PDH

Počítačové a telekomunikační sítě

Otázka č. 9

PDH

Plesiochronní digitální hierarchie (angl. Plesiochronous Digital Hierarchy)

- jedná se o tvorbu soustavy signálů vyšších řádů, umožňující přenos většího počtu telefonních kanálů, než umožní tok PCM 1. řádu (PCM30/32), případně přenos dat vyšších přenosových rychlostí

- Slovo plesiochronní je odvozeno z řeckého plēsios znamenající téměř a chronos znamenající čas; odkazuje se na fakt, že jednotlivé PDH linky běží téměř, ale ne dokonale synchronizované.

- V současnosti se PDH používá jako rozhraní pro nižší rychlosti (E1, E3); pro vyšší rychlosti se používá technologie SDH (Synchronní Digitální Hierarchie) nebo SONET (Sychronní optická síť).

Vlastnosti PDH:

• slouží ke sdružování většího počtu telefonních kanálů, než dokáže sdružovat zařízení PCM 1. řádu nebo k přenosu dat vyšší přenosovou rychlost

• sdružované signály nemají oproti signálu vyššího řádu definován pevný časový vztah, tedy není určen vztah mezi rámcem signálu vyššího řádu oproti rámcům sdružovaných signálů nižšího řádu

• v signálu vyššího řádu je vyčleněna určitá rezerva pro odchylky přenosových rychlostí, protože se nepředpokládá přesný časový souběh sdružovaných kanálů, ale bereme v úvahu diference přenosových rychlostí v určitých předepsaných mezích

• v plesiochronní hierarchii prokládáme jednotlivé sdružované signály bit po bitu do rámce signálu vyššího řádu, aniž by byl definován jakýkoliv vztah mezi rámcem signálu nižšího řádu a rámcem signálu vyššího řádu

• k signálům nižšího řádu se dostaneme opět postupným demultiplexováním, což při mnohokrát opakovaných operacích multiplexování a demultiplexování na různých hierarchických úrovních a v řadě po sobě následujících uzlech sítě muže vést k degradaci signálu (např:časové skluzy, nebo vznik chyb)

Sdružovací zařízení v evropské hierarchii multiplexuje čtyři signály nižšího řádu a vkládá navíc pomocné informace:

• skupinu rámcové synchronizace FAS

• vyrovnání přenosových rychlostí

Pro schopnost přenést signály s vyšším taktem se vytváří v rámci rezerva v bitových místech, která je pro signály s nižším taktem nevyužita Þ dojde k vyplnění nevyužitého místa neužitečnou informací → odtud pochází i používaný anglický název této metody – stuffing

Typy vyrovnávání přenosové rychlosti:

• Kladný stuffing – přenosová rychlost signálu vyššího řádu je vyšší než násobek signálů řádu nižšího

• Záporný stuffing – přenosová rychlost signálu vyššího řádu je nižší než násobek signálů řádu nižšího

• Oboustranný stuffing – kombinace předchozích (kolísání přenosové rychlosti)

Rychlosti: