Úvod do geografie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Úvod do geografie
zeměpis = geografie
vznik geografie je spjat s dějinami starověkého Řecka
v počátcích zahrnovala geografie všechny poznatky o Zemi
zájem geografů se rozšiřoval o jednotlivé regiony světa a jejich obyvatele
kartografie: nauka o mapách
objektem studia geografie dnes již není celá Země, ale jen její část – krajinná sféra
geografie zkoumá vzájemné vztahy mezi přírodním prostředím a lidskou společností v prostoru a čase
geografie leží na rozhraní přírodních, společenských a technických věd
geografie není jen vědou popisnou, poskytuje též vysvětlení jevů
geografie nemá jen vzdělávací význam, je vědou s výrazným praktickým zaměřením
planetu Zemi tvoří několik soustředných vrstev – tzv. geosfér. Pro geografii mají největší význam ty, které se nachází při povrchu Země: atmosféra, litosféra, pedosféra, hydrosféra a biosféra. Jde o tzv. fyzickogeografickou (přírodní) sféru. Součástí geografie je však rovněž socioekonomická (společenskohodpodářská) sféra – tj. lidská společnost a její výtvory.
složky fyzickogeografické sféry a socioekonomické sféry jsou vzájemně propojeny a tvoří jednotný systém – tzv. krajinnou sféru.
krajinná sféra začíná asi 25 km nad zemským povrchem a končí v hloubce 100 až 300 km
fyzická geografie zahrnuje tyto disciplíny: geomorfologie, klimatologie, meteorologie, hydrologie, oceánografie, pedologie, biogeografie, glaciologie a geokryologie
socioekonomická geografie zahrnuje tyto disciplíny: geografie obyvatelstva, sídel, průmyslu, zemědělství, dopravy, cestovního ruchu a služeb
k ostatním geografickým vědám patří např. regionální (oblastní) geografie, politická geografie nebo historická geografie
geografie studuje zejména aktuální stav krajinné sféry a snaží se o prognózy jejího dalšího vývoje (ochrana životního prostředí, hledání účinných opatření proti přírodním katastrofám, demografické studie, problematika městských a venkovských sídel)
kromě terénního geografického výzkumu se uplatňuje též dálkový průzkum Země (DPZ) pomocí družic a letadel
první umělá družice Země (sovětský Sputnik) byla vypuštěna na oběžnou dráhu v roce 1957
fotogrammetrie: vědní obor zabývající se zpracováním informací na fotografických (např. leteckých) snímcích
DPZ má široké uplatnění (studium životního prostředí, územní plánování, předpověď počasí, využití půdy apod.)
výhody DPZ: na jednom snímku lze zachytit plochy značné rozlohy, umožňuje vertikální pozorování složek krajinné sféry, lze získat série snímků téhož území v různých časových intervalech
geografický informační systém (GIS): počítačový systém, který umožňuje ukládat, spravovat a analyzovat prostorová data