Petr Iljič Čajkovskij
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Šimon Žáček, 3.bg
PETR ILJIČ ČAJKOVSKIJ
1840 – 1893
Petr Iljič Čajkovskij byl brilantní ruský hudební skladatel, kritik a dirigent. Stal se jedním z nejvýznamnějších autorů baletu.
Narodil se roku 1840 v ruské vesničce Votkinsku. Matka pocházela z Francie a otec byl důlním inženýrem, ale často se stěhoval z místa na místo za prací. Díky tomu začal mít Čajkovskij sklony k neuróze. Již v útlém mládí začal projevovat lásku k hudbě. Už ve čtyřech letech mu byly udíleny lekce piana. Rodiče z jeho koníčku nebyli příliš nadšeni, a tak jej v deseti letech poslali do petrohradské školy pro nižší šlechtu (tedy právnické fakulty). Dlouho se s rodiči neviděl a ve čtrnácti letech mu náhle zemřela matka trpící cholerou a Čajkovskij její smrt těžce nesl. Navíc si uvědomil při studiu v Petrohradě svoji pravou sexuální orientaci. S homosexualitou se do smrti nesrovnal a před ostatními ji tajil. V patnácti letech mu otec zařídil za velkou píli při studiu lekce hudby u norimberského učitele Rudolpha Kündingera. Navíc začal v devatenácti pracovat na ministerstvu, avšak když měl promovat, dal přednost petrohradské konzervatoři.
Započal skládat svá první díla, v nichž se inspiroval jak ruskými lidovými tanci, tak západoevropskou vážnou hudbou. Celkově se věnoval spoustě oborů; ať už šlo o písňové romance, duchovní či komorní skladby nebo velkolepá orchestrální, symfonická, baletní či operní díla, vše mu bylo blízké. Jeho hudba se rázem proslavila po celém světě, hlavně díky elegantnosti spjaté s procítěností a živostí. Ve 25 letech opouští konzervatoř a přestěhoval se do Moskvy, kde dvanáct let vykonával funkci profesora harmonie a hudební teorie. Ke konci života začal skladatel hodně cestovat a postupně propadá depresím. Umírá roku 1894 v Perohradě. Experti a historikové se dohadují, jestli zemřel na choleru nebo jestli kvůli depresím spáchal sebevraždu.
Čajkovskij měl mimo jiné čestný doktorát z univerzity v Cambridge a byl členem Akademie umění.
Málem se také dvakrát vdával. Jednou (s operní pěvkyní) z plánovaného sňatku nakonec sešlo a jednou (s bývalou žačkou) se nevěsta ošklivě popálila. Zřejmě mu jeho homosexuální sklon nedovolil si vzít ani jednu ženu …
Díla:
6 symfonií (např. „Patetická“)
několik předeher (např. k činohrám Hamlet či Romeo a Julie nebo skladba „Bouře“)
3 klavírní koncerty
11 oper (např. „Evžen Oněgin“ nebo „Piková dáma“)
3 balety („Louskáček“, „Labutí Jezero“ a „Šípková Růženka“)
Houslový koncert D-dur
mnoho suit a komorních či vokálních skladeb