Předmět Jazyk, kultura a společnost - Úvod do lingvistické antropologie (seminář) (YMA008)

Na serveru studentino.cz naleznete nejrůznější studijní materiály: zápisky z přednášek nebo cvičení, vzorové testy, seminární práce, domácí úkoly a další z předmětu YMA008 - Jazyk, kultura a společnost - Úvod do lingvistické antropologie (seminář), Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze (UK).

Materiál	Typ	Datum	Počet stažení

Cíl

Cílem semináře je seznámit studenty formou interaktivních referátů s širokou paletou témat, jimiž se současná i starší lingvistická antropologie a sociolingvistika zabývá.

Sylabus

Zimní semestr 2012Veleslavín, středa: 15:30-16:50, místnost YFHS2Marek Halbich, Ph.D.Katedra obecné antropologie FHS UKE-mail: marekhalbich@yahoo.comKonzultační hodiny v ZS 2012: čtvrtek: 14:00-15:30, místnost C 005Výběr textů:ALBERT, E. M., "Rhetoric", "Logic", and "Poetics" in Burundi: Culture Patterning of Speech Behavior, in American Anthropologist, 66, 6, 1964, s. 35-54.Tradiční burundské království představuje obzvláště příznivé teritorium pro případovou studii, jež se zabývá kulturními vzorci jazykového chování. Tradiční Burundi má velmi dobře definovaná kritéria rétoriky, logiky a poetiky a též velmi dobře vyvinuté pojmy o jejich používání a vzájemných vztazích.CAMERON, D., Gender, Language, and Discourse: A Review Essay, in Signs, 23, 4, 1998, s. 945-973.Esej navazuje na dvacet let starou průkopnickou práci prvních představitelek feministické antropologie v USA Ch. Kramerové, B. Thorneové a N. Henleyové (cf. Perspectives on Language and Communication, in Signs, 1978). Studie je reflexí na současné tendence a nové směry ve studiu genderu, jazyka a diskurzu, mj. na jazykové analýze rozebírá přechod od "sexistického jazyka" k "genderovému diskurzu", rozvíjejíce otázku nastolenou zmiňovanými autorkami o tom, jak "jazyk ve své struktuře, obsahu a každodenním užíváním odráží a pomáhá utvářet nerovnost mezi pohlavími".  CAVANAUGH, J. R., Remembering and Forgetting: Ideologies of Language Loss in a Northern Italian Town, in Journal of Linguistic Anthropology, 14, 1, 2004, s. 24-38.Článek se zabývá historií jazykového posunu v severoitalském Bergamu. Tato historie reflektuje dlouhodobé sociokulturní změny, zejména ty, které se vztahují k tradici. Autor sleduje, jak obyvatelé Bergama konceptualizují čas při nazírání na minulost chudoby v kontrastu k současnému prosperujícímu světu, přičemž ústřední roli hraje nostalgie v souvislosti s určitými socioekonomickými změmami. Temporalita je analyzována skrze jazykovou ideologii a článek je příspěvkem k debatě o jazykové změně, kulturní změně a socioekonomické transformaci.  DURBIN, M. A., Formal Changes in Trinidad Hindi as a Result of Language Adaptation, in American Anthropologist, 75, 5, 1973, s. 1290-1304.Tento článek se zabývá změnami ve struktuře indického jazyka na Trinidadu. Vysvětlení strukturálních změn hledá autor v sociokulturních změnách východoindické komunity, k níž docházelo od příchodu této skupiny na Trinidad. Ukázalo se, že sociokulturní změny uvnitř komunity měly též vliv na řadu funkcí hindštiny užívané na Trinidadu vedoucí až k strukturálním změnám např. v syntaxi apod.  GARRETT, P. B., BAQUEDANO-L?PEZ, P., Language Socialization: Reproduction and Continuity, Transformation and Change, in Annual Review of Anthropology, 31, 2002, s. 339-361.Článek shrnuje současné výzkumy, které se zabývají zvláštnostmi procesů jazykové socializace tak, jak se vyvíjely v institucionálních kontextech a v širokém spektru jazykově a kulturně heterogenních souborů charakterizovaných bilingvismem, multilingvismem, přepínáním kódů, jazykovým posunem, synkretismem a dalšími fenomény spojenými s kontaktem mezi jazyky a kulturami. GITHIORA, Ch., Sheng: Peer Language, Swahili Dialect or Emerging Creole?, in Journal of African Cultural Studies, 15, 2, 2002, s. 159-181.Sheng je smíšený jazyk, který je výsledkem komplexní mnohojazyčné situace v keňském Nairobi. Je používán zejména mládeží a vychází zejména ze svahilské gramatiky, ale objevují se v něm i výpůjčky z dalších keňských jazyků. Kvantitativním výzkumem bylo zjištěno, že se dosti výrazně odlišuje od standardní keňské svahilštiny. Základní otázka se tak sama nabízí: jde ještě o svahilský dialekt či již o samostatnou kreolštinu?  GOODWIN, Ch. A., A Competent Speaker Who Can´t Speak-The Social Life of Aphasia, in Journal of Linguistic Anthropology, 14, 2, 2004, s. 151-170.Článek se zabývá tím, jak člověk, který je schopen promlouvat pouze třemi slovy následkem těžkých úderů, je navzdory tomu schopen jednat jako kompetentní mluvčí. Autor zkoumal, jak takovýto mluvčí je schopen vybavit si složité události, k nimž došlo před více jak půlstoletím. Podstatou výzkumu bylo dokázat, že u lidí s těžkým poškozením řečového aparátu může existovat překvapivá pragmatická vyjadřovací schopnost. GREENBERG, J. H., Research on Language Universals, in ARA, 4, 1975, s. 75-94.Světoznámý US lingvista se zabývá "klasickým" tématem severoamerické kulturní antropologie - hledáním "jazykových univerzálií", vycházeje např. z prací Wisslerových, trasujících univerzální kulturní rysy.HALLIDAY, M. A. K., Anti-Languages, in American Anthropologist, 78, 3, 1976, s. 570-584.Autor nazývá "anti-jazykem" určité speciální jazykové formy, které jsou vytvářeny prostřednictvím jistých vlastností "anti-společnosti". Anti-jazyk tak slouží k utváření a udržování sociální struktury skrze konverzaci přesně tak, jak to dělá "normální" jazyk. Sociální struktura má ovšem zvláštní vlastnosti (rysy), v níž jsou určité elementy přísně upřednostňovány. Anti-jazyk tak má specifický charakter, v němž se výrazovou normou stávají různé metaforické způsoby vyjadřování. Tyto rysy se objevují na všech úrovních - fonologické, lexikogramatické i sémantické. HILL, J. H., Apes and Language, in Annual Review of Anthropology, 7, 1978, s. 89-112.Základní otázka, kterou si autorka klade, je jak současná lingvistická antropologie hodnotí nejnovější experimenty s opicemi a jazykem. Zároveň s tím si ale klade další otázku, která je stále aktuální: jsou zvuky, kterými se zvířata dorozumívají, charakterizovatelné jako "jazyk"? INGLEHART, R. F., WOODWARD, M., Language Conflicts and Political Community, in Comparative Studies in Society and History, 10, 1, 1967, s. 27-45.Autoři se zabývají stále aktuálním tématem: jak užívání jazyka může být vážnou příčinou politických konfliktů. Kladou si otázku, zda-li může být národ tvořen z velké části pouze jedním jazykovým společenstvím. Pokud by toto byla pravda, pak, jak tvrdí autoři, by existovaly téměř nepřekonatelné překážky na cestě k ustavení evropského politického společenství. Události, k nimž v minulosti i v dnešní době dochází v Indii, Kanadě, Belgii, Nigérii a dalších zemích a oblastech jsou do jisté míry důvodem, který spíše tyto závěry potvrzuje. IRVINE, J. T., Status and Style in Language, in ARA, 14, 1985, s. 557-581.Tento článek rozebírá současnou literaturu o jazykových vyjádřeních sociálního statusu, zejména si všímá studií zabývajících se formami užívání jazyka (sociální dialektologií a stylem mluvení), které vytvářejí sociální stratifikaci především v urbánním prostředí. Autor studuje problematiku v komparativní perspektivě (USA, Indie, Jáva ad.) a poukazuje na některé problémy takovéhoto srovnání. KEATING, E., Moments of Hierarchy: Constructing Social Stratification by Means of Language, Food, Space, and the Body in Pohnpei, Micronesia, in American Anthropologist, 102, 2, 2000, s. 303-320. V tomto článku texaská antropoložka zkoumá vztahy mezi četnými sémiotickými způsoby vedoucími ke konstruování sociální hierarchie uvnitř jedné mikronéské společnosti. Jedním ze znakových systémů, jež tuto hierarchii pomáhají vytvářet, je i jazyk, resp. určité rozdíly v mluveném jazyku jsou jedním z rysů, které odhalují sociální nerovnost členů tamějšího společenství.KEESING, R. M., Kwaio Women Speak-The Micropolitics of Autobiography in a Solomon Island Society, in American Anthropologist, 87,1,1985,s.27-39. Výzkum 15 autobiografií žen skupiny Kwaio (Malaita, Šalomounovy ostrovy) zdánlivě potvrzují, že ženské hlasy v kmenových společnostech jsou "němé". KOVEN, M., Transnational perspectives on sociolinguistic capital among Luso-Descendants in France and Portugal, in American Ethnologist, 31, 2, 2004, s. 270-290. Základním argumentem tohoto článku je, že jazykové praktiky a ideologie jsou rozhodujícím faktorem v úsilí francouzsko-portugalských transmigrantů, jak dosáhnout legitimní identity v obou národních kontextech, francouzském i portugalském. Autorka popisuje setkávání potomků Portugalců (Luso-Descendants), dospělých dětí portugalských přistěhovalců s francouzskými a portugalskými monolingvními jazykovými ideologiemi. Ačkoli jsou jejich životy charakterizovány transnacionálně, jejich životní možnosti jsou strukturovány sociolingvistickými normami, soustředěnými ve dvou idelogicky monolingvních národních státech.McCREERY, J. L., Negotiating with demons: the uses of magical languages, in AE, 22, 1, 1995, s. 144-164.Autor si pokládá základní otázku: Jak bychom mohli číst magický jazyk či jazyk magie? Jako řečový akt s performativní silou? Jako dramatickou metaforu, která má zvláštní emoční schopnosti? atd. Tento článek se zabývá jazykem v taoistickém exorcismu na Taiwanu a ukazuje na nutnost všímat si mnohočetného užívání jazyka v magických i jiných podobách. McLAUGHLIN, F., Haalpulaar Identity as a Response to Wolofization, in African Languages and Cultures, 8, 2, 1995, s. 153-168.Tento článek se zabývá komplexem vztahů mezi jazykem a identitou v Senegalu, konkrétně se soustřeďuje na mluvčí skupiny Haalpulaar/Pulaar, sestávající ze dvou odlišných etnických skupin: Tukuloor a Fulbe. V současnosti se zdá, že tyto dvě odlišné skupiny se pokoušejí konstruovat jednotnou etnickou identitu založenou výhradně na jazykových faktorech. Autor sleduje hypotézu, podle níž je takováto rekonfigurace etnicity přímou odpovědí na fenomén wolofizace, tj. rozšíření wolofštiny jakožto linguy francy v Senegalu.MYERS, F. R., Reflections on a Meeting: Structure, Language, and the Polity in a Small-Scale Society, in American Ethnologist, 13, 3, 1986, s. 430-447.Zdá se, že nadměrná pozornost věnovaná jazyku je důležitou součástí života domorodých Austrálců (Pintupiů). Správný výklad významu a formy jazykové aktivity této společnosti vede k rekonceptualizaci povahy politického systému těchto domorodců. Problematika je srovnávána s jinými společnostmi a je konstatováno, že i v takovýchto malých sociálních jednotkách může docházet k systematickým změnám. PARKIN, D., Political Language, in Annual Review of Anthropology, 13, 1984, s. 345-365.Autor poukazuje na skutečnost, že politická mluva či rétorika nebyla příliš studována prvními generacemi sociokulturních antropologů. Teprve práce F. G. Baileyho podnítily celou řadu terénních výzkumů, v nichž se jednotliví autoři soustředili nejprve na sociální analýzu politických výborů, aby vzápětí studovali proces vytváření politického řečnění ("political speech-making") - cf. F. G. Bailey, 1969; M. Bloch (ed.), 1975, etc.SHIBAMOTO, J. S., Japanese Sociolinguistics, in ARA, 16, 1987, s. 261-278.Japonská sociolingvistika se začíná rozvíjet krátce po II. světové válce prakticky zcela nezávisle na severoamerické sociolingvistice. Studie sleduje čtyři hlavní oblasti zájmu japonské sociolingvistiky: 1. otázky vztahující se k národnímu systému písma; 2. užívání slovních výpůjček; 3. proces jazykové standardizace a 4. studuje tzv. honorifika, tj. výrazy vyjadřující určitou zdvořilost apod., které jsou pro japonštinu typické.SCHIEFFELIN, B. B., OCHS, E., Language Socialization, in ARA, 15, 1986, s. 163-191.Autorky v tomto článku především zkoumají, jak dochází skrze užívání jazyka k socializaci, a to z perspektivy antropologické, sociologické a psychologické a dokonce stručně přezkoumávají slavnou Sapir-Whorfovu hypotézu. Zabývají se lingvistickými prameny socializace a zejména studují mechanismy vedoucí k porozumění dětské řeči ("baby talku"). SILVERSTEIN, M., Contemporay Transformations of Local Linguistic Communities, in Annual Review of Anthropology, 27, 1998, s. 401-426.Autor poukazuje na skutečnost, že se lingvističtí antropologové v posledním desetiletí zaměřují ve svých výzkumech na lokální jazyková společenství, jež zkoumají jako dialekticky utvořené kulturní formy a jazyk chápou jako totální kulturní fakt.SMITH-HEFNER, N. J., Youth Language, Gaul Sociability, and the New Indonesian Middle Class, in Journal of Linguistic Anthropology, 17, 2, 2007, s. 184-203. Článek zkoumá jazykovou formu a sociální funkce bahasa "gaulu", neformálního indonéského "jazyka sociability" tak, jak jej používají indonéští univerzitní studenti. Bahasa "gaul" nevyjadřuje pouze aspirace příslušníků středostavovské mládeže pro jejich sociální a ekonomickou mobilitu, ale také ve stále větší míře jejich kosmopolitní národní kulturu. STAAL, F., Oriental Ideas on the Origin of Language, in Journal of the American Oriental Society, 99, 1, 1979, s. 1-14.Jádrem autorova článku je kritika dva tisíce let přetrvávajícího matení lidstva, vycházejícího z knihy Genesis 2, 19-20, kde se říká, že jazyk se vyvíjel od pojmenování k jménům, resp. že jazyk vznikl z pojmenování (lidí, zvířat, věcí apod.). Tato myšlenka se nevyvíjela pouze na starém Blízkém východě, ale též ve starém Řecku, Číně a později též v západní jazykovědě.URLA, J., Ethnic Protest and Social Planning-A Look at Basque Language Revival, in Cultural Anthropology, 3, 4, 1988, s. 379-394. Přibližně od počátku 60. let 20. stol. jsme svědky radikální rekonstrukce evropského kulturního milieu. V té době se výrazněji než dříve začínají probouzet etnické minority žijící v křehké koexistenci s většinovým národem. Jednou z nejradikálnějších minorit jsou Baskové, kteří svůj etnický protest vůči Španělům (Kastilcům) začali vyjadřovat též ozbrojeným odporem (terorismem). Autorka si však všímá především jazykového obrození baskičtiny (euskara), které, zdá se, probíhá vcelku úspěšně. WALD, B., Bilingualism, in ARA, 3, 1974, s. 321-341.Problematika bilingvismu zajímá nejen lingvisty, ale též sociology, psychology, teoretiky výchovy aj. sociální vědce. Autor detailně zkoumá bilingvismus v korelaci s lingvistickou strukturou, sociologickými a psychologickými aspekty a dochází, mj., k závěru, že bilingvní dospělí jedinci (např. anglo-frankofonní) mají lepší předpoklady než monolingvní pro studium dalších jazyků. WATSON-GEGEO, K. A., Mind, Language, and Epistemology: Toward a Language Socialization Paradigm for SLA, in The Modern Language Journal, 88, 3, 2004, s. 331-350. Autorka upozorňuje na to, že po určitou dobu byly vedeny nepříliš užitečné debaty mezi "kognitivisty" a představiteli "sociokulturních" oborů o způsobu nabývání druhého jazyka (SLA = second language acquisition). Nové výzkumy zejména kognitivních antropologů otevřely cestu pro novou syntézu, která spočívá v novém nahlížení na myšlení, jazyk a epistemologii a uznává, že poznávací schopnosti (cognition) vznikají v sociální interakci a jsou formovány kulturními a sociopolitickými procesy, které nejspíš nejsou nahodilé či spojené s kognitivním vývojem.WILCE, J. M., The Poetics of "Madness": Shifting Codes and Styles in the Linguistic Construction of Identity in Matlab, Bangladesh, in Cultural Anthropology, 15, 1, 2000, s. 3-34. Tento článek si všímá skutečnosti, že v různých jazykových (řečových) podobách existují evidence "šílenství" ("madness"). Autor si uvědomuje nebezpečí spojování přepínání kódů (code-switching) s šílenstvím a snad právě proto navrhuje, aby jedinečná promluva (unique speech) označovaná jako "šílená" či procesy, které by takto mohly být označovány, se staly předmětem analytičtější pozornosti sociálních antropologů. Je možné, že takovéto procesy jsou projevem jisté hravosti, prostřednictvím níž tito mluvčí formují svou identitu. WOOLARD, K. A., Is the Past a Foreign Country?: Time, Language Origins, and the Nation in Early Modern Spain, in Journal of Linguistic Anthropology, 14, 1, 2004, s. 57-80. Autorka v tomto článku odhaluje dva kontrastující významy času v 17. stol. v souvislosti s počátky španělského jazyka. Oba rozdílné pohledy na minulost ve španělštině podchycuje autor v širším kontextu španělského národa i lidstva obecně a dochází k závěru, že národní vědomí bylo přítomno v raném moderním Španělsku a spočívalo spíše na mesianistickém základě.  Výběr textů k prezentaci v ZS 2015:ŠATAVA, L., Jazyk a identita etnických menšin: možnosti zachování a revitalizace. Praha: Cargo, 2001 (vybraná kapitola) - Monika Chaloupková.INGLEHART, R. F., WOODWARD, M., Language Conflicts and Political Community, in Comparative Studies in Society and History, 10(1), 1967: 27-45 - Kamila Boudová.WATSON-GEGEO, K. A., Mind, Language, and Epistemology: Toward a Language Socialization Paradigm for SLA, in The Modern Language Journal, 88(3), 2004: 331-350 - Dušana Šaríková.POKORNÝ, Jan: Lingvistická antropologie: jazyk, mysl a kultura, s. 249-273 (Tatiana Badurová).                                                                

Požadavky

 Požadavky ke zkoušce:Na každý seminář budou vybrány cca 2 (max.) 3 texty. Každý student si vybere ke zpracování ve formě referátu jedent text (časový rozsah prezentace: cca 20-30 min). Každý student pak bude hodnocen známkou 1, 2 nebo 3 s ohledem na kvalitu předneseného referátu a na aktivní účast při následné diskusi. Časový harmonogram prezentací v ZS 2012: 24. 10.: Dvořáková (Goodwin), Zikánová (Keesing), Kozák (Schieffelin, Ochs nebo Feld).31. 10.: Werner (Greenberg), Škrob (Halliday), Černodrinská (Wilce nebo text k bilingvismu).7. 11,: Deáková (Hill), Wolfová (Irvine), Novotná (Wald či případně jiný text k bilingvismu).12. 12.: Garajová (Cameron nebo Woolard), Zunová (Shibamoto), Nuska (McCreery), Remešová (Urla).19. 12.: Pokorný (Ingleghart), Adlerová (Githiora), Mudruňková (Durbin).2. 1. 2013: Hájková (Keating), Fendrychová (Smith-Hefner), Svobodová (Cavanaugh).

Garant

PhDr. Marek Halbich, Ph.D.

Vyučující

PhDr. Marek Halbich, Ph.D.