Nioba-Staré řecké báje a pověsti-Eduard Petiška

Název díla

Staré řecké báje a pověsti

Nioba

Téma ukázky Bůh Apollón zabije první dva syny, kteří zrovna jedou na koni, šípem, aby se pomstil za svou matku, utrápenou bohyni Léto, Niobě. Ukázce předchází a za ukázkou následuje

Předchází: Niobě se nelíbilo, jak se thébské ženy chystaly obětovat bohyni Léto a jejím dětem. Přišlo ji nespravedlivé, že se chtějí obětovat bohyni, kterou nikdy neviděly. Začala nahlas hovořit, jak je lepší, že má více dětí a nějaká bohyně se jí nemůže rovnat.

Následuje: Potom co Apollón zabil všechny syny, spáchal král Amfión sebevraždu. Nioba se ale pořád oháněla svými sedmi dcerami, které hned po jejích slovech bohyně Artemis zabila i její dcery. Nioba tak osiřela a zkameněla.

Motivy Synové, trest, šíp, matka, hradby, kůň, potupa Čas knihy + ukázka Antika, jednou, Náhle Prostor knihy + ukázka Řecko, mořské břehy, Théby, thébské hradby Literární druh Epika (kombinovaná), próza (odstavce) Literární žánr Báje (ukázka o Niobě), pověst Kompozice knihy + ukázka Chronologický děj (každá báje/pověst je rozdělena podle hlavní postavy nebo děje) vypravěč

Er-forma, chtěla, se zahalili, cválal

Mimo ukázku:

Ich-forma (v přímé řeči), mám, stále bych

Postavy + charakteristika

Nioba (hlavní postava)- namyšlená a pyšná královna, která jako smrtelnice pohrdala bohy

Léto- uražená bohyně, která chtěla Niobu potrestat

Apollón-syn Léto, který zabil lukem všech sedm Niobiných synů

Artemis-sestra Apollóna, která naopaka zabila všech sedm Niobiných dcer.

Další- Thébské ženy, král Amfión, Tantalos, děti Nioby

Typy promluv

Věty oznamovací, Náhle bolestně vykřikl a skácel se z koně.

Věty uvozovací

Přímá řeč, Apollón radí matce, aby zanechala nářku a neprodlužovala trest.

Mimo ukázku:

Řečnická otázka, Kdo ze smrtelných lidí může před smrtí spoléhat na štěstí, které ho potkalo?

Jazykové prostředky

Epiteton- blankytné nebe

Slang- uzda

Personifikace- šíp se chvěl, šíp zastihl

Přirovnání- jako do pláště

Nechtěná aliterace- pevně přidržoval, zpěněnému zvířeti, zaslechl zařinčení

Archaismus- proklál (probodnout), poděsil (zděsil)

Ukázka:

Léto chtěla ve svých nářcích pokračovat, ale Apollón zvolal: „Zanech, matko, nářku, tím bys jen odkládala trest.“ Apollón s Artemidou se zahalili do mraku jako do pláště a skryti lidským očím snesli se blankytným vzduchem až do blízkosti thébských hradeb. Před hradbami se cvičilo v zápasech a bojových hrách sedm Niobiných synů. Nejstarší z nich cválal stále v kruhu na statném koni a pevně přidržoval zpěněnému zvířeti uzdu. Náhle bolestně vykřikl a skácel se z koně. V hrudi se mu chvěl Apollónův šíp. Druhý syn zaslechl zařinčení toulce a svist šípu. Rozhlédl se a poděsil se tmavého mraku stojícího nehybně na obloze. Popustil uzdu a pobídl koně. Na útěku ho zastihl Apollónův šíp a proklál mu šíji.