Chyby měření - Matematické, absolutní, relativní, procentní, nahodilé, soustavné
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
2. Chyby měření
Matematické, absolutní, relativní, procentní, nahodilé, soustavné
Rozdělení chyb
1. Základní: a) soustavné – nepřesnost měřícího přístroje nebo zvolené metody. Při opakovaném měření mají tutéž velikost a polaritu. Můžeme je vymezit nebo zmenšit opravou.
Pro malý odpor
I = IR + IV, Větší část proudu jde přes odpor, protože voltmetr má mnohonásobně vyšší odpor.
Pro velký odpor
Ampérmetr umisťujeme blíže k odporu, abychom neměřili proud procházející voltmetrem. (odpor voltmetru je přibližně stejný jako velikost měřeného odporu).
b) nahodilé – například změna teploty a tím i změna odporu. Při opakovaném měření dosáhneme rozdílných výsledků, zmenšení chyby dosáhneme vícenásobným měřením a vypočteme aritmetický průměr.
c) omyly – chyby osobní, pozorovací, typickou pozorovací chybou je chyba paralaxní (dívat se na stupnici kolmo).
2. Matematické
a) absolutní - ∆a – je to rozdíl naměřené a skutečné hodnoty ∆a = N – S, je vyjádřena v jednotkách měřené veličiny. Oprava o = -∆a vytvoříme opravnou korekční křivku b) relativní - c) procentní - δS = ∆r x 100 [%], , (vyjadřujeme jí přesnost měření).
3. Podle zdrojů chyba) subjektivní – zaviněné obsluhou b) objektivní – například chyba metody, měřícího přístroje, tolerance součástek, elektromagnetické pole, teplota, přechodové odpory, atd.
Rušivé vlivy při měřenía) mechanické – otřesy, tření ložisek otočných částí b) teplota – změna odporu c) vnější elektromagnetické pole (stínění)
d) elektrostatické pole e) kmitočet
Korekční křivka
Grafické znázornění opravy na velikosti výchylky
Druhy měřících metod
Přímé – měřená veličina je odečítána přímo ze stupnice nebo displeje
Nepřímé – měřenou veličinu získáme výpočtem nebo odvozením z jiných měřených veličin
Výchylkové – měřená veličina se určuje z výchylky ručky nebo z displeje
Nulové – Měřenou veličinu získáme po splnění určité podmínky např.: vyvážením můstku
Absolutní – získaný údaj je výsledkem dané metody
Srovnávací – měřenou veličinu získáme porovnáním s jinou známou hodnotou