Karel Čapek – Bílá nemoc

Karel Čapek – Bílá nemoc

Hlavní myšlenka: varování před nacismem a nesmyslnost války

Téma a motiv: epidemie bílé nemoci, na kterou se nedaří najít lék. Tato nemoc symbolicky znázorňuje “nakaženou” mysl; úpadek společnosti, fašistické nesmysly (nesmyslnost válek).

Časoprostor: neznámé místo, před vypuknutím 2. světové války

Kompoziční výstavba: Chronologická, divadelní hra o 3 dějstvích

Literární druh a žánr: Drama; Tragédie

Vypravěč: Neurčen

Postavy: dr. Galén – velmi skromný, naivní, empatický, pracovitý, obětavý, nesmělý

dvorní rada Sigelius – přesný opak doktora Galéna; rozděluje pacienty na bohaté a chudé; pokrytec

baron Krüg – zcela loajální vůči maršálovi; svou práci považuje za povinnost vůči vlasti; bojí se nemoci; maršálův přítel; souhlasí s válčením, ale není zfanatizovaný

maršál – silný muž, jenž má charisma a díky tomu velkou moc; osamělý; cítí se být vyvolený, věří,
že byl pověřen Bohem

Vyprávěcí způsoby: er forma

Typy promluv: Dialogy, promluvy postav

Jazykové prostředky: spisovná čeština, řečnické otázky, latinské výrazy, německé fráze

Tropy a figury: Metafora, metonymie, aposiopese

Kontext autorovy tvorby:

Karel Čapek

• prozaik, dramatik, žurnalista, překladatel a představitel pragmatismu

• jedna z nejvýznamnějších osobností české literatury

• aktivně vystupoval proti fašismu

• byl členem Pátečníků – každý pátek se setkával s TGM a projednával politickou situaci v ČSR

• Psal cestopisy (Italské listy, Obrázky z Holandska) a dětské knihy (Devatero pohádek, Dášeňka čili život štěněte).

• jeho tvorbu lze rozdělit na 3 období

• 20. léta 20. století psal utopické romány (Krakatit), dramata (Ze života hmyzu) a fejetony

• přelom 20 a 30 let – noetické otázky, románové trilogie (Hordubal) a povídky (povídky z jedné kapsy)

• narůstající síla fašismu a hrozba války se ve 30. letech se promítla do jeho prózy (Válka s mloky) i do dramatu (Bílá nemoc)

Obecně kulturní kontext:

1918-1928

• ČSR jedna z nejvyspělejších zemí v Evropě (zlatá léta)

• Prvním prezidentem TGM

• Národnostní menšiny tvořily třetinu obyvatelstva

• vznikaly komunistické strany

• pronikly nové směry (surrealismus a funkcionalismus)

1928-1938

• světová hospodářská krize

• pokles průmyslové výroby, bankroty, nezaměstnanost

• radikální hnutí fašistů a komunistů

• ČSR ztratilo pohraničí kvůli Mnichovské dohodě 1938

• nástup Adolfa Hitlera jako kancléře NSDAP

• od mnichovské dohody po 15. 3. 1939 - Druhá republika – obrana demokracie

Další Autoři:

• Karel Poláček

• Eduard Bass

• Vladislav Vančura