Planeta Země

Planeta Země

1. Tvar a velikost Země

• planeta Země nemá tvar ideální koule, ale nepravidelného tělesa (jde o tzv. geoid)

• pro praktické potřeby kartografie se geometricky nepravidelný geoid nahrazuje tělesem geometricky pravidelným – rotačním elipsoidem – se zploštěním v oblasti pólů (tzv. referenčním elipsoidem)

• rovníkový poloměr Země: 6378 km

• obvod rovníku: cca 40 000 km

1. Zeměpisné souřadnice

• zemské póly: severní (Arktida) a jižní (Antarktida)

• zeměpisné šířky: rovnoběžky od rovníku k pólům, od 0° do 90°

• od rovníku na sever – sev. zem. šířka (s. š.)

• od rovníku na jih – již. zem. šířka (j. š.)

• rovník: nejdelší rovnoběžka

• zeměpisné délky: poledníky

• jako základní poledník (0°) stanoven r. 1883 greenwichský poledník (prochází Londýnem)

• poledníky na východ od greenwichského poledníku do 180° mají vých. zem. délku (v. d.)

• poledníky na západ od greenwichského poledníku do 180° mají záp. zem. délku (z. d.)

• zeměpisná síť: soustava rovnoběžek a poledníků sloužící k určování polohy bodů na Zemi

1. Pohyby Země a jejich důsledky

• důsledkem rotačního pohybu Země kolem vlastní osy je střídání dne a noci

• Země se otáčí kolem osy od západu k východu (proti pohybu hodinových ručiček)

• jedno otočení kolem osy trvá necelých 24 hod.

• důsledkem oběhu Země kolem Slunce je střídání ročních období, důležitou roli při tom plní i sklon zemské osy (23° 27´)

• letní slunovrat (21.-22. června) a zimní slunovrat (21.-22. prosince)

• jarní rovnodennost (20.-21. března) a podzimní rovnodennost (22.-23. září)

1. Tepelné (teplotní) pásy

• teplý pás: mezi obratníky Raka a Kozoroha

• mírné pásy: mezi obratníky a polárními kruhy

• polární pásy: mezi polárními kruhy a póly

• charakteristickým rysem polárních pásů je výskyt polárních dnů a nocí

1. Čas a časová pásma

• oběh Země kolem Slunce trvá asi o 6 hod. déle než rok kalendářní

• proto je každý čtvrtý rok přestupný a má 366 dní (místo 365 dní)

• v současné době používáme gregoriánský kalendář (podle papeže Řehoře XIII. – lat. Gregorius), který r. 1582 korigoval nepřesnosti přestupných let juliánského kalendáře (zavedeného r. 46 př. Kr. Gaiem Juliem Caesarem)

• protože Slunce kulminuje nad jednotlivými místy postupně od východu k západu, má každý poledník svůj místní čas

• Země byla rozdělena na časová pásma (čas v daném pásmu se liší o hodinu od času sousedního pásma)

1. Slapové jevy (slapy)

• jsou to periodické deformace tvaru zemského tělesa v důsledku gravitačního působení Měsíce a Slunce na naši planetu

• charakteristickým projevem je zdvih a hromadění hmot v některých částech Země a jejich pokles a úbytek v částech jiných

• nejvýrazněji jsou slapy pozorovatelné v případě mořského dmutí

• Měsíc a Země vytváří gravitačně spjatou dvojici, která se otáčí kolem společného těžiště zvaného barycentrum (leží asi 1700 km pod zemským povrchem)

• rotací kolem barycentra vzniká odstředivá síla, která se podílí na vzniku mořského přílivu a odlivu

• příliv vzniká na straně přivrácené k Měsíci

• časový rozdíl mezi dvěma přílivy (i odlivy) je 12 hod. a 25 min

• největší (tzv. skočný) příliv nastává v době úplňku a novu. Země, Měsíc a Slunce se nachází na jedné přímce, takže výsledné síly gravitačního působení Měsíce a Slunce jsou tak maximální

• nejmenšímu přílivu se říká hluchý

• na otevřeném moři je dmutí minimální, naopak mimořádně velký příliv vzniká v zálivech (v zátoce Fundy Bay na vých. pobřeží Kanady až 18 m, v Normandii 15 m a u Bristolu v JZ Anglii 14,5 m)

• přílivu a odlivu lze využít v námořní dopravě nebo pro výrobu el. energie (tzv. přílivové elektrárny)

• na řece Amazonce se při přílivu vytváří vysoká vlna, která přepadává s rachotem a pohybuje se proti proudu (nazývá se proroka, což v indiánském jazyce znamená velký řev)