12. Wolker

Těžká hodina – Jiří Wolker

Literární druh: lyrickoepická (jo… vždyť jo… epickolyrická… :D )

Žánr: soubor sociálních básní a balad

Časoprostor: město, období života básníka – 1921-1922

Téma: vycházet z úryvku

Kompozice: u básnické sbírky se určit nedá, u jednotlivých básní jo

Lyrický subjekt: taky záleží jakou báseň máš

Postavy: záleží na úryvku

Vyprávěcí způsob: je tu ich-forma i er-forma, tak bacha na to

Typy promluv: pásmo vypravěče/lyrického subjektu, může se objevit i pásmo postav

verš

Jazykové prostředky: spisovná čeština, archaismy, básnické výrazy (např. luna)

Kontext autorovy tvorby:

Další básně z díla (můžou se na to zeptat a určitě to taky udělají)

• Těžká hodina - věnována A. M. Píšovi (spolužák, literární kritik) - básník se loučí s dětstvím, ale necítí se být dospělým (těžká hodina = dospívání) (tahle by se tam mohla objevit jako úryvek)

• Balada o nenarozeném dítěti - vypravěč sleduje příběh milenců, kteří se milovali, ale dítě by neuživili, a tak šla žena na potrat

• Balada o očích topičových - topič Antonín pracuje již 25 let. Jeho žena si stěžuje, že se mu změnily oči. Antonín oslepl a později zemřel, ale práce dělníků v elektrárně nekončí (tahle by se tam mohla objevit jako úryvek)

• Pohřeb - koná se pohřeb Anežky Skládalové (Wolkerova babička), za rakví kráčí 7 vnoučat. Nejstarší vnuk (= sám Wolker) si přeje, aby zemřel ve válce

Další díla

• Host do domu – básnická sbírka, Wolker uplatňuje dětské vidění světa; zde má své opodstatnění, nevinný pohled dítěte

• Jitřní píseň - nejkrásnější verše autorovy lyriky milostné, jeho balady, verše přírodní i poezii sociální

Literární kontext:

20. léta 20. stol.

Proletářská poezie

• Wolker = zakladatel

• Proletář = obyčejný dělník – bída, chudoba

• důraz na angažovanost, revoluční obsah, oslovení širokých vrstev čtenářů, důraz na pracujícího člověka (dělníka), optimismus

• proti individualismu je nutné postavit princip kolektivismu, třídní charakter, tendenčnost

• hnutí DEVĚTSIL – toto levicové sdružení stálo u zrodu proletářské kultury ( iniciátoři – Vančura, Teige, Seifert )

Další autoři

Jaroslav Seifert

• Na vlnách STF – poetismus, sbírka básní

• Maminka – poezie, jednoduché verše, opěvuje dětství, ale především dobrotu, krásu, práci i únavu maminky

• Píseň o Viktorce – poezie, Viktorka = postava z Babičky, inspirovala Seiferta natolik, že o ní napsal vlastní dílo

Stanislav Kostka Neumann

• Rudé zpěvy (nesměj se… :D ) – proletářská poezie, oslava sovětské Rusi podobná náboženské modlitbě vzýváním. Sbírka obsahuje Písně práce a Písně klení

• Kniha lesů, vod a strání - je básnickou oslavou přírody ve všech jejích ročních proměnách, zpěvem o životě, radosti a kráse