Předmět Historiografie A (AHS111013)

Na serveru studentino.cz naleznete nejrůznější studijní materiály: zápisky z přednášek nebo cvičení, vzorové testy, seminární práce, domácí úkoly a další z předmětu AHS111013 - Historiografie A, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova v Praze (UK).

Materiál	Typ	Datum	Počet stažení

Sylabus

Historiografie - vyučující Kamil Činátl, Ph.D.Zimní semestr 2015/2016V prvním semestru se kurz zaměří na vývoj, jímž prošlo od starověku evropské dějepisectví. Látka nebude koncipována chronologicky, ale tematicky. Tato perspektiva umožní srovnávat různorodé přístupy k problémům, které jsou pro poznání minulosti charakteristické. Kurz kombinuje formát přednášky a cvičení. Na výklad zprostředkovaný učitelem integrálně navazuje práce s texty. Splnění kurzu předpokládá pravidelnou docházku, četbu textů a účast v diskuzi nad nimi.Vyprávění: Jak se měnilo pojetí dějepisného vyprávění od starověku až po současnost?Pramen. Dějepisci vždy vycházeli z nějakých pramenů. Zdroje informací o minulosti se však v průběhu staletí měnily a spolu s nimi i metody jejich kritiky.Instituce historického poznání: dějepisné poznávání se neodehrává ve vakuu, ale je vždy zasazeno do určitého sociálního kontextu. Jak různorodé instituce (církev, stát, věda) ovlivňovaly historický výzkum a poznání?Předmět: co je subjektem dějepisného výzkumu a vyprávění? Jsou to slavní jedinci, společenské třídy či národy? Jak se měnilo pojetí předmětu v historiografii.Objektivita: jak říkat pravdu o dějinách? Epistomologické rámce historického poznání se měnily a s nimi i představy o tom, zda a jak může dějepisectví dosáhnout objektivity.Historie a paměť: historie nepředstavuje jen soubor dat, ale často v podobě příběhů vstupuje do společenských rámců a ovlivňuje myšlení a jednání lidí. Jak uchopit tuto kulturní a sociální funkci historie / paměti?Smysl dějin: historie často vzbuzuje emoce a polemiky, které povětšinou souvisejí s výkladem smyslu historrického dění. Jak se pojetí smyslu dějin měnilo od mytologie, teologie přes filosofii až k metodologii historické vědy?Média: v posledních desetiletích došlo k dramatické proměně médií, která společnosti zprostředkují historické poznání. Jak proměny médií (od knihtisku po internet) ovlivňovaly práci dějepisců?Didaktika dějepisu: jak se učil a učí školní dějepis? Proměny historie ve škole zajímavě odrážejí společenskou situaci a vývoj historické vědy. Jak by měl vypadat moderní dějepis?Styl a historiografie: dějepisný styl se v průběhu staletí měnil. Z přehledu těchto proměn lze vymezit řadu poučení pro praktickou stylistiku v současnosti. Letní semestr 2015/2016V druhém semestru se kurz zaměří především na poválečnou historiografii. Prostřednictvím problémových okruhů se uchazeči seznámí s klíčovými diskuzemi v současné historiografii. Předpokládá se aktivnější podíl studentů, kteří mohou preferovat témata, jež souvisejí s tématy a metodologií jejich bakalářských prací. Seznam okruhů je otevřený pro případné rozšíření.Interdisciplinarita: historická věda se při hledání vhodných metod výzkumu inspirovala u jiných společenskovědních oborů. Zaměříme se na to, jak historiografii ovlivnila antropologie, geografie, lingvistika, sociologie aj.Národ: otázka národní identity představuje pro historickou vědu zajímavý problém. Existují národy od počátku dějin, nebo vznikly až v moderní době? Jak vysvětlit mimořádný mobilizační potenciál, který s sebou představa národa v dějinách nese?Mikro/makro perspektiva: otázka úhlu pohledu a měřítka hrála v historiografii vždy významnou roli. Mikrohistorie vhodně ukazuje, jaké možnosti tyto kategorie nabízejí historickému výzkumu.Gender: v českém prostředí se téma genderu často zužuje na dějiny žen, ačkoliv představuje i kategorii historické analýzy. Prověříme možnosti využití genderové perspektivy v historickém výzkumu.Holocaust: meze a možnosti interpretace. Šoa představuje pro historiografii interpretační problém. Ukážeme si různé možnosti uchopení tématu v historiografii, které jsou ilustrativní pro pluralitu metod v současné historiografii.Postkolonialismus: postkoloniální studia přinesla společenským vědám řadu inovací na úrovni témat i metod. Pokusíme se tyto podněty aplikovat na historický výzkum.Totalitarismus: možnosti a meze interpretace. Na poli historiografie soudobých dějin se vedly a vedou diskuze o vhodném výkladovém rámci, který by nám umožnil porozumět historii nacismu a komunismu. Prostřednictvím těchto diskuzí nahlédneme dynamický charakter současné vědy a otestujeme si schopnost argumentace ve vztahu k různým metodám výzkumu.Ideologie: česká historiografie má bohatou zkušenost s ideologizací vědeckého výzkumu. Politika však ovlivňuje vědu i mimo kontext totalitních režimů. Zaměříme se kriticky na vztah ideologie a historického výzkumu.Kulturní trauma: paměť se stala jedním z klíčových témat poválečné historiografie. Perspektivou vzpomínání na (zejména) válečná traumata vstupuje historie do veřejného prostoru. Zamyslíme se nad možnostmi historiografie ve vztahu k paměti - příkladně k tzv. vyrovnávání se s minulostí.Biografie: životopisy stále patří k nejrozšířenějším žánrům historiografie. Teoretická reflexe tohoto žánru je tak důležitá. Zaměříme se na různé možnosti, jak psát biografii. Základní literatura:APPLEBYOVÁ, Joyce; HUNTOVÁ, Lynn; JACOBOVÁ, Margaret. Jak říkat pravdu o dějinách. Centrum pro studium demokracie a kultury, 2002.ASSMANN, Jan. Kultura a paměť: písmo, vzpomínka a politická identita v rozvinutých kulturách starověku. Prostor, 2001.BOLTON, Jonathan (ed.). Nový historismus. Host, 2007.BURKE, Peter. Francouzská revoluce v dějepisectví. Lidové noviny, 2006.BURKE, Peter. Variety kulturních dějin. Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2006.CAINE, Barbara. Biography and history. Palgrave Macmillan, 2010.DÜLMEN, Richard van. Historická antropologie. Vývoj, problémy, úkoly. Praha, 2002.FURET, François, BESANÇON Alain, NOVÁK, Miroslav (ed.). Komunismus a fašismus. Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 2002.HAVELKA, Miloš. Dějiny a smysl: obsah, akcenty a posuny" české otázky" 1895-1989. Lidové noviny, nakladatelství, 2001.HAVELKA, Miloš. Spor o smysl českých dějin. Torst, 1995.HROCH, Miroslav (ed.). Pohledy na národ a nacionalismus: čítanka textů. Sociologické nakladatelství, 2003.CHARTIER, Roger. Na okraji útesu. Pavel Mervart, 2010.IGGERS, Georg G. Dějepisectví ve 20. století. Od vědecké objektivity k postmoderní výzvě, 2002.Kolektiv autorů. Úvod do studia dějepisu 1-2. Masarykova univerzita Brno, 2014.KUTNAR, František; MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví: od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. Lidové noviny, 1997.LEDUC, Jean. Historici a čas. Kalligram, 2005.ŘEPA, Milan. Poetika českého dějepisectví. Host, 2006.SOMMER, Vítězslav. Angažované dějepisectví: stranická historiografie mezi stalinismem a reformním komunismem (1950-1970). Nakl. Lidové Noviny, 2011.STORCHOVÁ, Lucie (ed.). Koncepty a dějiny. Proměny pojmů v současné historické vědě. Scriptorium 2014.

Garant

prof. PhDr. Zdeněk Beneš, CSc.Mgr. Kamil Činátl, Ph.D.doc. PhDr. Michal Pullmann, Ph.D.

Vyučující

prof. PhDr. Zdeněk Beneš, CSc.Mgr. Kamil Činátl, Ph.D.doc. PhDr. Václav Drška, Ph.D.PhDr. Jan Koura, Ph.D.PhDr. Jaromír Mrňkadoc. PhDr. Dana Picková, CSc.doc. PhDr. Michal Pullmann, Ph.D.PhDr. ThLic. Drahomír Suchánek, Th.D., Ph.D.