TROPY A FIGURY

TROPY A FIGURY:

METAFORA = přenesení pojmenování na základě podobnosti (lopatka = kost)

METONYMIE = přenesení významu (čtu Homéra = Homérovo dílo)

PERSONOFIKACE = lidské činnosti jsou přidávány neživým věcem (spící titanic)

SYNESTÉZIE = směšování vjemů z různých smyslů

SYNEKDOCHA = vztah mezi částí a celkem (seběhla se celá vesnice)

OXYMÓRON = navzájem se vylučující věci (sladké moře)

EPITETON = básnický přívlastek

ALEGORIE = nějaký příběh, který je ve skutečnosti o něčem jiném

ELIPSA (VÝPUSTKA) = vynechání slova, které si každý může domyslet (jedno malé)

PARENTEZE (VSUVKA) = vložený výraz do věty, odděluje se z obou stran čárkami

ANAFORA = opakování stejného slova na začátku veršů

EPIFORA = opakování stejných slov na konci veršů

EPANASTROFA = na konci verše je jedno slovo, toto slovo je i na začátku verše

EPIZEUXIS = opakování stejných slov víckrát za sebou

EUFEISMUS = přikrášlení (až bude nade mnou růst tráva)

DYSFEMISMUS = zhrubění (zaklepal bačkorama)

PARONOMÁZIE = nahromadění několika slov odvozených od téhož kořene (divoucí div)

PLEONASMUS = nadbytečné vyjádření (dárek zdarma)

INVERZE = zpřeházený slovosled, změna pořádku slov

PŘIROVNÁNÍ = něco je jako něco

ŘEČNICKÁ OTÁZKA = otázka, na kterou nečekáme odpověď

APOSTROFA = oslovení neživé věci, nepřítomné osoby

GRADACE (KLIMAX) = zvyšování, zesilování významu, stupňování

KONTRAST = dvě protikladné věci

MAKARONISMUS = záměrné smíšení více jazyků v básni

POINTA = překvapivý konec, překvapivé rozuzlení

KALAMBÚR = slovní hříčka

ONOMATOPOIE (ZVUKOMALBA) = hlásky jsou uspořádány tak, aby zněly jako zvuk

ALITERACE = když několik slov začíná na stejné písmeno

EUFONIE (LIBOZVUČNOST) = hlásky jsou uspořádány tak, aby zněly hezky

KAKOFONIE (NELIBOZVUČNOST) = hlásky jsou uspořádány tak, aby zněly špatně

SYMBOL = srdce – symbol lásky

HYPERBOLA = záměrné přehánění (řekl jsem to tisíckrát…)

IRONIE = opak toho, co si myslíme

APOSIOPESE = přerušená, nedokončená výpověď, dramatický moment, tři tečky (Jak jsi

mohl…)