5. Král Lávra - K. H. Borovský

5. Karel Havlíček Borovský

Narození: 1821

Úmrtí: 1856 (35 let)

- Český básník, novinář, ekonom a politik

- Založil vlastní politický deník, Národní noviny, kde kritizoval církev a vládu, po dvou letech zakázána

- Hájil zájmy českého národa a ostře útočil proti vídeňské vládě

- Spory s J. K. Tylem, kritizoval jeho povídku Poslední Čech

- Dělal epigramy – krátké satirické básně, končí pointou

- v roce 1851 byl zatčen a poslán do Brixenu – S rodinou si žili nad poměry, ale nemohli se vídat s přáteli

- Nakonec zemřel na tuberkulózu

- Jeho pohřeb se stal celonárodní demonstrací

Další díla: Obrazy z Rus, Tyrolské elegie, Epigramy

Současníci: Božena Němcová (Babička), Karel Hynek Mácha (Máj), Karel Jaromír Erben (Kytice)

Král Lávra

Rok vydání: 1854

Literární druh: Lyricko-epické

Literární žánr: Satirická skladba

Myšlenka díla – Kritika rakouského panovníka, člověk by se neměl stydět za to jaký je, protože tak může ubližovat ostatním

Kompozice: Er forma vypravěče, čas nelze určit – někdy dávno, místo Irsko

Hlavní postavy:

• Král Lávra – dobrý panovník, nechce, aby někdo věděl o jeho tajemství – stydí se za svoje uši, je moudrý

• Kukulín – holič, čestný, spravedlivý, bojácný, upovídaný, neumí udržet tajemství, smířený se svým osudem

• Kukulínova matka – milující matka, která svého syna zachrání před šibenicí

• Poustevník – dokáže dávat lidem rady

• Muzikant Červíček – hrál na basu a ztratil kolíček

Obsah díla:

Báseň vypráví o irském spravedlivém králi, kterého měl lid rád. Měl však jednu zvláštnost – jen jednou do roka se nechal ostříhat a holiče poté posílal na šibenici. Nikdo nechápal, proč to král dělá. Každý rok si holiči losovali, kdo tentokrát půjde krále ostříhat, a tentokrát los padl na mladého holiče Kukulína. Jakmile to zjistila jeho matka, stará vdova, šla prosit krále o milost. Král se slitoval pod podmínkou, že Kukulín nikdy nikde neřekne, co viděl, a bude jeho dvorním holičem. Jenže Kukulína tajemství sužovalo. Matka si všimla, že syna něco trápí, tak mu poradila, aby vyhledal v lese poustevníka, který mu poradí a pomůže. Poustevník mu řekl, ať jde k vrbě a svěří jí, co ho trápí. Kukulín tak učinil a velice se mu ulevilo. Zanedlouho se konal na zámku bál, kde hrála kapela. Basák, pan Červíček, cestou na zámek ztratil kolíček od basy, a tak si uřízl nový z vrby, do které se vyzpovídal Kukulín. Když začal na bále hrát, basa spustila: „Král Lávra má oslí uši, král je ušatec“. Jakmile to král uslyšel, nechal muzikanty vyhodit, ale to už bylo pozdě, všichni už znali královo tajemství. Ale měli ho pořád stejně rádi. A nikdy se nikdo nedozvěděl, jak se tajemství dostalo do basy.