1. Viry, prokaryotická buňka, bakterie , sinice 2

REPRODUKCE VIRŮ – zcela závislé na HB, virus zneužívá její expresní aparát

PRŮBĚH VIROVÉ INFEKCE

• 1. fáze adsorpce – virus se přichytí na povrchu buňky (virus může infikovat pouze buňky,

které mají odpovídající receptor)

• 2. fáze penetrace – proniknutí do buňky (penetrace skrz cytoplazmatickou membránu)
• 3. fáze replikace – uvnitř buňky se virový genom replikuje a vytváří nové kopie své RNA nebo

DNA, syntetizují se virové proteiny potřebné k sestavení nových virových částic

• 4. fáze maturace – zrání a sestavení nových virionů, které jsou připraveny opustit buňku
• 5. fáze eluce – opouští hostitelskou buňku, nastává smrt – lyze buňky / nebo se pozmění její

funkce (nádorová buňka)

LYTICKÝ CYKLUS

Virus vniká do buňky, ovládne proteosyntetický aparát, rozmnožuje se, a nakonec způsobí lýzu
(rozpad) buňky, přičemž uvolňuje nové virové částice.

LYZOGENNÍ CYKLUS – charakteristický pro tzv. mírné bakteriofágy (viry bakterií)

Virus napadne buňku, ale hned ji nezničí. DNA fága se v buňce nereplikuje, ale začlení se do
bakteriálního chromozomu v podobě proviru. Buňka dál normálně funguje a dělí se, přičemž kopíruje
i DNA viru – vir se dostává do všech dceřiných buněk. Virus zůstává "spící" (neaktivní), dokud
nenastane vhodná chvíle. Pak se může "probudit" (aktivace), začít se množit a přejít do lytického
cyklu, kdy buňku zničí. (= méně destruktivní a zahrnuje integraci virového genomu do DNA hostitele)

- při určitých podmínkách (zvýšená teplota, ozáření, …) aktivace proviru – lytický cyklus

FORMY VIROVÉ INFEKCE

-

perzistentní infekce – virus trvale přetrvává v hostiteli, někdy s mírnou replikací bez
viditelných příznaků

-

latentní infekce – virus zůstává v klidové (neaktivní) fázi uvnitř hostitelských buněk, množí se
pomalu a nezpůsobuje viditelné příznaky, ale možnost reaktivace za určitých podmínek

-

akutní infekce – rychlý nástup příznaků, kdy virus rychle vstoupí do buněk, replikuje se a
způsobí poškození (chřipka)

-

chronická infekce – virus zůstává přítomný v organismu a často se množí na nízké úrovni, což
vede k dlouhodobým příznakům nebo poškození orgánů (hepatitida B a C)

-

nekrotické ložisko – vzniká tehdy, pokud se virus množí v buňce překotně, rozleptá CM a
napadá další buňky; nekrotickým ložiskem může být sliznice dýchacích cest, trávicí trakt,
močové a pohlavní ústrojí

-

virogenie + transformace – virový genom se začlení do hostitelské buňky (virogenie) a změní
ho (transformace), může tak vzniknout nádorová buňka (genom = veškerá genetická
informace uložená v DNA/RNA)