Píseň veselé chudiny_V001_o

Společná část maturitní zkoušky

Český jazyk a literatura – Vyšší úroveň obtížnosti

Pracovní list

Píseň veselé chudiny

Výňatek

Umělecký text

Plášček, kabát zedraný,

nohavic nenie.

V létě spáchom,

nic nedbáchom,

co v zimě bude.

Náš těžký trude,

ano šatky chudé!

Milí chudí, těšmy se,

radost se nám stala!

Šaty s nás opršly,

hlava oblínala!

Milí chudí,

núze nás pudí.

Kterak učiniti?

Nelze jinak býti

než bohu poručiti.

Kukly nám zle skrájeli,

kusa jich nenie.

Což sme psoty naseli,

toť bude plenie!

Z snopa čtvrtce,

smutno srdce.

O čem do Čech jíti?

Sobě odtušiti

a do krčmy jíti.

Výňatek

Neumělecký text

Středověká žákovská tvorba se mi jeví jako plebejská záležitost blízká spíše Mastičkáři než krásnému básnění minesengrů. Její plebejskost však předznamenala to, co v 19. století nacházím v Havlíčkových satirách a epigramech a později v satirickém díle J. Haška či v satirických hrách Voskovce a Wericha. Potřebu vysmát se autoritám a jejich pochlebovačům, ironií a sebeironií odlehčit vlastní tísni, parodovat a groteskně karikovat, nadsazovat ve výsměchu tam, kde se společnost schovává za nepsané konvence určující mezilidské vztahy. Ono plebejství známé u nás na konci 19. st. v tvorbě šantánových kupletů a popěvků, jaké skládal třeba Fr. Gellner. A tak i když studenti neměli oficiální obdivovatele, ani své básně nešířili jinak než vlastními opisy, jejich přístup k životu a k umělecké tvorbě se ukazuje jako nezbytně nutná očista a nadčasový počin.

(Výňatek ze studentské práce)

struktura ústní zkoušky

1. analýza výňatku z uměleckého díla (charakteristické rysy výňatku, s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla)

2. obecně kulturní a literárněhistorický kontext díla

3. porovnání výňatku z uměleckého textu s výňatkem z textu neuměleckého

4. typické rysy daného neuměleckého textu, jeho stylová a jazyková charakteristika