Předmět Forenzní biologie (KBI / K504)

Na serveru studentino.cz naleznete nejrůznější studijní materiály: zápisky z přednášek nebo cvičení, vzorové testy, seminární práce, domácí úkoly a další z předmětu KBI / K504 - Forenzní biologie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP).

Materiál	Typ	Datum	Počet stažení

Obsah

Blok I1. Vymezení předmětu forenzní biologie.Forenzní biologie v systému věd; specifika forenzní biologie; základní pojmy.2. Legislativní rámec forenzní biologie, postavení a činnost soudního znalce (experta).Základní právní předpisy a pojmy související s forenzně-biologickou znaleckou činností (zejm. Zákon o znalcích a tlumočnících); forenzně-biologická pracoviště v ČR; postavení a činnost soudního znalce (experta) v přípravném řízení a v řízení před soudem; odborné vyjádření, znalecký posudek.3. - 4. Metody a zásady zjištění, zajištění, transportu, deponování, zpracování a vyhodnocení materiálu z biologických stop a srovnávacích vzorků.Práce znalce na místě činu; metody průkazu biologického materiálu (plošná detekce, orientační zkoušky); náležitosti biologických stop a srovnávacích vzorků pro forenzně-biologické zkoumání.5. - 7. Forenzní imunologie a biochemie.Imunologické (sérologické) a biochemické metody detekce biologického materiálu (krev, ejakulát, kolostrum, moč, pot). Stanovení krevní skupinové vlastnosti (systém AB0. MN, Lewis) a Rh faktoru. Metody (druhové zkoušky) rozlišení původce biologického materiálu ve stopě (lidský, živočišný, rostlinný).Blok II8. Forenzní entomologie.Nekrofágní hmyz - významní zástupci, vývojové cykly; kolonizace kadaveru hmyzem vzhledem k faktorům rozkladu a posmrtným procesům; význam forenzní entomologie pro posouzení způsobu a místa spáchání trestného činu, stanovení intervalu post mortem.9. Forenzní botanika.Detekce a identifikace rostlinného materiálu ve stopě; využití rostlinného materiálu při objasňování trestného činu (stanovení místa činu, doby a způsobu spáchání trestného činu, intoxikace a další). Základní diferenciační metody anatomie rostlin, palynologie, klasifikace spor a rozsivek.10. - 11. Forenzní antropologie.Trichologie - mikromorfologické znaky vlasů a chlupů (lidských, zvířecích); vývojová stadia vlasů a chlupů; mikromorfologické změny trichologického materiálu způsobeného vlivy fyzikálními (teplota, tlak, jiné mechanické faktory), chemickými (artificiální barvení, depozice toxických látek apod.) a biologickými (ektoparazité, keratinofilní mikroorganizmy, projevy některých chorob). Kosterní ostatky - stanovení pohlaví a věku původce lidských ostatků; rozlišení kosterních ostatků lidských a zvířecích; stanovení stáří nálezu. Portrétní identifikace, superprojekce, systém PORIDOS, plastická rekonstrukce (Gerasimova metoda). Forenzní biomechanika (biomechanické vlastnosti tkání, simulace pohybové činnosti).12. - 14. Forenzní genetika.Izolace DNA z různých typů stop a srovnávacích vzorků; purifikace a kvantifikace DNA; amplifikace DNA; využití genetického polymorfizmu (SNP, STR, RFLP, fingerprinting); DNA profilování; analýza fragmentů DNA; sekvenování DNA; vyhodnocení analyzovaných vzorků; populačně genetické studie; individuální identifikace; DNA databáze (CODIS).Charakteristika cvičení:Tematické okruhy, probírané v teoretické rovině, budou na seminářích diskutovány, doplněny praktickými ukázkami a procvičeny (mikromorfologie vlasu, lidského somatického chlupu a zvířecího chlupu; detekce biologického materiálu ve stopě - krev, sperma, sliny, moč, lejno; stanovení krevní skupinové vlastnosti v biologickém materiálu; izolace DNA z bukálního stěru, ukázka hybridizace DNA se sondou, PCR a profilu DNA; vypracování vzorového znaleckého posudku).

Literatura

nullStraus J. a kol. Kriminalistická technika. Poloicejní akademie Praha, 2004. Štefan J. a kol. Soudní lékařství a jeho moderní trendy. Grada Praha, 2012. Stites D.O., Terr A.I. Základní a klinická imunologie. Victoria Publishing Praha 1994. Stloukal M. a kol. Antropologie. Příručka pro studium kostry. 1999. Billings R. DNA on trial - genetic identification and criminal justice. Cold Spring Harbor Lab. Press 1992. Hall, D. W., Byrd, J. H. Forensic botany: a practical guide. J. Wiley Sons, Ltd., Oxford 2012. Butler, M. J. Forensic DNA typing. Elsevier Academic Press, London 2005. Brüchsweiler W a kol. Hairs and fibres. Zurich 1999. Musil, J., Konrád, Z., SUCHÁNEK, J. Kriminalistika. 2. vydání. C. H. Beck, Praha 2004. Knobloch E. Lékařská kriminalistika. Avicenum Praha 1974. Dacík, T. Soudní antropologie. Masarykova univerzita, Brno 1993. Tesař J. Soudní lékařství. Avicenum Praha 1985 a další. Vorel F. a kol. Soudní lékařství. Grada Publishing Praha 1999. Související právní předpisy (Trestní zákon, Trestní řád, Zákon o znalcích a tlumočnících aj.). Fung, W. K., Hu, Y. Q. Statistical DNA Forensics. J. Wiley Sons, Ltd. 2008. http://www.sosoom-zlin.cz/media/skripta/kriminalistika.pdf

Požadavky

Na konzultacích jsou rámcově probírána stěžejní témata (relevantní právní předpisy, organizace znalecké činnosti v ČR, metody detekce a identifikace biologického materiálu, úloha forenzní imunologie, antropologie, genetiky a speciální biologie v praxi). V rámci cvičení jsou řešeny typové úlohy k jednotlivým tematickým blokům a demonstrovány vybrané metody, aplikované ve forenzní praxi. Získané informace si posluchači rozšíří samostudiem studijní opory, doporučené odborné literatury a dalších zdrojů. Samostudium představuje hlavní formu přípravy k zápočtu a ke zkoušce.

Garant

RNDr. Jan Ipser, CSc.

Vyučující

RNDr. Jan Ipser, CSc.RNDr. Jan Ipser, CSc.