Bestiální něha_V001_o

Společná část maturitní zkoušky

Český jazyk a literatura – vyšší úroveň obtížnosti

Pracovní list

J. H. Krchovský

Bestiální něha

Výňatek

Umělecký text

CHCI-LI ZMIZET BEZE STOPY

nebudu se v řece topit

– uložím svou kůži línou

na dno vany s kyselinou

Zatímco si chystám lázeň

přemýšlím a krotím bázeň:

− jak, až budu rozežraný

vytáhnu pak zátku z vany?

Pomohu si mechanikou!

– spojím drátem zátku s klikou

a jak někdo chytne kliku

pohřbí mě i bez hrobníků

Jsem si jist, že každopádně

zůstane má duše na dně…

já vyteču stokou z vany

duše usne do nirvány

Hovno nelze umýt mejdlem…

to, co není, zničit nejde

jen to nic, co trápí hlavy

kanálem se neodplaví

Neumělecký text

Neexistuje v současné české poezii jiný autor, jehož dílo by bylo tak výstředně jednotné a od začátku tak monotónně vyhraněné, jako jsou básně J.H.Krchovského (nar. 1960). Od svých básnických počátků se v prostředí literárního undergroundu objevoval jako naprosto originální zjev, který nemusel procházet obvyklou cestou juvenilií a povinného sebehledání, ale hned tu byl jako podivný, ani ne dvacetiletý ironický stařec, definitivně a již kdysi dávno uhranutý smrtelným a hrůzným steskem z existence, jež je už dávno odžitá a ztracená. V Krchovském česká poezie opět našla autora, jehož životním a uměleckým tématem se stala mučivá nejistota a neuchopitelnost bytí, jež nachází svůj výraz ve stálých variacích děsu a hrůzy, v plození morbidních přízraků, přeludů a dvojníků, ve věčném opakování otázky nejasnosti a unikavosti sebe sama. Krchovského rodokmen totiž sahá – přes všechny samozřejmé a nutné odlišnosti – k Máchovi a pak ještě dál až k baroku, a znovu přes Nerudu Hřbitovního kvítí a Karla Hlaváčka Pozdě k ránu k Ladislavu Klímovi, a ovšem k Demlovu Hradu smrti. Krchovský je však hlavně svůj, v něčem plně „dítětem“ našich osmdesátých a devadesátých let a v něčem jiném zase úplně mimo místo a čas, ničemu nepodobný a přes všechny epigony nenapodobitelný.

J.PEŇÁS

(Sám sobě zdál se sen, Respekt 23. 11. 1998)

struktura ústní zkoušky

1. analýza výňatku z uměleckého díla (charakteristické rysy výňatku, s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla)

2. obecně kulturní a literárněhistorický kontext díla

3. porovnání výňatku z uměleckého textu s výňatkem z textu neuměleckého

4. typické rysy daného neuměleckého textu, jeho stylová a jazyková charakteristika