Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Vypravování v mezilidské komunikaci a v literární tvorbě

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (24 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Vypravování v mezilidské komunikaci a v literární tvorbě

  • útvar slohového postupu vyprávěcího

  • v běžných hovorech – prosté vypravování událostí, zážitků

  • v umělecké literatuře – základ epických děl

  • v publicistice – fejeton, reportáž, črta

  • v odborných pracích

podstata vypravování

  • děj, příběh vystižený tak, aby si ho čtenář dovedl představit

  • děj v průběhu, logické souvislosti nebo časové posloupnosti; událost skutečná nebo vymyšlená

  • důležitost zápletky (x dějový popis – bez zápletky)

  • jedinečná událost, ale typická pro určitou dobu, prostředí, lidi

  • vztahy časové a příčinnostní

  • požadavek názornosti a živosti vypravování

  • kompozice – vedle postupu vyprávěcího i postup popisný, charakterizační, úvahový i informační

  • vyprávěcí postup – události v pohybu, vývoji a čase; základní čas vypravování je čas minulý

možnosti:

  • vytváření postupné dějové linie (zachován časový sled dějů)

  • dodatečné podání dějové složky (např. v detektivce)

  • retrospektivní postup (zvl. vzpomínky) – vyprávění s rámcem (vychází se z konce událostí a pak se vyprávění vrací k začátku)

  • odbočení od základní dějové linie – retardační účinek (zpomaluje vypravování, zvyšuje napětí)

  • popisný postup

  • prostředí v souvislosti s událostmi

  • subjektivní popis (líčení) – lyrický popis, obrazné prostředky, dějová slovesa, personifikace, volný sled smyslového vnímání

  • dějový popis (bez zápletky), hromadění informací, výčet x statický popis (zeslabena dějovost, v popředí stav popisovaného objektu)

  • rychlost vnímání – využití vět jednočlenných jmenných

  • charakterizační postup

  • charakteristika postav, prostředí

  • výkladový postup

  • objasňuje vnitřní příčinné vztahy

  • řeč vypravěče a řeč postav

  • původně (v starší próze) – objektivnost vypravěče, subjektivnost jednajících postav

  • později (v novější próze) – subjektivizace vypravěče

  • řeč přímá, nevlastní přímá, polopřímá; vnitřní monolog

  • jazyk vypravování – názorný a živý

všechny vrstvy národního jazyka, nespisovné prostředky použity náznakově, zvláště v přímé řeči; slova citově zabarvená; slova významově bohatá, zvláště slovesa (nositel děje)

  • syntax

  • maximální rozmanitost, nepříliš složitá větná stavba

  • dějové napětí

  • krátké, souřadně spojované věty

  • opakování spojek, zvláště souřadících, anebo bezespoječné věty

  • prézens historický při uvádění děje probíhajícího v minulosti

  • střídání přímé řeči postav

  • uvolnění dějového napětí – delší věty, složitější větná stavba

  • zvláštnosti větné vazby, zejména osamostatnělé větné členy, infinitivní konstrukce

Témata, do kterých materiál patří