Hláskosloví

Hláskosloví ​= věda zabývající se mluvenou podobou jazyka Fonetika: vznik řeči Fonologie: použití zvukových prostředků v jazyce Ortoepie: správná výslovnost MLUVIDLA - Při vydechování (čeština) ČÁSTI: dýchací ústrojí, hlasové ústrojí, artikulační ústrojí HLÁSKA ​: základní jednotka řeči Fonetický přepis: ​přepis řeči do psané podoby X=ch ě=je y=i ni=ňi Hlásku ​ dělíme na ​samohlásky​ (tony) a ​souhlásky ​(šumy) Souhlásky znělé ​(rozkmitání hlasivek) (b,v) neznělé ​ (p,f) (ty co nejsou napsané ale vyslovují se) (šroub-p) ZNĚLÉ NEZNĚLÉ B P V F D T Ď Ť G K H CH Z S SPODOBA ZNĚLOSTI když vedle sebe stojí znělá a neznělá souhláska, první se přizpůsobí té druhé NEUTRALIZACE ZNĚLOSTI Na konci slov se stává ze znělé neznělá SLOVNÍ PŘÍZVUK: slabika je vyslovena s větším důrazem než ty ostatní - Nejčastěji na první slabice VÝJIMKY: ● 1 slabičná předložka (k souhlásce se přidá i předložka) ( ​K DO​MU) ● 1 slabičné slovo + zvratná zájmena/podmiňovací zájmena ​(SMÁL​ SE,​ ŠEL​ BYCH) ( ​příklonky​) ● Spojky (nemají přízvuk) ( ​MA​MINKA A ​TA​TÍNEK) (​předklonky​) VEDLEJŠÍ SLOVNÍ PŘÍZVUK ​: u ​ 3​ a více ​slabičných​ slov, každá ​lichá ​slabika VĚTNÝ PŘÍZVUK: ​Důraz ​se dává na důležitou nebo novou informaci ​Pauzy ​za každým větným celkem INTONACE: Klesavá (OZNAMOVACÍ) Stoupavě klesavá (TÁZACÍ DOPLŇOVACÍ) Klesavě stoupavá (TÁZACÍ ZJIŠŤOVACÍ)