Předmět Digitalizace kinematografických a televi (UBK / TN014)

Na serveru studentino.cz naleznete nejrůznější studijní materiály: zápisky z přednášek nebo cvičení, vzorové testy, seminární práce, domácí úkoly a další z předmětu UBK / TN014 - Digitalizace kinematografických a televi, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Slezská univerzita v Opavě (SU).

Materiál	Typ	Datum	Počet stažení

Obsah

Během kurzu se studenti naučí pracovat s elektronickými databázemi, evidujícími jednotlivé digitalizované obsahy. Velký důraz bude kladen na praktickou část s využitím zázemí digitální laboratoře Kabinetu audiovizuální techniky. Během výuky budou studenti seznámeni přehlednou a srozumitelnou formou se všemi základními pracovními postupy nutnými pro digitalizaci národního audiovizuálního dědictví a jejího zpřístupnění budoucím generacím.Podle mezinárodní organizace UNESCO se ve světě nachází více jak 2,2 milionů kilometrů kinematografických materiálů na vysoce hořlavé podložce podléhající rozkladu. Z toho téměř 90 % tvoří němé filmy, které lze považovat za nenávratně poškozené. Podle Evropské komise se ve filmových archivech členských států nachází více než 1,03 milionů hodin filmových děl, přičemž Česká republika disponuje největší středoevropskou sbírkou (více než 16 tisíc českých titulů). Přesto u nás započala digitalizace teprve v minulém roce a jejím výsledkem jsou zatím jen dva filmy z roku 1967: Hoří, má panenko režiséra Miloše Formana a Markéta Lazarová Františka Vláčila. Ač v sousedním Polsku, Maďarsku nebo na Slovensku je zdigitalizováno více než 300 titulů. Audiovizuální dědictví přitom netvoří jen umělecká díla, ale také filmy, fotografie či zvukové nahrávky zachycující kulturní, společenské i technické projevy své doby (události, osobnosti, vynálezy) či produkty živé kultury (architektura, divadlo, tanec, literatura, výtvarné umění), nebo společenského života (díla dokumentární, zpravodajská, ale i reklamní nebo vizuálně expertimentální).Evropská komise varuje, že ta audiovizuální díla, která se nepodaří zdigitalizovat v nejbližších sedmi letech, zůstanou s koncem analogových technologií pro veřejnost již navždy nedostupná. A za hlavní problém našeho středoevropského regionu považuje nedostatek kvalifikovaných pracovníků v důsledku chybějícího vysokoškolského oboru. Proto bude přípravný kurz směřovat také k seznámení se základními evropskými standardy, postupy a směrnicemi, určujícími vývoj digitalizace v České republice také v nadcházejících dekádách.

Literatura

BORDWELL, D., THOMPSONOVÁ, K. Dějiny filmu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. MAZZANTI, N. Digital Agenda for European Film Heritage. Brusel: European Commission DG Information Society and Media, 2011. MISEK, R. Chromatic Cinema. A History of Screen Color. Chichester: Willey-Blackwell, 2010. Journal of Film Preservation. Brusel: FIAF. KESNER, L. ml. Muzeum umění v digitální době: Vnímání obrazů a prožitek umění v soudobé společnosti. Praha: Argo, 2000. URGOŠÍKOVÁ, B. Ochrana a záchrana filmového dědictví. Restaurátorské práce Národního filmového archivu Praha. Zprávy památkové péče 65, 2005. READ, P., MEYER M.-P. Restoration of Motion Picture Film. Oxford: Butterworth-Heinemann, 2005. CHERCHI, P. U. Silent cinema an Introduction. Londýn: BFU, 2002. Studijní materiály FIAF. Bologna: L Immagine Ritrovata. Studijní materiály FIAT. Paris: Institut National de l Audiovisuel. SAETERVADET, T. The Advanced Projection Manual. FIAF - NFI, 2006. BICAT, Z., SALT, B. The 100 films. In: Roger Sears, Making Pictires: A Century of European Cinematography. London: Imago, 2003.