Karel Hynek Mácha - Máj

Kniha Máj

• 1836

Autor Karel Hynek Mácha

• 1810 - 1836

I. část

Literární druh

Lyrickoepický

Literární forma

Poezie

Literární žánr

Balada

Téma

Nešťastná láska 2 milenců

Motivy

Láska, posmrtný život, příroda, sebevražda

Kompozice

Chronologická, ale i retrospektivní – 4 zpěvy, 2 intermezza

Prostor

Okolí Bezdězu, Máchova jezera, Doks

Čas

?

II. část

Vypravěč

Veršová výstavba

Obkročný rým Postavy

Vilém

Hlavní hrdina, loupežník, nešťastně zamilován do Jarmily, zklamán životem, utíká z reality, autor díla se s ním ztotožňuje

Jarmila

Krásná mladá dívka, spáchá sebevraždu

Otec Viléma

Krutý, svede Jarmilu

Hynek

Poutník, vypravěč příběhu, objevuje se na konci básně, autor se s ním ztotožňuje, mluví sám o sobě, o mládí (,,Hynku! Viléme! Jarmilo!)

III. část

Jazykové prostředky

• Spisovná čeština, knižní a básnické výrazy

• Monology, přímá řeč

• Kontrast světlo/tma, dobro/zlo, život/smrt

• Metafora, personifikace, metonymie, oxymóron

Ukázka z díla

Intermezzo I.

…

Sbor duchů

,,Připraven ještě jeho stán.

Až zítra půlnoc nastane,

vichr nás opět přivane.

Pak mu buď slavný pohřeb dán.“

Jeden hlas

Rozhlehlým polem leť můj hlas:

pohřeb v půlnoční bude čas!

Co k pohřbu dá, každý mi zjev!“

Čekan s kolem

,,Mrtvému rakví budu já.“

Žáby z bažiny

,,My odbudem pohřební zpěv.“

Vichr po jezeru

,,Pohřební hudbu vichr má.“

…

III. zpěv

Nad temné hory ružný den
vystav májový budí dol,
nad lesy ještě kol a kol -
lehká co mlha – bloudí sen.

Děj

Osud Viléma, který zabije svůdce své dívky Jarmily. Vlastně svého otce. Je uvžen dovězení a následující den je popraven.

1. Zpěv: básník oslavuje krásu májové přírody. Jarmila v podvečer prvního májového dne očekává u břehu jezera svého milence. Místo něj přichází jeden z jeho druhů a přináší zprávu o Vilémově smutném osudu.

2. Zpěv: básník vložil do Vilémových myšlenek všechny své vlastní pochybnosti o soudobé společnosti. Tato společnost donutila Viléma, aby násilím mstil svou zlobu. Objevuje se zde i filozofická úvaha o životě a věčnosti času.

1. Intermezzo: půlnoc, duchové se připravují na příchod strašného lesů pána na popravu

3. zpěv: vrchol básně, Vilém se ještě před popravou vyznává ze své lásky k vlasti

2. intermezzo: vilémovi druhové truchlí nad smrtí svého pána

4. zpěv: v závěru básně je básník na místě popraviště, vidí Vilémovo tělo a báseň končí zvoláním ,,Hynku, Viléme, Jarmilo!“, čímž se básník ztotožňuje s Vilémovými revolučními výtkami společnosti

Poznámky

• 4 zpěvy a 2 intermezza

Autor Vlastním jménem Ignác Mácha Český básník, prozaik Zakladatel moderní české poezie Navštěvoval farní školu, pak hlavní školu u piaristů Studoval filozofii a práva Vystoupil v několika divadelních hrách Cestovatel, malíř Dílo Zpočátku psal německy Psal lyrickoepické sklady i sonety V próze se věnoval historickým tématům Další díla Cikáni Román Obrazy ze života mého Próza, cyklus Marinka Povídka z Prahy Období tvorby Směr: romantismus Období národního obrození = tvorba moderního českého národa, obnovení českého jazyka, kultury, vědy, získat samostatnost v rámci Rakouska (austroslavismu) Děj na strašidelných, tajemných místech Nešťastná láska, pesimismus Autoři této doby