Kosmova kronika česká
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Šimon Žáček, 1. B
DOMACÍ ÚKOL - Kronika česká
1. Pouze nejvzdělanějším a společensky nejvýše postaveným sečtělým občanům (šlechta, panovníci, církev, univerzitní profesoři a kantoři). Tvořena byla většinou zástupci církve (opati, biskupové) anebo vysokoškolsky vzdělanými lidmi (profesoři, děkani).
2. Na tři + Vyvraždění Vršovců. Ano, postupem času je vyobrazení dějin přesnější a důslednější - Kosmas v první knize spíše zmiňuje staročeské pověsti a dějiny blížící se jeho současnosti vyobrazuje v dalších knihách korektněji.
3. Kronika je dílo: a) naukové, protože v rámci historických milníků českého národa vyvozuje důsledky z různých válek, rozhodnutích panovníků a dalších situací. b) historické, protože díky němu máme spoustu pravdivých a poměrně exaktních popisů politických a sociálních událostí v raném středověku. Rovněž vystihuje precizně tehdejší atmosféru. c) umělecké, protože i různé nešťastné události v Českých zemích dokázal popsat barvitými metaforami vztahující se zejména k moci přírodních živlů.
4. Rozhodně zaujímá Kosmas kladný postoj vůči českému národu, neboť odtud pocházel a snažil se, aby jeho dílo podporovalo hrdost na naši zemi. Nebojí se až přehnaně vyzdvihovat klady nebojácných českých hrdinů a pošlapávat zápory jejich soupeřů. Ovšem my již víme, že český národ neuvažoval vždy za všech podmínek nejideálněji. Spisu tedy schází jistý nadhled a hlavně objektivita a nestrannost. Nezmiňuje období staroslověnské kultury - byl stoupencem latinského západního směru.
5. Kosmas žil asi od roku 1045 do roku 1125. Byl známým kronikářem a děkanem pražské svatovítské kapituly. Kronika česká byla jeho výchozím dílem a sloužila jako vysoce hodnotný informační zdroj dějin Českých zemí v raném středověku. Dlouhou dobu studoval v belgickém Lutychu při katedrále sv. Lamberta, kde načerpal spoustu vědomostí a schopností, které uplatnil ve své kronice.
6. Rozhodně v mnou kvitovaném čtrnáctém oddílu Třetí knihy. Pomocí personifikačních prostředků u větru zde Kosmas květnatě ale i srozumitelně popsal zřícení vyšehradského hradu. Tento ryze umělecký počin může působit jako pohádka o zlé vichřici.
7. Využíval zpočátku již zmíněných staročeských pověstí, které nejsou nijak historicky doložené, ale postupně se v knize začala objevovat i ta rovina faktů. Zdroje čerpal zejména z díla Reginona z Prümu, od kterého přepisoval celé věty. Dále se autor inspiroval jistými pasážemi Vita Lamberti od lutyšského biskupa Štěpána. Také do značné míry vycházel z vypravěčských stylů antických literátů Sallustia, Ovidia, Horatia, Vergilia a dalších.
8.
přirovnání: „jako by měl lítost nad osudem nepřátel“, „šiky bojácné jako holubi“, „rozdrceni jako bídná sláma“, jako by někdo v zahradě podtínal srpem makovice“, „pln jsa šípů jako ježek“, „CHCEŠ-LI MÍT ROZUM JAK JÁ“ atd.
hyperbola: „prudký vichr, ba sám satan v podobě víru“ (atd.)
hodnotící adjektiva: „(muž) vynikající sličným tělem“, „(lidem) velmi pyšným“, „ubohé (duše bázlivců)“, „neohrožený (Tyr)“, „udatného (bojovníka Tyra)“, „statečný (hrdina Tyr)“ atd.
epitetony: „statných kopí“, „nejhustších klínů nepřátel, „bídná sláma“, „poslední spása“ atd.