Předmět Ekotoxikologie (KBI / P327)

Na serveru studentino.cz naleznete nejrůznější studijní materiály: zápisky z přednášek nebo cvičení, vzorové testy, seminární práce, domácí úkoly a další z předmětu KBI / P327 - Ekotoxikologie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP).

Materiál	Typ	Datum	Počet stažení

Obsah

1. Vymezení předmětu ekotoxikologie a jejího vztahu k toxikologii; základní pojmy (toxin, biotoxin, polutant/ kontaminant, noxa, LD50, LC50, ED50, EC50, IC50, LOED/LOEC, NOED/NOEC, NOEL; max. snesitelná a min. smrtná dávka, rychlost a poločas vylučování, NPK; bioakumulace, perzistence, volatilizace; harm/damage, PEC/PNEC).2. Základní výzkumné a pracovní metody (chromatografické, spektroskopické, spektrometrické, elektroforetické, enzymologické, imunochemické a další).3. Legislativa ČR a mezinárodní vztahující se k ekotoxikologické problematice (Zákony: O životním prostředí 17/1992 Sb., O vodách 254/2001, O ochraně ovzduší 86/2002 Sb., O ochraně přírody a krajiny 114/1992 Sb., O odpadech 185/2001 Sb., O chemických látkách a přípravcích 356/2003 Sb. a 157/1998 Sb. a jejich novely, Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR 251/1998, kterou se stanoví metody pro stanovení toxicity chemických látek a přípravků; Mezinárodní úmluvy: O biologické rozmanitosti, Agenda 21 - Rio de Janeiro 1992, Kjótský protokol 1997).3. - 4. Charakteristika a klasifikace (bio)toxinů podle producentů (bakteriální, rostlinné, houbové, živočišné).5. - 6. Charakteristika a klasifikace (bio)toxinů podle chemického složení a struktury (prvky a jejich anorganické sloučeniny, proteiny, alkylační látky, organická rozpouštědla, uhlovodíky a jejich deriváty - polyaromáty, fenoly, steroidy, glykozidy aj., analogy bází nukleových kyselin a jiné antimetabolity).6. Charakteristika a klasifikace (bio)toxinů podle mechanizmu působení a místa preferenčního účinku - xenobiotika obecně, mutageny, teratogeny, karcinogeny; toxiny s přímým a zpožděným účinkem; neurotoxiny, hepatotoxiny, cytotoxiny a další.7. Interakce toxinu s biologickým systémem - vstup do systému, pohyb a distribuce v systému, biotransformace, výstup ze systému (exkrece, eliminace).8. Reakce biologického systému na působení toxinu (okamžitá - opožděná; krátkodobá - dlouhodobá; detoxikace, metabolická konverze, intercelulární kooperace, fyziologická a ekologická adaptace, regenerace, rezistence, residence, autoregulace)9. Molekulární a buněčná toxikologie (interakce toxinu s buněčnými komponentami, mechanizmy průniku toxické látky do buňky a její chování v intracelulárním prostředí - intervence do transportních, metabolických, biosyntetických, biodegradačních, genetických a regulačních procesů v buňce, postižení způsobené toxickou látkou na celulární a subcelulární úrovni - efekt cytopatický, cytotoxický, cytostatický, nekrobiotický, inhibiční, stimulační).10. Experimentální ekotoxikologie - monitoring, bioindikace, experimentální objekty, základní testy a testovací systémy (dle OECD) - Salmonella typhimurium (Amesův test s metabolickou aktivací a bez ní), Scenedesmus subspicatus (inhibice růstu řas), Arabidopsis thaliana (Mullerův šešulový test k detekci chlorofylově deficientních mutantů), Sinapis alba (inhibice růstu kořene), Daphnia magna (imobilizační test), Drosohila melanogaster (cytotoxické, embryotoxické a mutagenní účinky za použití mutantní chkmenů), Poecilia reticulata (testy akutní toxicity); laboratorní myš, potkan a morče (akutní a subakutní toxicita orální, inhalační a dermální; chronická toxicita; dermální dráždivost; teratogenita); GMO; testy in vitro (buněčné a tkáňové kultury rostlin a živočichů včetně člověka).11. Ekotoxikologie biosféry. Obecná charakteristika jednotlivých částí biosféry. Postavení a úloha Homo sapiens v biosféře z ekotoxikologického hlediska (tvůrčí role v přírodě, vliv na tzv. první přírodu a vznik druhé přírody, civilizační proces a jeho vlivy na biosféru; znečišťování biosféry, tvorba a ochrana životního prostředí).12. Ekotoxikologie hydrosféry. Kontaminanty vodního prostředí, produkce toxických látek vodními organizmy, antropogenní znečištění vod, chování toxických látek ve vodním prostředí, koloběh látek ve vodním prostředí se zřetelem ke specifikám vodních ekosystémů.13. -14. Ekotoxikologie pedosféry a atmosféry.

Literatura

Komínková, D. Ekotoxikologie. ČVUT Praha. ISBN: 9788001040584 2011. Kočí, V., Mocová, K. Ekotoxikologie pro chemiky. VŠCHT Praha. ISBN: 9788070806999 2009. Svobodová Z., Máchová J. Ekotoxikologie. VFU Brno. 2000. http://ekologie.upol.cz/index.php?da=./ku/hekera/ekotox.htmAnděl, P. Ekotoxikologie, bioindikace a biomonitoring. Evemia Liberec. EAN: 9788090378797 2011. Pavlíková, D. a kol. Ekotoxikologie. ČZU Praha. ISBN: 9788021318434 2008. http://www.biotox.cz/toxikon/c_jedy/index.phpMatrka, M., Rusek, V. Průmyslová toxikologie, VŠCHT Pardubice. 1991. Horák, J., Linhart, I., Klusoň, K. Úvod do toxikologie a ekologie pro chemiky. VŠCHT Praha. 2004. Picka, K., Matoušek, J. Základy obecné a speciální toxikologie, Skripta Phare, sv. 28 Praha. 1996.

Požadavky

vypracování seminární práce ústní zkouška

Garant

RNDr. Jan Ipser, CSc.

Vyučující

RNDr. Jan Ipser, CSc.