Předmět Kultura a krajina (KSG / KUKAK)

Na serveru studentino.cz naleznete nejrůznější studijní materiály: zápisky z přednášek nebo cvičení, vzorové testy, seminární práce, domácí úkoly a další z předmětu KSG / KUKAK - Kultura a krajina, Přírodovědecká fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě (OU).

Materiál	Typ	Datum	Počet stažení

Obsah

Obsah předmětu a četba:1. Jazykové, pojmové a estetické utváření prostoruHÁJEK, Pavel. Obecné dějiny intolerance. In Pavel Hájek (ed.). Krajina zevnitř. Praha: Malá Skála 2002, s. 14-24.MÍCHAL, Igor. Kulturně historická východiska postojů ke krajině: divočina-obdělaná zem-město (proměny vztahů). In Kol. autorů. Tvář naší země - krajina domova. Svazek 3 - Duchovní rozměr krajiny. Praha: Česká komora architektů 2001, s. 13-25. LIBROVÁ, Hana. Láska ke krajině? Brno: Blok 1988.SÁDLO, Jiří. Krajina jako interpretovaný text. In BENEŠ, Jaromír - BRŮNA, Vladimír (eds.) Archeologie a krajinná ekologie. Most: Nadace Projekt Sever 1994, s. 47- 54.2. MěstoHORSKÁ, Pavla - MAUR, Eduard - MUSIL, Jiří. Zrod velkoměsta. Urbanizace českých zemí a Evropa. Praha: Paseka 2002.BLAŽEK, Bohuslav. Venkov, města, média. Brno: SLON 1998.SÝKORA, Luděk (ed.). Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické důsledky. Praha: Ústav pro ekopolitiku 2002.3. Sociologie architektury a městaGEHL, Jan. Život mezi budovami. Užívání veřejných prostranství. Brno: Nadace Partnerství 2000.SCHNEIDLER, Karel a kol. Sociologie v architektonické a urbanistické tvorbě. Brno: PC-DIR spol. s.r.o. -Nakladatelství Brno 1997.4. Člověk a přírodaSÁDLO, Jiří a kol. Krajina a revoluce. Významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny českých zemí. Praha: Malá Skála 2005.SÁDLO, Jiří - STORCH, David. Biotopy České republiky. Praha: Institut dětí a mládeže MŠMT ČR 1999.Natura 2000 - základní informace (viz. www.natura2000.cz)5. VenkovBLAŽEK, Bohuslav. Venkov, města, média. Brno: SLON 1998.BLAŽEK, Bohuslav. Venkovy: anamnéza, diagnóza, terapie. Praha: ERA 2004.6. Rolník jako správce krajinyLAPKA, Miloslav - GOTTLIEB, Miroslav. Rolník a krajina. Kapitoly ze života soukromých rolníků. Praha: SLON 2000.HARDIN, Garrett. Tragika principu společného vlastnictví. In Šauer, Petr - Livingston, Marie (eds.). Ekonomie životního prostředí a ekologická politika. Praha-Minneapolis-Greeley-Bratislava: Nakladatelství a vydavatelství litomyšlského semináře Petr Šauer 1996, s. 48-50.ČÍŽEK, Alois - PAJAS, Petr. Privatizace do veřejných rukou jako cesta k záchraně kulturního bohatství. In Kol. autorů. Tvář naší země - krajina domova. Svazek 2 - Krajina jako kulturní prostor. Praha: Česká komora architektů 2002, s. 55-61.+ Krajinotvorné a agroenvironmentální programy7. Genius loci, krajinný ráz a paměť krajinyCÍLEK, Václav. Krajiny vnitřní a vnější. Praha: Dokořán 2002.LÖW, Jiří - MÍCHAL, Igor. Krajinný ráz. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce 2003.NORBERG-SCHULZ, Christian. Genius loci. K fenomenologii architektury. Praha: Odeon 1994.SCHAMA, Simon. Krajina a paměť. Praha: Argo, Dokořán 2007.8. Ochrana krajiny a krajinného rázu- mezinárodní úmluvy, směrnice EU, česká legislativa, metodiky, instituce, podpůrné programy v ochraně krajiny9. Praktická ochrana krajinného rázu v architektonické tvorběKAY, Christopher. Duch a místo. Uzdravování našeho prostředí. Uzdravující prostředí. Praha: ERA 2004.SCHNEIDLER, Karel a kol. Sociologie v architektonické a urbanistické tvorbě. Brno: PC-DIR spol. s.r.o. -Nakladatelství Brno 1997.

Získané způsobilosti

Umí identifikovat klíčové prvky, struktury, trendy a aktéry kulturní krajiny. Umí kriticky analyzovat fungování místa.Umí navrhnout možnosti zlepšení místa.Umí využít kvalitativní metody výzkumu a analyzovat získaný materiál pomocí vizualizačních technik (mapek, schémat, diagramů).Orientuje se v genezi české kulturní krajiny.

Literatura

Beneš, J. - Brůna, V. (eds.). Archeologie a krajinná ekologie. Most: Nadace Projekt Sever, 1994. Kay, Ch. Duch a místo. Uzdravování našeho prostředí. Uzdravující prostředí. Praha: ERA, 2004. Šauer, P., Livingston, M. (eds.). Ekonomie životního prostředí a ekologická politika. Praha-Minneapolis-Greeley-Bratislava, 1996. NORBERG - SCHULZ, CH. Genius loci. K fenomenologii architektury. Praha : Odeon, 1994. SCHAMA, S. Krajina a paměť. Praha, Argo/Dokořán, 2007. Sádlo,J., Pokorný,P., Hájek,P., Dreslerová,D., Cílek,V. Krajina a revoluce. Praha: Nakladatelství Malá Skála, 2005. Hájek, P. (ed.). Krajina zevnitř. Praha, 2002. Löw, J. - Míchal, I. Krajinný ráz. Lesnická práce, s.r.o., Kostelec nad Černými Lesy., 2003. Cílek, V. Krajiny vnitřní a vnější. Praha, 2002. LIBROVÁ, H. Láska ke krajině?. Brno: Blok, 1988. Gehl, J. mezi budovami. Užívání veřejných prostranství. Brno: Nadace Partnerství, 2000. Eliade, M. Posvátné a profánní. Praha, 1994. Lapka, M. - Gottlieb, M. Rolník a krajina: Kapitoly ze života soukromých rolníků. Praha : SLON, 2000. Praha: SLON, 2000. Schneidler, Karel a kol. Sociologie v architektonické a urbanistické tvorbě. Brno: PC-DIR spol. s.r.o. -Nakladatelství Brno, 1997. Sýkora, L. (ed.). Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické důsledky. Praha : Ústav pro ekopolitiku, 2002. Praha: Ústav pro ekopolitiku, 2002. Téma pro 21. století: kulturní krajina aneb proč ji chránit?. Praha, 2000. Tvář naší země - krajina domova. Praha, 2001. Blažek, B. Venkov, města, média. Praha: Sociologické nakladatelství, 1998. Blažek, B. Venkovy: anamnéza, diagnóza, terapie. Šlapanice: Vydavatelství ERA, 2004. Horská, P. - Maur, E. - Musil, J.:. Zrod velkoměsta. Urbanizace českých zemí a Evropa. Praha: Paseka, 2002.

Požadavky

Podmínkou k udělení zápočtu je účast na obou společných vycházkách a dále zpracování vlastního výzkumného projektu a prezentace jeho výsledků na závěrečném společném setkání. Každá účast se hodnotí 20 body (2x20), zpracování a prezentace projektu se hodnotí 60 body. Celkem je možno získat 100 bodů, minimální počet bodů pro udělení zápočtu je 81.Návod na zpracování projektu a podmínky k získání zápočtuProjektem se pro potřeby tohoto předmětu myslí vlastní terénní výzkum spojený s analýzou míst a ukotvený v teoretické literatuře. O tomto projektu podáte na společném setkání v závěru semestru zprávu (ústně i písemně). Termín tohoto setkání stanovíme po vzájemné domluvě. Podání zprávy (samozřejmě v odpovídající kvalitě - viz níže) je podmínkou k udělení zápočtu.V rámci svého projektu byste se měli zaměřit na dvě místa - jedno město a jednu vesnici. Svou volbu musíte odůvodnit (proč právě tato místa a čím jsou městem či vesnicí). V každém místě budete sledovat trochu jiné aspekty, ale některá témata jsou průřezová a budete jim věnovat pozornost v obou případech.Prvním průřezovým tématem je zejména utváření místa skrze jazyk, symboly, významy a estetické hodnoty. Chci, abyste popsali a analyzovali obě svá zvolená místa z hlediska toponymie, koncepčního, symbolického či estetického členění prostoru, tak jak tento prostor vnímáte Vy ale také místní lidé, popř. návštěvníci. Analýza může být slovní a pomocí schémat a diagramů.Druhým průřezovým tématem je praktická analýza fungování zvolených míst. T.j. jak to v současnosti je, proč to tak je a jak by to mohlo být lepší. Ve městě se zřejmě zaměříte spíše na kvalitu veřejných prostranství a sociologii využívání prostoru, zatímco na vesnici se budete věnovat více geniu loci a krajinnému rázu od jednotlivých budov po celkovou krajinnou strukturu. V případě města je pak specifikem sociologie města, která je značně odlišná od vesnice. V případě vesnice si zase všímejte interakci s přírodním prostředím (voda, terén, les apod.) či správcovství krajiny (kdo v ní hospodaří a jak).Ve všech případech byste měli sledovat všechny aktéry v krajině - kdo jsou, jaké sledují cíle, jak tyto cíle naplňují, kdo či co jejich chování reguluje a jak - jedná se jak o právní a institucionální rovinu ochrany přírody a krajiny, tak i o praktickou rovinu užívání krajiny v každodenním životě různých aktérů od místního důchodce, který se stará o křížek na rozcestí. po NNO, které prosazují určité představy o tom, jak by to místo mělo vypadat, často v rozporu s představami místních. V mezích možností proveďte s různými aktéry rozhovory.Zpráva o projektu by měla obsahovata) stručnou charakteristiku výzkumu - kdy, kde, s kým, jak (metody), pročb) textovou částc) část se schématy, diagramy, fotkami, mapkami a jinými materiályd) seznam použité literatury (nezapomeňte odkazovat na zdroje v textu!)Podíl textové a vizuální části bude záviset na tom, zda raději píšete nebo kreslíte, avšak i v případě, že v sobě naleznete kreslířské nadání a nejraději byste jen kreslili, musíte v textové části alespoň všechny vizuální materiály stručně okomentovat. Vzhledem k předem nejasnému poměru textové a vizuální / schématické části, není možné stanovit minimální počet stran, orientačně lze však říci, že by zpráva o projektu měla jako celek (t.j. text, vizuální materiál, přílohy, literatura) mít alespoň 30 stran. Posuzovat se bude ale nikoliv délka, nýbrž především kvalita obsahu, t.zn. ze zprávy musí být patrná upřímná snaha porozumět studovaným místům a analyzovat je v jejich komplexnosti za využití maxima dostupných zdrojů informací (např. současné a historické mapy, kroniky, letecké snímky, rozhovory, fotomateriál, průzkumy, pozorování, analýzy dokumentů, odborná literatura aj.).

Garant

PhDr. Přemysl Mácha, Ph.D.

Vyučující

PhDr. Přemysl Mácha, Ph.D.