Předmět Základní etapy historického vývoje jihovýchodní Evropy 19. století (2011/2012) (AJS1000080)
Na serveru studentino.cz naleznete nejrůznější studijní materiály: zápisky z přednášek nebo cvičení, vzorové testy, seminární práce, domácí úkoly a další z předmětu AJS1000080 - Základní etapy historického vývoje jihovýchodní Evropy 19. století (2011/2012), Filozofická fakulta, Univerzita Karlova v Praze (UK).
Top 10 materiálů tohoto předmětu
Materiály tohoto předmětu
Materiál | Typ | Datum | Počet stažení |
---|
Další informace
Sylabus
1. Periodizace vývoje jihovýchodní Evropy od konce 18. století do první světové války. Přehled a stručná analýza základní literatury.2. Bulharské, srbské, rumunské, albánské a řecké prostředí v době krize osmanské říše na počátku 19. století.3. Jihoslovanské národy habsburské monarchie v období v období prvních třech dekád 19. století.4. Počátky a první etapa národních hnutí v jihovýchodní Evropě.5. Úpadek osmanské říše; vznik řeckého, srbského, rumunského, černohorského a bulharského státu.6. Formování politické společnosti v chorvatském etnickém prostředí.7. Vývoj slovinské politické společnosti.8. Obecné a specifické rysy ekonomického, sociálního a demografického vývoje jihovýchodní Evropy ve druhé polovině 19. století.9. Jihovýchodní Evropa v kontextu velmocenské politiky v posledních dekádách 19. století a na počátku 20. století.10. Jižní Slované a Rumuni v habsburské monarchii od 60. let 19. století do první světové války.11. Vývoj Srbska, Rumunska, Řecka, Bulharska a Černé Hory před balkánskými válkami.12. Albánská a makedonská otázka.13. Příčiny, průběh a důsledky balkánských válek; jihovýchodní Evropa v předvečer první světové války.
Literatura
Základní studijní literatura:HRADEČNÝ, P. a kol.: Dějiny Řecka. Praha 1998.HRADEČNÝ, P. : Dějiny Albánie. Praha 2008. PELIKÁN, J. a kol.: Dějiny Srbska. Praha 2004.RYCHLÍK, J: Dějiny Bulharska. Praha 2000.RYCHLÍK, J., KOUBA, M.: Dějiny Makedonie. Praha 2003.RYCHLÍK, J. : Dějiny Chorvatska. Praha 2007ŠESTÁK, M. a kol.: Dějiny jihoslovanských zemí. Praha 1998.HLADKÝ, L.: Bosenská otázka v 19. a 20. století. Brno 2005.HROCH, M.: V národním zájmu. Požadavky a cíle evropských národních hnutí v komparativní perspektivě. Praha 1996.TREPTOW, K. W.: Dějiny Rumunska. Praha 2000.HRADEČNÝ, P.: Kosovská otázka ve vývoji albánsko-jihoslovanských vztahů do roku 1944, Slovanské historické studie 20. Praha 1994.HRADEČNÝ, P.: Řekové a Turci. Nepřátelé nebo spojenci? Praha 1996.HROCH, M.: Evropská národní hnutí v 19. století. Společenské předpoklady vzniku novodobých národů. Praha 1986.PAULOVÁ, M.: Balkánské války 1912-1913 a český lid. Praha 1963. Další odborná literatura:BANAC, I.: The National Question in Yugoslavia. Origins, History, Politics. New York 1984.BARTL, P.: Albanien vom Mittelalter zur Gegenwart. Regensburg 1995.CLOGG, R.: A Short History of Modern Greece. Cambridge 1985.CRAMPTON, R. J.: A Concise History of Bulgaria. Cambridge 1997.ČEPIČ, Z. (red.): Zgodovina Slovencev. Ljubljana 1979.EKMEČIĆ, M.: Stvaranje Jugoslavije 1790-1918. Beograd 1989.GOLDSTEIN, I: Hrvatska povijest. Zagreb 2003.GOUDOEVER, A. P.: Romanian History, 1848-1918. Goningen 1979.GRAFENAUER, B.: Zgodovina slovenskega naroda. Ljubljana 1974.HÖSCH, E.: Geschichte der Balkanländer. Von der Frühzeit bis zur Gegenwart. München 1995.INALCIK, H., QUATAERT, D. (ed.): An Economic and Social History of the Ottoman Empire 1300-1914. Cambridge 1994.KOLEJKA, J.: Národy habsburské monarchie v revoluci 1848-1849. Praha 1989.KOSEV, D.: Istorija na Balgarija, T. 6, 7. Sofija1989-1991.LJUŚIĆ, R.: Istorija srpske državnosti. t.II: Srbija i Crna Gora: novovekovne srpske države. Novi Sad 2001.MACKENZIE, D.: Ilija Garašanin. Balkan Bismarck. New York 1985.PRUNK, J.: A Brief History of Slovenia. Historical Background on the Republic of Slovenia. Ljubljana 1994.STOJANOVSKI, A. (ed.): Istorija na makedonskiot narod 3. Skopje 1999.ŠIDAK, J.: Hrvatski narodni preporod - ilirski pokret. Zagreb1990. TODOROVA, M: Imagining the Balkane. New York 1997.VICKERS, M.: Between Serb and Albanian: a History of Kosovo. London 1988.
Garant
doc. PhDr. Jan Pelikán, CSc.Mgr. Přemysl VinšPhDr. Ondřej Žíla, Ph.D.