Předmět SZZ - Český jazyk a literatura s did. (KCD / 2SZM2)

Na serveru studentino.cz naleznete nejrůznější studijní materiály: zápisky z přednášek nebo cvičení, vzorové testy, seminární práce, domácí úkoly a další z předmětu KCD / 2SZM2 - SZZ - Český jazyk a literatura s did., Pedagogická fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě (OU).

Materiál	Typ	Datum	Počet stažení

Obsah

Okruhy ke SZZ (jazyková, literární a didaktická část) viz dokument Obsah a rozsah státní závěrečné zkoušky.

Získané způsobilosti

Student prokáže, že je šíří i kvalitou získaných poznatků, dovedností a kompetencí odborně připraven pro pedagogickou praxi.

Literatura

FILIPEC, J. - ČERMÁK, F. Česká lexikologie. Praha, 1985. LEHÁR, J. - STICH, A. Česká literatura I. Praha: Český spisovatel, 1997. KOL. AUTORŮ. Česká literatura na předělu století. Jinočany: H+H, 2001. JEŘÁBEK, D. Česká literatura od konce národního obrození do roku 1918. Brno: MU, 1999. KOL. AUTORŮ. Česká literatura od počátku k dnešku. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1998. MOLDANOVÁ, D. Česká literatura v období modernismu. Ústí nad Labem: UJEP, 1996. HANUŠKA, P. - NOVOTNÝ, V. Česká literatura ve zkratce 4. Období od pol. 40. let 20. století do současnosti. Praha: Brána, 2001. JANÁČKOVÁ, J. Česká literatura 19. století. Praha: Scientia, 1994. HAMAN, A. Česká literatura 19. století. České Budějovice: JU, 2002. HOLÝ, J. Česká literatura 4. Praha: SPN, 1996. HAVRÁNEK, B. - JEDLIČKA, A. Česká mluvnice. Praha, 1988. HŮRKOVÁ, J. Česká výslovnostní norma. Praha, 1995. Kol. autorů. Český dekameron. Praha, 1994. ČECHOVÁ, M. a kol. Čeština - řeč a jazyk. Praha, 2000. ČECHOVÁ, M. - STYBLÍK, V. Čeština a její vyučování. Praha: SPN, 1998. ČECHOVÁ, M a kol. Čeština-Řeč a jazyk. Praha: ISV, 2000. Kol. autorů. Dějiny české literatury I. Praha, 1959. KOL. AUTORŮ. Dějiny české literatury II - literatura národního obrození. Praha: Československý spisovatel, 1960. KOL. AUTORU. Dějiny české literatury III. Praha: NČAV, 1961. Kol. autorů. Dějiny české literatury IV. Praha, 1995. KARLÍK, P. a kol. Encyklopedický slovník češtiny. Praha, 2002. VAŠICA, J. Eseje a studie ze starší české literatury. Opava: Verbum, 2001. KRČMOVÁ, M. Fonetika a fonologie českého jazyka. Praha, 1984. PALKOVÁ, Z. Fonetika a fonologie češtiny s obecným úvodem do problematiky oboru. Praha: Karolinum, 1994. KRAMPLOVÁ, I. - POTUŽNÍKOVÁ, E. Jak (se) učí číst. Praha: ÚIV, 2005. ČERMÁK, F. Jazyk a jazykověda: přehled a slovníky. Praha: Karolinum, 2001. SVOBODOVÁ, J. Jazyková kultura. (distanční text). Ostrava, 2007. KULDANOVÁ, P. - SVOBODOVÁ, J. Jazyková kultura dnešních dní. Ostrava: Ostravská univerzita - Pedagogická fakulta, 2002. SVOBODOVÁ, J. Jazyková specifika školské komunikace a výuka mateřštiny. Ostrava, 2000. MOTYKA, K. K didaktice české literatury. Olomouc: FF UP, 1984. ZÍTKOVÁ, J. Kapitoly z didaktiky literární výchovy ve 2. - 5. ročníku ZŠ. Brno: PdF MU, 2004. ISBN 80-210-3327-4.ČULÍK, J. Knihy za ohradou. Praha: Trizonia, 1991. ČECHOVÁ, M. Komplexní jazykové rozbory. Praha, 1992. ČERNÝ, J. Malé dějiny lingvistiky. Praha: Portál, 2005. BĚLIČ, J. - KAMIŠ, A. - KUČERA, K. Malý staročeský slovník. Praha: SPN, 1979. Kol. autorů. Mluvnice češtiny 1. Praha, 1986. Mluvnice češtiny 2. Praha: Academia, 1986. KOL. AUTORŮ. Mluvnice češtiny 3 - Skladba. Praha, 1987. ČERNÁ, A. A KOLEKTIV. Na co se nás často ptáte. Praha: Scientia, 2002. KOŽMÍN, Z. - TRÁVNÍČEK, J. Na tvrdém loži z psího vína. Česká poezie od 40. let do současnosti. Brno: MU, 1994. HAUSER, P. Nauka o slovní zásobě. Praha: SPN, 1980. LEHÁR, J. Nejstarší česká epika. Praha: Vyšehrad, 1983. HUBÁČEK, J. O zvukové stránce českého jazyka. Praha, 1981. ŠLOSAR, D. Otisky. Praha: Dokořán, 2006. KOL. AUTORŮ. Panorama české literatury. Olomouc, 1994. Kol. Pravidla českého pravopisu s Dodatkem MŠMT ČR. Praha, Academia, 2000. STYBLÍK, V. a kol. Přehledná mluvnice češtiny pro základní školy. Praha: SPN, 1992. www.rvp.czKOL. AUTORŮ. Slovník české prózy 1945-1994. Ostrava, 1994. Slovník českých spisovatelů od roku 1945. Díl 1. Praha: Brána, 1995. ČERVENKA, M. - MACURA, V. - MED, J. - PEŠAT, Z. Slovník literárních směrů a skupin. Praha: NLN, 1983. KOL. AUTORŮ. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia, 2004. ŠLOSAR, D. - VEČERKA, R. a kol. Spisovný jazyk v dějinách české společnosti. Brno: Host, 2009. CHLOUPEK, J. - KREISLOVÁ, D. Stylistika pro učitele. Ostrava, 1997. ČECHOVÁ, M. A KOL. Stylistika současné češtiny. Praha: ISV, 1997. HRBÁČEK, J. Úvod do studia jazyka. Praha, 1999. ČERNÝ, J. Úvod do studia jazyka. Olomouc, 1998. Dokoupilová, L. Vybrané kapitoly z didaktiky čaského jazyka a literatury II. Ostrava : PdF OU, 2003. PALENČÁROVÁ, J. - GEJGUŠOVÁ, I. Vybrané kapitoly z didaktiky českého jazyka a literatury I. Ostrava: PdF OU, 2003. ISBN 80-7042-298-X.DOKOUPILOVÁ, L. - LOUDOVÁ, J . - PRAVDOVÁ, B. Vybrané kapitoly z didaktiky českého jazyka a literatury III. Ostrava: PdF OU, 2003. ISBN 80-7042-299-8.ČECHOVÁ, M. Vyučování slohu. Praha: SPN, 1985. PETRŮ, E. Vzdálené hlasy. Olomouc: Votobia, 1996. ERHART, A. Základy jazykovědy. Praha: SPN, 1990. PETERKA, J. Základy literární teorie. Praha: UK, 2003.

Požadavky

V průběhu státní závěrečné zkoušky, která obsahuje složky jazykovou, literární a didaktickou, má student prokázat základní orientaci v terminologii oboru, znalost práce s textem včetně vhodné didaktické aplikace. Východiskem teoretických výkladů zkoušeného je vždy text. Jazyková část zkoušky se opírá o komplexní jazykový rozbor, literární část se odvíjí od textu zvolené literární ukázky. Posluchač má prokázat svou schopnost všestranně jazykově i literárně analyzovat předlohu a své závěry didaktizovat, dále má projevit schopnost danou problematiku uchopit teoreticky na úrovni vysokoškolského studia, analyzovat dílčí složky, komparovat a systematizovat, uvádět jejich vzájemné vztahy, užší teoretický problém zařadit do širšího kontextu, orientovat se v odborných publikacích vztahujících se k tématu, projevit přehled o současných jazykových či literárních aktualitách atd. Žádoucí je doprovodit teoretický výklad správně zvolenými příklady. Student má být schopen uplatnit také vlastní zkušenosti z pedagogické praxe a vhodně je propojit s teoretickými pasážemi. K požadavkům se dále řadí vyjadřovací pohotovost, stylistická obratnost a vysoká úroveň kultury mluveného projevu posluchače.

Garant

prof. PhDr. Jana Svobodová, CSc.