Odpad=potrava

Odpad = Potrava

Vybrala jsem si právě toto téma, protože mě na něj napadlo nejvíce souvislostí, které se tady pokusím rozebrat.

To co pro nás (lidi) znamená odpad, nutně nemusí být odpadem pro jiné životní druhy obývající tuto planetu. Například rostlinné zbytky – většina městských obyvatel je vyhazuje do směsného odpadu, odkud putují buď na skládku, nebo do spalovny. Podstatně lépe je zužitkují lidé s kompostérem na své zahradě či obyvatelé, kteří mají možnost třídit rostlinné zbytky do popelnic na bioodpad. Další možnost, jak správně naložit s tímto „odpadem“ je použít ho jako krmivo pro domácí zvířata (myslím tím většinou užitková zvířata). Tento náš „ odpad ˮ je pro mnohé živočichy běžný druh potravy. Pro nás zahnívající hruška, která spadla ze stromu, je pro vosu ideální zdroj potravy. To stejné platí i pro potkana, který nepohrdne zeleninou vyhozenou do popelnice nebo do kompostu. O úplně nejmenší kousky našeho odpadu se postarají všemožní rozkladači.

Z úplně jiného pohledu se na tento výrok můžeme zaměřit, když porovnáme vyspělé a rozvojové/chudé země. Každému z nás se určitě někdy stalo, že nedojedl oběd či jiné jídlo a zcela nezávadná potrava skončila v koši – jako odpad. A často poté následovala výtka od rodičů a výrok: „ Co by za to daly děti v Africe.“ A mají pravdu. V mnohých chudých zemích jsou základní potraviny nedostatkovým zbožím a náš domácí „odpad“ by mnohdy nakrmil celou rodinu. Nejedna domácnost nakupuje příliš mnoho potravin, které nestačí zkonzumovat a prošlé je vyhazuje, což z nich činí odpad. Z mého pohledu bychom se k potravinám měli chovat zodpovědněji, nakupovat s rozvahou a zbytečně jimi neplýtvat.

Odpadem nemusí být jen potravina. Vývoj lidské civilizace souvisí s velkou produkcí různých látek a materiálů, které se po použití stávají také odpadem. Lidé nedokáží veškerý tento odpad rozložit tak, aby byl šetrný k přírodě a celému ekosystému. Naše planeta je poseta množstvím skládek, spaloven, uložišti jaderné odpadu, ale ani to nestačí. Velké množství tohoto odpadu je tak v našich vodách, lesích a místech, která k uložení odpadu neslouží. Ale to už je trochu jiné téma. Podstatou je, že se látky, ze kterých byl „odpad“ vytvořen, vždy nějak vrátí do ekosystému, ve kterém figurujeme také. Konkrétní příklad může být třeba plastová lahev v oceánu. Ta se postupem času rozkládá na mikroplasty, které se dostávají do těl mořských živočichů. Mořští živočichové jsou součástí lidské potravy, se kterou tedy konzumujeme i mikroplasty. Na skládce se odpad rozkládá v půdě. Veškeré pro živočichy závadné látky pronikají do podzemních vod a zase se dostávají nejen k člověku jako potrava.

Toto téma je velice obsáhlé, ale pokud to mohu shrnout – nejdůležitější je být k naší planetě ohleduplný v jakémkoliv směru.