Krkonoše

Krkonoše

• Nejvyšší pohoří České republiky

• Leží v severních Čechách a na jihu polské části Slezska

• Nejvyšší horou Krkonoš je Sněžka (1603 m)

• Podle pověstí střeží Krkonoše bájný duch Krakonoš

• Patří mezi nejoblíbenější horská místa v ČR

• Širší horský celek zahrnující dnešní Krkonoše byl již ve starověku popsán jako Sudety, což je název zřejmě keltského nebo balkánského původu

• Samotné Krkonoše jsou v ruských letopisech v roce 1095 nazvány Český les a Přibík Pulkava v roce 1380 je nazývá Sněžné hory

• Název Krkonoš původně označoval jednak dnešní Vysoké Kolo a také Kotel neboli Kokrháč

• Označení Krkonoš (v singuláru ženského rodu, „ta“ Krkonoš) pro horský hřbet se objevuje v roce 1492 v zápise o rozdělení štěpanického panství na valdštejnský a jilemnický díl, v roce 1499 pak v listině Vladislava II., nejstarší dochovanou mapu s tímto názvem zpracoval Mikuláš Klaudyán v roce 1518.

• Václav Hájek z Libočan ve své kronice roku 1541 použil název Česká a Slezská Krkonoš

• První doklad o rozšíření názvu na celé hory je z roku 1517, kdy byl použit název Krkonošské hory, nápis Krkonoš doplňoval obrázek čerta

• Zkrácený název Krkonoše je poprvé doložen v roce 1601

• Název je nejčastěji považován za odvozeninu ze starého slovanského základu „krk“ či „krak“ znamenajícího kleč čili kosodřevinu, Josef Jungmann je spojoval se jménem germánského či keltského kmene Corconti či Korkontoi, zmiňovaného Ptolemaiem, s předpokladem, že jím zmiňované pohoří Asciburgius bylo totožné s dnešními Krkonoši (Korkontoi však měli žít někde poblíž pramenů Visly, tedy spíše v Beskydech)

• Některá bádání vykládají původ názvu z praslovanského základu s významem „kamenité úbočí, kamenité pole“ a předpokládají souvislost s názvem ukrajinského pohoří Gorgany ve Východních Karpatech

• Německý ekvivalent s významem Obří hory (Riesengebirge, v angličtině Giant Mountains) pochází z názvu Risenberg, jímž Agricola v roce 1546 označil Sněžku

• Množné číslo Riesengebirge pro celé pohoří je poprvé zaznamenáno v roce 1571

• Základ geologického složení tvoří předprvohorní krystalické břidlice a prvohorní metamorfované horniny (svor)

• Ve východní části pohoří se ojediněle nacházejí vápence

• Prastarým krystalinikem na některých místech proniká a krkonošsko-jizerský pluton (žula)

• Ve čtvrtohorách se zde ještě vyskytovaly ledovce, které modelovaly zdejší krajinu

• Vyskytovaly se zde dva typy ledovců

• První byly ledovce údolního typu a druhé byly skandinávského typu

• Rozsáhlé náhorní plošiny (Čertovo návrší atd.) vděčí za svůj vznik ledovci

• Pro lepší představu se můžeme podívat na ledovce ve Skandinávii, které nám ilustrují, jak to v Krkonoších mohlo vypadat

• Nejlepší ukázkou glaciální činnosti je například Labský důl nebo Obří důl, což jsou údolí vymodelované ledovci (trogy)

• Dalšími ledovcovými relikty jsou ledovcové kary (v Krkonoších je pro kary známé označení "jámy")

• Za zmínku stojí Kotelní jámy a Sněžné jámy v Polsk

• Kary patří k tomu nejcennějšímu, co můžeme v Krkonoších vidět, protože se v nich vyskytují nejvzácnější krkonošské rostliny

• Ke kryogenní činnosti v Krkonoších je nutné zmínit ještě například rozsáhlá kamenná moře (svahy Vysokého Kola), nebo mrazové sruby

• Krkonošský hřeben je dlouhý 35 km a začíná na západě v Novosvětském sedle (888 m) a končí na východě v Královeckém sedle (516 m)

• Vrcholové partie pohoří jsou ploché a na severovýchod spadají prudce do Polska

• Na opačné straně, na jihozápadě, jsou svahy rozděleny hlubokými dolinami, do nichž spadají podstatně mírněji

• Krkonoše se dělí na Krkonošské rozsochy, Krkonošské hřbety a Vrchlabskou vrchovinu

• Z dvaceti nejvyšších vrcholů České republiky leží 15 z nich právě v Krkonoších

• Celkem se v české části Krkonoš nachází 54 hlavních vrcholů vyšších 1000 metrů a 18 bočních rozsoch přesahujících tisícimetrovou hranici

• Některé z těchto vrcholů leží přímo na česko-polské hranici (mj. Sněžka) nebo i na polském území nedaleko hranice (Vysoká pláň)

• Mezi polské tisícovky jsou zařazeny vrcholy, ležící na polském území více než 100 m za státní hranicí