Předmět Metodologie vědy (ASG500034)

Na serveru studentino.cz naleznete nejrůznější studijní materiály: zápisky z přednášek nebo cvičení, vzorové testy, seminární práce, domácí úkoly a další z předmětu ASG500034 - Metodologie vědy, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova v Praze (UK).

Materiál	Typ	Datum	Počet stažení

Sylabus

PŘEDNÁŠKY A SEMINÁRNÍ DISKUZE 1.  přednáška: VYMEZENÍ METODOLOGIE VĚDY- vztah k filozofii, rozčlenění věd a pojem sociálních věd, metoda a metodické poznání, základní typy vědeckého výzkumu, výstavba teoretického vědeckého myšlení a otázka jeho vztahu k empirii, význam logiky pro teoretické myšlení, základní kritéria pravdivosti vědeckých tvrzení. 2.  přednáška: SHRNUTÍ VÝVOJE MODERNÍ EPISTEMOLOGIE I- význam přírodovědy pro zformování moderní vědy, experimentální metoda, pojem přírodního zákona, induktivní a deduktivní poznání, otázka pravděpodobnostní platnosti přírodních zákonů, metoda kauzálního vysvětlení, filozofické zdůvodnění platnosti přírodovědného poznání, přírodověda jako vzor bádání pro humanitní a společenské vědy? Seminární diskuze: ČÍM SE VYZNAČUJE MODERNÍ VĚDA?Daston, Lorrain. 2011. „The Empire of Observation, 1600–1800“. Pp. 81-113 in Daston Lorrain, Lunbeck Elisabeth (ed.). Histories of Scientific Observation. Chicago-London: The University of Chicago Press.Maas, Harro. 2011. „Sorting Things Out: The Economist as an Armchair Observer“. Pp. 206-229 in Daston Lorrain, Lunbeck Elisabeth (ed.). Histories of Scientific Observation. Chicago-London: The University of Chicago Press. 3.  přednáška: SHRNUTÍ VÝVOJE MODERNÍ EPISTEMOLOGIE II- sociální filozofie jako předchůdkyně sociálních věd, alternativy vůči přírodovědnému modelu poznání, probuzení dějinného vědomí, dějiny a společnost jako předmět vědy, hermeneutická teorie rozumění a její význam pro obhajobu metodologické svébytnosti humanitních a sociálních věd, metoda rozumění, rozlišení nomotetických a idiografických věd. Seminární diskuze: CO JSOU SOCIÁLNÍ VĚDY?Wallerstein, Immanuel. 1998. Kam směřují sociální vědy. Praha: SLON.Winch, Peter. 2004. Idea společenské vědy a její vztah k filozofii. Praha: CSDK. 4.  přednáška: VZNIK SOCIOLOGIE A JEJÍ METODOLOGICKÁ DIFERENCIACE- pozitivismus a scientismus, A. Comte a zákon tří stádií, význam biologie pro formování sociologické teorie, pojem přirozeného účelu a evolucionismus, metoda sociologie dle E. Durkheima, rozumějící sociologie M. Webera, formální sociologie G. Simmela, K. Marx a otázka dialektické metody. 5.  přednáška: NOVOPOZITIVISMUS A KRITICKÝ RACIONALISMUS- vliv rozvoje formální logiky na metodologii vědy, R. Carnap a program logické analýzy jazyka, pojem jednotné vědy a otázka výstavby vědeckého poznání, vědecké hypotézy a jejich empirické testování, C. G. Hempel a deduktivně-nomologický model vysvětlení, koncepce kritického racionalismu K. R. Poppera, kritika novopozitivismu a pojem falzifikace, vztah dedukce a indukce. Seminární diskuze:  SOCIOLOGIE BEZ POZITIVISMU A DIALEKTIKY?Alexander, Jeffrey C. 1982. „Theoretical Logic in Scientific Thought“. Pp. 1-35 in týž, Theoretical Logic in Sociology. Volume one: Positivism, Presuppositions and Current Controversies. Berkeley – Los Angeles: University of California Press.Popper, Karl Raimund. 1994. Bída historicismu. Praha: OIKOYMENH. 6.  přednáška: METODOLOGIE VĚDY A KVANTITATIVNÍ SOCIOLOGIE- vznik a rozvoj kvantitativní sociologické metodologie, aplikace statistických konceptů v sociologii, kvantitativní metodologie a výzkumy veřejného mínění, P. Lazarsfeld a program empirické sociologie, testování hypotéz v sociologii, operacionalizace, vztah empirické a teoretické sociologie, R. K. Merton a koncepce teorií středního dosahu, pojem paradigmatu. Seminární diskuze: CO DĚLÁ SOCIOLOGII VĚDOU?Merton, Robert King. 1973. „Science and the Social Order“ a „The Normative Structure of Science“. Pp. 254-278 in týž, The Sociology of Science: Theoretical and Empirical Investigations. Chicago: The University of Chicago Press.Blumer, Herbert. 1986. „Public Opinion and Public Opinion Polling“. Pp. 195-208. in týž, Symbolic Interactionism. Perspective and Method. Berkeley-Los Angeles: University of California Press. 7.  přednáška: FENOMENOLOGIE A HERMENEUTIKA- fenomenologická teorie intencionality a konstituce smyslu věci ve vědomí (E. Husserl), metoda fenomenologického popisu, pojmy žitého světa a intersubjektivity, pozice hermeneutické fenomenologie a myšlenka hermeneutického kruhu (M. Heidegger), vztah pravdy a metody (H.-G. Gadamer), vztah vysvětlení a rozumění (P. Ricoeur). Seminární diskuze: URČUJÍ (SOCIÁLNÍ) JEDNÁNÍ PŘÍČINY, NEBO DŮVODY?Von Wright, Georg Henrik. 2013. „Intencionalita a teleologické vysvětlování“. Pp. 125-171 in týž, Vysvětlování a rozumění. Praha: Filosofia.Cicourel, Aaron V. 1964. „Measurement and Mathematics“. Pp. In týž, Method and Measurement in Sociology. New York: The Free Press, s. 7-39. 8.  přednáška: METODOLOGIE VĚDY A KVALITATIVNÍ SOCIOLOGIE- etnografické kořeny kvalitativního sociologického výzkumu, makrosociologie a mikrosociologie, propojení rozumějící sociologie a fenomenologie u A. Schütze, etnometodologie H. Garfinkela, východisko symbolického interakcionismu, pojem zakotvené teorie, vztah kvantitativního a kvalitativního výzkumu v současné sociologii. Seminární diskuze: JAKÝ JE VZTAH MEZI ROZUMĚNÍM A VYSVĚTLENÍM?Von Wright, Georg Henrik. 2013. „Vysvětlování v historii a společenských vědách“. Pp. 125- 171 in týž, Vysvětlování a rozumění. Praha: Filosofia.Reed, Isaac Ariail. 2010. „Epistemology Contextualized: Social-Scientific Knowledge in a Postpositivist Era“. Sociological Theory 28 (1): 20-39. 9.  přednáška: VLIV FILOZOFIE 2. POLOVINY 20. STOLETÍ- kritika novopozitivismu a obrat k pragmatismu, teorie řečových her L. Wittgensteina a její aplikace v sociologii (P. Winch), filozofická teorie jednání, pojem intencionálního vysvětlení, francouzský strukturalismus a poststrukturalismus. Seminární diskuze:  CO ZNAMENÁ RELATIVITA PRAVDY?Rorty, Richard. 1979. „Philosophy without Mirrors“. Pp. 357-394 in týž, Philosophy and the Mirror of Nature. Princeton: Princeton University Press. 10.  přednáška: NOVÝ SMĚR TEORIE VĚDY- koncepce struktury vědeckých revolucí T. S. Kuhna, paradigma a multiparadigmatická věda, teorie výzkumných programů I. Lakatose, anarchistická koncepce vědy P. Feyerabenda, postmoderna. Seminární diskuze:  KAM VEDE ODMÍTNUTÍ JEDNOTY VĚDY?Kuhn, Thomas Samuel. 1997. Struktura vědeckých revolucí. Praha: OIKOYMENH.Feyerabend, Paul. 2001. Rozprava proti metodě. Praha: Aurora, s. 21-187. 11.  přednáška: SOCIOLOGIE VĚDĚNÍ- sociální podmíněnost vědeckého poznání, tradice sociologie vědění (K. Marx, M. Scheler, K. Mannheim), sociologie vědění a epistemologie, silný program sociologie vědění, analýza vědních politik. Seminární diskuze:  MŮŽE SOCIOLOGIE OBJASNIT VĚDECKOU ČINNOST?Merton, Robert King. 1973. „Paradigm for the Sociology of Knowledge“. Pp. 7-40 in týž, The Sociology of Science: Theoretical and Empirical Investigations. Chicago: The University of Chicago Press.Stöckelová, Tereza. 2012. Nebezpečné známosti. Praha: SLON.  DOPORUČENÁ PŘEHLEDOVÁ LITERATURA: Ďurďovič, Martin. 2014. "Epistemologie a dělení kvantitativní a kvalitativní sociologie". Sociológia 46(4): 351-372.Fajkus, Břetislav.  2005. Filozofie a metodologie vědy. Praha: Academia.Fay, Brian. 2002. Současná filozofie sociálních věd. Praha: SLON.Giddens, Anthony. 1993. New Rules of Sociological Method. Stanford: Standford University Press.Špelda, Daniel. 2009. Proměny historiografie vědy. Praha: Filosofia.

Garant

Mgr. Martin Ďurďovič, Ph.D.

Vyučující

Mgr. Martin Ďurďovič, Ph.D.