ZIMA, P. V. Literární estetika. Olomouc: Votobia, 1998. Tyňanov, J. Literární fakt. ČS, Praha 1987. Křivánek, V., Kupcová, H. Malý slovník literárních pojmů a autorů. Scientia, Praha 1994. Auerbach, E. Mimesis. MF, Praha 1968. Hodrová, D. Místa s tajemstvím. KLP, Praha, 1994. HODROVÁ, D..na okraji chaosu: poetika literárního díla 20. století. Praha, 2001. Welsch, W. Naše postmoderní moderna. Zvon, Praha 1994. Berdjajev, N. Novoje srednevekov´je. Obelisk, Berlin 1924. Lyotard, J-F. O postmodernismu. Postmoderno vysvětlované dětem. Postmoderní situace. Filosofický ústav AV ČR, Praha 1993. nullŽilka, T. Poetický slovník. Tatran, Bratislava 1987. Hrabák, J. Poetika. ČS, Praha 1973 a další vydání. Krausová, N. Príspevky k literárnej teórii. (Poetika románu). SS, Bratislava 1967. Aristoteles. Rétorika, Poetika. Petr Rezek. Praha, 1999. Bachtin, M. Román jako dialog. Odeon, Praha 1980. Hodrová, D. Román zasvěcení. H&H, Jinočany 1993. Vodička, F. Struktura vývoje. Dauphin, Praha 1969. Hostinský, O. Studie a kritiky. ČS, Praha 1974. Mukařovský, J. Studie z poetiky. Odeon, Praha 1982. Whitehead, A. N. Symbolismus, jeho význam a účin. PANGLOS, Praha 1998. Potebňa, A. A. Teoretická poetika. Moskva - Sankt-Peterburg. 2003. Tomaševskij, B. Teorie literatury. Lidové nakladatelství, Praha 1970. Martinková, V. Teorie literatury netradičně. Trizonia, Praha 1995. Zeman, M. Teorie literatury pro střední školy. Fortuna, Praha 1992. Wellek, R., Warren, A. Teorie literatury. Votobia, Olomouc 1996. Šklovskij, V. Teorie prózy. Praha 1948 (2. vyd.). Stanzel, F. K. Teorie vyprávění. Praha 1988.

Požadavky

Student musí u zkoušky prokázat dobrou orientaci v předneseném materiálu, faktografické znalosti o základních estetických kategoriích, estetickém vědomí, o tvůrčím procesu a jeho složkách, vztahu v umění konkrétně-historického fenoménu a nadčasového, věčného (viz Obsah předmětu). Prověřováno je studium pramenů a sekundární literatury. Součástí zkoušky je také praktická část - rozbor krátkého úryvku z básnického či prozaického textu.

Garant

prof. PhDr. Miroslav Mikulášek, DrSc.

Vyučující

prof. PhDr. Miroslav Mikulášek, DrSc.