Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Vypravování v mezilidské komunikaci a v literární tvorbě

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (24 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Vypravování v mezilidské komunikaci a v literární tvorbě útvar slohového postupu vyprávěcího v běžných hovorech – prosté vypravování událostí, zážitků v umělecké literatuře – základ epických děl v publicistice – fejeton, reportáž, črta v odborných pracích podstata vypravování děj, příběh vystižený tak, aby si ho čtenář dovedl představit děj v průběhu, logické souvislosti nebo časové posloupnosti; událost skutečná nebo vymyšlená důležitost zápletky (x dějový popis – bez zápletky) jedinečná událost, ale typická pro určitou dobu, prostředí, lidi vztahy časové a příčinnostní požadavek názornosti a živosti vypravování kompozice – vedle postupu vyprávěcího i postup popisný, charakterizační, úvahový i informační vyprávěcí postup – události v pohybu, vývoji a čase; základní čas vypravování je čas minulý možnosti: vytváření postupné dějové linie (zachován časový sled dějů) dodatečné podání dějové složky (např. v detektivce) retrospektivní postup (zvl. vzpomínky) – vyprávění s rámcem (vychází se z konce událostí a pak se vyprávění vrací k začátku) odbočení od základní dějové linie – retardační účinek (zpomaluje vypravování, zvyšuje napětí) popisný postup prostředí v souvislosti s událostmi subjektivní popis (líčení) – lyrický popis, obrazné prostředky, dějová slovesa, personifikace, volný sled smyslového vnímání dějový popis (bez zápletky), hromadění informací, výčet x statický popis (zeslabena dějovost, v popředí stav popisovaného objektu) rychlost vnímání – využití vět jednočlenných jmenných charakterizační postup charakteristika postav, prostředí výkladový postup objasňuje vnitřní příčinné vztahy řeč vypravěče a řeč postav původně (v starší próze) – objektivnost vypravěče, subjektivnost jednajících postav později (v novější próze) – subjektivizace vypravěče řeč přímá, nevlastní přímá, polopřímá; vnitřní monolog jazyk vypravování – názorný a živý všechny vrstvy národního jazyka, nespisovné prostředky použity náznakově, zvláště v přímé řeči;slova citově zabarvená; slova významově bohatá, zvláště slovesa (nositel děje) syntax maximální rozmanitost, nepříliš složitá větná stavba dějové napětí krátké, souřadně spojované věty opakování spojek, zvláště souřadících, anebo bezespoječné věty prézens historický při uvádění děje probíhajícího v minulosti střídání přímé řeči postav uvolnění dějového napětí – delší věty, složitější větná stavba zvláštnosti větné vazby, zejména osamostatnělé větné členy, infinitivní konstrukce

Témata, do kterých materiál patří