Hana

HANA

HANA
- epika, román
- téma - koncentrační tábory, holocaust, osudy jedné rodiny, strach, naivita, slepá láska, neschopnost se znovu začlenit do společnosti - vnitřní monology, spisovný jazyk, dialogy, vševědoucí vypravěč
- časoprostor - 30-70 léta 20. století, Valašské Meziříčí, Terezín, Osvětim
- Mira - mladá dívka, dcera Rosy, nebojácná, hodná, osamělá
- Hana - teta Miry, naivní, velmi nešťastný osud, zamilovaná, tvrdohlavá
- Rosa - křehká, hodná, statečná, milující
- Jaroslav Horáček - zprvu hodný, později zbabělý, sobecký
- Karel Karásek - samotářský, uzavřený, podivín
- Ludmila Karásková - hodná, starostlivá, nebojácná, kamarádka mamky od Hany a Rosy

První část nám vypráví devítiletá, svéhlavá dívka Mira. Zavede nás do svého dětství ve Valašském Meziříčí, konkrétně do roku 1954, kdy ji tyfová epidemie náhle připraví o celou rodinu. Ze dne na den se ocitne v péči své nemluvné, depresivní tety Hany. I když je Hana ještě mladá, má zdravotní problémy a potíže komunikovat s lidmi. Život s ní není jednoduchý. Mira má sice střechu nad hlavou a má co jíst, ale citů od tety Hany se nikdy nedočkala.

V druhé části nás autorčino vyprávění vrátí v čase do meziválečného období a do doby druhé světové války, tedy do období dospívání naivně zamilované Hany a její tiché, stále nemocné sestry Rosy. Přibližuje nám nelehký život Židů, politickou situaci té doby a možnosti emigrace. V okamžiku, kdy začnou platit protižidovské zákony, se změní celý jejich život. Najednou musí chodit nakupovat jen v určité hodiny, nesmějí vlastnit obchod jako dosud, navíc musí být potupně označeni žlutou hvězdou.

V třetí části se změní vypravěč, stává se jím sama Hana. Popisuje hrůzy koncentračního tábora Terezín, kam byla transportována se svou rodinou. Jen mladší sestru Rosu matka před transportem schovala ke známým. V Terezíně zůstala pouze Hana, zbytek rodiny pokračoval dále do Osvětimi. Nikoho z nich už Hana nikdy neviděla. I přes nelidské zacházení, prodělaný tyfus a ostatní strasti se Hana vrátila z koncentračního tábora domů. Teprve v této části čtenář pochopí, co bylo příčinou jejího podivínského života.

ALENA MORNŠTAJNOVÁ
- členka PEN klubu
- od dětství měla kladný vztah ke knihám
- starala se o ni především její babička
- její teta ji ovlivnila ke čtení klasické literatury
- samotářská
- chtěla studovat překladatelství a tlumočnictví, ale dvakrát se nedostala
- vdala se, měla 2 děti
- má státnice z ruského a anglického jazyka
- potom si doplnila vysokou školu, zatímco pracovala a vychovávala děti
- učitelka (je za zkušenosti ráda, jelikož ji teď besedy se čtenáři nedělají problém), překladatelka - inspirovala se rodinnými dramaty z jejího okolí
- díla - Slepá mapa, Tiché roky, Hotýlek, Listopád
- současníci - Boučková, Hůlová, Lednická