Pokušení smrti_V002_o

Společná část maturitní zkoušky

Český jazyk a literatura – Vyšší úroveň obtížnosti

Pracovní list

Jan Zahradníček

Pokušení smrti

Výňatek

Umělecký text

Krev

V mém srdci hnije čas

Podsvětím těla malátně krvinky vteřin plynou

a s tváří odprýskává pozlátko mládí

Jsem truchlivou líhní zítřků

V krutém laskání marnosti odumírá svět nervů

Vždy s bázní rozhrnuji šarlatovou záclonu krve

hledaje tvář svého upíra

a nenalézaje

Kajícné světlo velké lítosti vkrádá se do paměti

A dívky pod závoji míšenky zrozené z našich nocí a dní

strašně změněné procházejí soumrakem spánku

pečetí rtů střežíce chmurná tajemství

A bez útěchy váznu v šedivé závěji své tesknoty

slepec tápavě ťukající na povědomě krásné životy

kam nikdy nevejdu kam nikdy nevejdu

s natrženou korouhví srdce

Žaluziemi pláče spatřuji tu zemi dostaveníčko smrti

Černá růže zenitu střásá vytrvalý smutek do noci

Má pokažená krev nenasytně střebá zhoubné jedy

a nemyslím již na to spoutat rozmarnou svoji

budoucnost

Zdobím se marnivě zděděnými klenoty svých ran

Mé ruce napodobují slavnostní záchvěv umírajících

laskajíce zimomřivé květiny dálek

Neumělecký text

Jan Zahradníček se uvedl do české literatury sbírkou Pokušení smrti (1930), jež byla počátkem jeho překotného osobnostního vývoje. První texty jsou psány ve znamení osamocenosti, opuštěnosti, nezakotvenosti a pasivity, v níž odeznívají výkřiky zraněného „Já“ (ve sbírce lze rozeznat styčná místa s tvorbou Halasovou a Traklovou). Rozkolísanost Zahradníčkovy osobnosti, pozorovatelná v poezii, se promítá také do jeho korespondence z roku 1930, ve které se ozývá stesk po kavárnách, intenzivní touha po vínu, celková existenční nejistota, rezignace na vysokoškolská studia. Čím více se v prvních textech projevuje nezakotvenost básníka z Vysočiny prožívajícího tlak velkoměsta, tím více se přimyká ke svému staršímu a životně zkušenějšímu druhu Halasovi, ale i k jiným přátelům – Bedřichu Fučíkovi, Janu Čepovi. Postupně je však v Zahradníčkových dopisech i básních (v následující sbírce Návrat (1931)) rozpoznatelná cesta duchovní obrody. Přelomem je rok 1932, ve kterém Zahradníček učinil slib chudoby. A v tomto roce se rodila sbírka Jeřáby (1933), jež je psána ve znamení vítězství nad minulostí (nad alkoholem a svým handicapem), kdy autor píše knihu chval, nadosobní harmonii.

PETR KOMENDA

(http://www.ucl.cas.cz/)

OBECNÁ struktura ústní zkoušky

1. analýza výňatku z uměleckého díla (charakteristické rysy výňatku, s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla)

2. obecně kulturní a literárněhistorický kontext díla

3. porovnání výňatku z uměleckého textu s výňatkem z textu neuměleckého

4. typické rysy daného neuměleckého textu, jeho stylová a jazyková charakteristika