G.Orwell - Farma zvířat

Autor: George Orwell

Lit. druh: epika

Lit. žánr: román, prvky bajky

Forma: próza

Literární/obecně kulturní kontext:

• Dílo vzniklo během druhé světové války a bylo vydáno roku 1945.

• V této době se moci začali ujímat komunisté.

• Mnozí spisovatelé měli možnost reagovat na totalitní režimy a technický pokrok skrze svá utopická (ideální svět) či antiutopická díla.

• Velmi oblíbenou se stala tvorba s prvky sci-fi, což dokazují díla od různých světových autorů. K nejvýznamnějším patřil anglický spisovatel a vynálezce Arthur C. Clarke (série románů Vesmírná odysea).

• Z USA pak Ray Bradbury (cyklus povídek Marťanská kronika), z Ruska Isaac Asimov (soubor povídek Já, robot) a nakonec čeští spisovatelé Josef a Karel Čapkovi, díky kterým vzniklo slovo robot a drama R.U.R.

• Mezi Orwellovy současníky patřil také irský dramatik a prozaik Samuel Beckett (absurdní drama Čekání na Godota), americký prozaik William Styron (román Sophiina volba), Francouz Albert Camus (román Cizinec) či italský představitel neorealismu Alberto Moravia (romány Římanka a Horalka).

Dílo v kontextu autorovy tvorby:

• George Orwell, rodným jménem Eric Arthur Blair, se narodil roku 1903 v Britské Indii.

• Nejvíce se proslavil psaním svých antiutopických románů.

• Kromě Farmy zvířat napsal velmi významný román 1984. Obě tato díla můžeme zařadit do pozdního období autorovy tvorby.

• I když se Orwell přikláněl k levicovým ideálům, silně kritizoval totalitní režimy, kvůli čemuž se v Československu dostal na seznam zakázaných autorů.

Literární druh a žánr: Epika, antiutopický román (opak utopie), alegorie (zvířata vystupují jako lidé)

Časoprostor: Anglie, venkov, 50. léta 20. století

POSTAVY:

• Hlavní postavy:

  • Napoleon - chytré prase; zákeřný, pokrytec, podvodník; představitel Stalina

  • Pištík - prase; mluvčí Napoleona; lhář, manipulátor, představitel propagandy

  • Kuliš - chytré prase; vynalézavý, čestný; hrozba pro totalitní režim (Trockij)

  • pan Jones - původní majitel Pánské farmy; alkoholik, tyran, lakomý; představitel aristokrata

• Vedlejší postavy:

  • Major - starý kanec; revolucionář, představitel Marxe/Lenina

  • Boxer - kůň; dříč, idealista, čestný, pracovitý; představuje pracující lid

  • Molina - klisna; ráda se parádí mašlemi; představuje pracující lid

  • psi - slepě plní Napoleonovy rozkazy; věrní; představují tajnou policii

  • ovce - hloupé, jednoduše zmanipulovatelné; přesila; představují hloupý dav

  • lidé - vykořisťovatelé; představitelé kapitalistů

  • další zvířata - slepice, osel Benjamin, havran Mojžíš...

Děj:

Na Panské farmě, kterou vlastní nepříliš vstřícný pan Jones, žijí dosud zvířata smířená se svým osudem – sloužit lidem. Starý a těžce nemocný Major (prase) svolá všechna zvířata a snaží se je zburcovat, nabádá je, aby se snažila zbavit nadvlády člověka a poté umírá. Zvířata, v nichž pomalu uzrává myšlenka revoluce, mají jednoho dne už dost špatného zacházení, a když jim navíc Jones zapomene dát žrádlo, skutečně se vzbouří a zlého a nenáviděného pána vyženou. Zpočátku jde všechno podle představ zvířat. Tehdejší Panskou farmu přejmenují na Farmu zvířat a na vrata stodoly napíší sedm pravidel, která, jak se usnesou, nebudou už nikdy porušovat. Mezi zvířaty se chopí velení dvě prasata – Kuliš a Napoleon, kteří mají za úkol především zprostředkovávat kontakty s okolním světem a farmu bránit před útoky zvenčí. Zvířata pracují ještě tvrději než za pana Jonese, avšak s pocitem, že všechno co dělají, dělají pro sebe a už se těší až budou sklízet plody své vlastní práce. Dokonce se pouští i do náročné stavby – chtějí si postavit mlýn. Tato idylka bohužel nevydrží navěky. V hlavním velení nastávají spory, Kuliš nesouhlasí s Napoleonovými praktikami, a tak je jím nakonec vyhnán. Od té doby má Napoleon se svou smečkou (psi, které si sám vychoval) absolutní moc a pro sebe a ostatní prasata získává veškeré výhody. Zvířata jsou velice unavená, a když následující rok klesne produkce, dostávají ještě méně žrádla než za pana Jonese. Vina za to vše je obecně připisována vyhnanému Kulišovi. Mezi zvířaty se také povede odhalit jeho spojence, kteří jsou okamžitě, před zraky ostatních, popraveni. Zvířatům se zdá, že to nesouhlasí s jejich pravidly, běží se proto podívat na vrata stodoly, kde jsou všechna vypsána, ale tam stojí: "Žádné zvíře nezabije jiné zvíře bez důvodu". Nějak se stalo, že i Majce (koza, která jako jedna z mála uměla číst) se poslední dvě slova vytratila z paměti. Prasata se později přestěhovala do domu, začala pít alkohol, spát v posteli s prostěradly, a tak se stávalo stále častěji, že se zvířata v čele s Majkou chodila koukat na vrata a vždy žasla nad svou špatnou a krátkou pamětí. Farmu Napoleon nakonec přejmenoval zpět na Panskou a pozval sousední statkáře na karty, kteří prohlásili: "Jestliže vy máte svá nižší zvířata, s kterými jsou problémy, my zase máme své nižší třídy!" Když začal Napoleon chodit po dvou, ostatní zvířata už téměř neviděla rozdíl mezi prasaty a lidmi a na vratech se objevilo jen jediné přikázání: "Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější."