VY_52_INOVACE_1_Živočišná_buňka
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Živočišná buňka
Vypracovala: MUDr. Irena Krábková
Základní jednotka živých organismů
Hook – popis buňky v 17. století
J. E. Purkyně – popis buněčného jádra,
19. století
Schwann – buněčná teorie, 19. století
ohraničení buňky - cytoplazmatická
membrána
◦ Polopropustná
◦ Stavba – fosfolipidová dvojvrstva, bílkoviny
Buněčné organely
„buněčné orgány“
mají své specifické funkce
Cytoplazma, jádro, jadérko, endoplazmatické
retikulum, Golgiho komplex, lysozomy,
ribozomy, mitochondrie, centriol
Cytoplazma
◦ vlastní hmota buňky
◦ roztok org. a anorg. látek
◦ obsahuje „buněčnou kostru“ (bílkoviny
zajišťující tvar a pohyb buňky, umístění
organel) a buněčné organely
Jádro
centrum buňky, základní organela
ohraničena jadernou membránou
obsahující póry pro komunikaci
jaderná hmota – chromatin
◦ Při dělení buňky chromatin kondenzuje a
vznikají z něj chromozomy
Chromozomy
◦ Stužkovité útvary
◦ pozorovatelné pouze při dělení buňky
◦ tvořeny molekulami DNA a bílkovinami
◦ V lidské buňce – 46 chromozomů (23 párů)
22 párů je tělových a 1 pár pohlavní
◦ Zralá pohlavní buňka – 23 chromozomů
◦ Ženské pohlaví – XX
◦ Mužské pohlaví - XY
http://www.genetika-biologie.cz/chromozomy
Jadérko
◦ kulovité tělísko v jádře (i větší počet)
◦ není ohraničeno membránou
◦ tvorba rRNA, která putuje do cytoplasymy a
tvoří ribosomy
Ribosomy
◦ hrudkovité útvary tvořené molekulami rRNA
◦ volně v cytoplazmě, vázané na ER
◦ tvoří se zde bílkoviny
Endoplazmatické retikulum
◦ síť kanálků a váčků
◦ drsné (nasedají ribozomy, vznik bílkovin) a
hladké
Golgiho komplex
◦ síť kanálků a váčků (jako ER)
◦ vždy bez ribozomů
◦ dotvářejí se zde bílkoviny vytvořené v ER
Mitochondrie
Oválné útvary
Stěna – 2 membrány (vnější a vnitřní)
Na vnitřní jsou enzymy pro oxidaci látek (uvolnění a
uchování energie)
Dýchací a energetické centrum buňky
Obsahuje vlastní NK
Lysozomy
◦ Drobné váčky s vlastní membránou
◦ Rozklad biologického materiálu (prach,
bakterie, …)
◦ Schopny zničit i vlastní buňku (autolýza)
Centriol
◦ Válcovitý útvar – 9 trojic válcovitých bílkovin
◦ při dělení buňky z něj vzniká dělicí vřeténko,
které zajišťuje rovnoměrné rozložení
chromozomů do dceřiných buněk
Zdroje:
ČIHÁK, Radomír, GRIM, Miloš, ed. a FEJFAR, Oldřich, ed.
Anatomie. 3., upr. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2011- . sv. ISBN
978-80-247-3817-8.
DYLEVSKÝ, Ivan, TROJAN, Stanislav a KAPRAS, Jan.
Somatologie. Vyd. 2. Praha: Avicenum, 1990. 2 sv. (271, 311 s.).
Učebnice pro střední zdravotnické školy. ISBN 80-201-0039-3.