Předmět Vybrané kapitoly ze sociální antropologie Ameriky (YMA223)

Na serveru studentino.cz naleznete nejrůznější studijní materiály: zápisky z přednášek nebo cvičení, vzorové testy, seminární práce, domácí úkoly a další z předmětu YMA223 - Vybrané kapitoly ze sociální antropologie Ameriky, Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze (UK).

Materiál	Typ	Datum	Počet stažení

Sylabus

YMA223Vybrané kapitoly ze sociální antropologie Ameriky Zimní semestr 2014Josého Martího 31, budova FTVS, nepravidelná výukaMarek Halbich, Ph.D.Katedra obecné antropologie FHS UKmarekhalbich@yahoo.comKonzultační hodiny v zimním semestru 2014: čtvrtek: nepravidelně: 2., 20.11., 11.12, 19.12., cca 15-17 v závislosti na ukončení předcházející blokové výuky; místnost C005. Tematické okruhy: 1. Etnické (etnokulturní) rozdělení Ameriky - americký kontinent, jeho jednotlivé země nejsou etnicky ani kulturně homogenními útvary. Budeme se proto zabývat především tím, jak bychom mohli tento kontinent uchopit z hlediska demografického, geografického rozmístění a z pohledu etnokulturního. Povinná literatura: LIVI-BACCI, Massimo, The Depopulation of Hispanic America after the Conquest. Population and Development Review, 32 (2), 2006: 199-232. Doporučená literatura: DENEVAN, William M., Carl Sauer and Native American Population Size. Geographical Review, 86 (3), 1996: 385-397.CHANCE, John K., On the Mexican Mestizo. Latin American Research Review, 14 (3), 1979: 153-168.PURDY, Barbara A., American Indians after A. D. 1492: A Case Study of Forced Culture Change. American Anthropologist, 90 (3), 1988: 640-655. 2. Formování národní a etnické identity - nápadným jevem při formování většiny národů amerického kontinentu (např. severoamerického, mexického, kostarického aj.) je, že se národní hnutí a regionální nacionalismy zformovaly dříve než v Evropě, odkud většinou příslušníci těchto nacionalismů pocházeli nebo tam alespoň měli své kořeny. Jak si tento (zdánlivý) paradox vysvětlit? Povinná literatura: ERIKSEN, Thomas Hylland, Ethnicity and Nationalism. Anthropological Perspectives. London: Pluto Press, 1993 (6. kapitola: Nationalism, s. 97-120). Doporučená literatura: BIRTH, Kevin, Most of Us Are Family Some of the Time: Interracial Unions and Transracial Kinship in Eastern Trinidad. American Ethnologist, 24 (3), 1997: 585-601.LOMNITZ, Claudio, Death and the Idea of Mexico. Cambridge: Zone Books, 2005.OLIVEN, Ruben George, "The Largest Popular Culture Movement in the Western World": Intellectuals and Gaúcho Traditionalism in Brazil. American Ethnologist, 27 (1), 2000: 128-146.  3. Vystěhovalectví a migrační procesy v Latinské Americe - vznik většiny zemí amerického kontinentu je spojen především s obrovským přílivem imigrantů. V přednášce se budeme zabývat nejen vnější migrací, ale též vnitřní migrací v rámci kontinentu či uvnitř některých zemí. Povinná literatura: GUTIÉRREZ, David G., Migration, Emergent Ethnicity, and the "Third Space": The Shifting Politics of Nationalism in Greater Mexico. The Journal of American History, 86 (2), 1999: 481-517. Doporučená literatura: DUANY, Jorge, Nation on the Move: The Construction of Cultural Identities in Puerto Rico and the Diaspora. American Ethnologist, 27 (1), 2000: 5-30.CHAVEZ, Leo R., Outside the Imagined Community: Undocumented Settlers and Experiences of Incorporation. American Ethnologist, 18 (2), 1991: 257-278.KAY SOMMERS, Laurie, Inventing Latinismo: The Creation of "Hispanic" Panethnicity in the United States. The Journal of American Folklore, 104 (411), 1991: 32-53. 4. Problematika indigenních hnutí v Latinské Americe (zapatisté, panmayské hnutí, Kečuové) - když na počátku roku 1994 tehdejší mexická vláda brutálně potlačila chiapaské venkovany, především Tzotzily a Tzeltaly, dozvěděl se svět poprvé o zapatistech a jejich hnutí. Jedna z otázek se nabízí: jsou chiapaští zapatisté předvojem mnohem širšího (pan)indigenního hnutí, které v budoucnu povede k velkým sociálním, politickým, ekonomickým a dalším změnám v Latinské Americe? Povinná literatura: GOSSEN, Gary H., From Olmecs to Zapatistas: A Once and Future History of Souls. American Anthropologist, 96 (3), 1994: 553-570. Doporučená literatura: LUCERO, José Antonio, Locating the "Indian Problem": Community, Nationality, and Contradiction in Ecuadorian Indigenous Politics. Latin American Perspectives, 30 (1), 2003: 23-48.MONTEJO, Victor, Maya Intellectual Renaissaince. Identity, Representation, and Leadership. Austin: University of Texas Press, 2005 (zejména 2. kapitola: Pan-Mayanism, s. 16-36).VELTMEYER, Henry, The Dynamics of Social Change and Mexico´s EZLN. Latin American Perspectives, 27 (5), 2000: 88-110. 5. Jazykové projevy a jejich sociální důsledky - z hlediska jazykového není americký kontinent pouze anglo-, hispano-, luso- či frankofonní, ale najdeme zde pozoruhodné případy rezistence či revitalizace nativních (indiánských) jazyků, z nichž nejznámějšími případy jsou guaraníjština v Paraguayi, kečujština v Peru, aymarština v Bolívii, quichéština a kaqchikelština v Guatemale či yucateco nebo náhuatl v Mexiku. Budeme se rovněž zabývat zajímavými "sociolingvistickými" případy např. mezi panamskými Kuny, multilingvismem v části Amazonie apod. V této souvislosti si můžeme položit řadu otázek - např.: mají indiánské jazyky šanci na přežití nebo jsou stále více kuriozitou přežívající z dávné minulosti? Neboli: jsou indiánské jazyky (alespoň některé) natolik vitální, že mohou konkurovat španělštině, angličtině, portugalštině či francouzštině nebo jsou v brzké době určeny k definitivnímu zániku? Povinná literatura: HILL, Jane H., "Today There Is No Respect". Nostalgia, "Respect", and Oppositional Discourse in Mexicano (Nahuatl) Language Ideology, in SCHIEFFELIN, Bambi B., et al., eds., Language Ideologies. Practice and Theory. Oxford: Oxford University Press, 1998 (3. kapitola, s. 68-86). Doporučená literatura: DANZIGER, Eve, Getting Here from There: The Acquisition of "Point of View" in Mopan Maya. Ethos, 26 (1), 1998: 48-72.FRENCH, Brigittine M., The Symbolic Capital of Social Identities: The Genre of Bargaining in an Urban Guatemalan Market. Journal of Linguistic Anthropology, 10 (2), 2000: 155-189.SIDNELL, Jack, Organizing Social and Spatial Location: Elicitations in Indo-Guayanese Village Talk. Journal of Linguistic Anthropology, 7 (2), 1997: 143-165. 6. Sociální organizace - case study: Yucatán - v přednášce podáme výklad o historickém vývoji od raně koloniální doby do současnosti vztahující se k sociální struktuře mexického Yucatánu. Budeme se opírat především o dlouhodobý etnohistorický výzkum M. A. Bartolomého a položíme si, mj., následující otázku: můžeme nalézt určitou kontinuitu v sociálním vývoji Yucatánu od postklasické doby (cca 1000-1540) do dnešních dnů? V čem spočívá sociální specifikum současného Yucatánu? Povinná literatura: GABBERT, Wolfgang, Social Categories, Ethnicity and the State in Yucatán, Mexico. Journal of Latin American Studies, 33 (3), 2001: 459-484. Doporučená literatura: COY, Peter, An Elementary Structure of Ritual Kinship: A Case of Prescription in the Compadrazgo. Man, 9 (3), 1974: 470-479.OSBORN, Ann, Compadrazgo and Patronage: A Colombian Case. Man, 3 (4), 1968: 593-608.STEVERLYNCK, Astrid, Amerindian Amazons: women, exchange, and the origins of society. Journal of the Royal Anthropological Institute, 14 (3), 2008: 572-589. 7. Closed corporate community - case study: Tarahumarové v ejidu Munerachi - v této přednášce si podrobněji rozebereme Wolfův teoretický koncept uzavřené korporátní zemědělské komunity (closed corporate peasant community), studovaný především v Mezoamerice a na indonéském ostrově Jáva a pokusíme se jej aplikovat, na základě vlastního terénního výzkumu, na jedno současné severomexické ejido, v němž žije část Indiánů Tarahumara. Je možné ejido analyzovat v rámci tohoto konceptu nebo představuje zcela specifický sociálně-politický útvar, který pochází výhradně z moderní doby? Povinná literatura: WOLF, Eric R., Closed Corporate Peasant Communities in Mesoamerica and Central Java. Southwestern Journal of Anthropology, 13 (1), 1957: 1-18. Doporučená literatura: DANZIGER, Eve, Parts and Their Counterparts: Spatial and Social Relationships in Mopan Maya. The Journal of the Royal Anthropological Institute, 2 (1), 1996: 67-82.TERRY RAMBO, A., Closed Corporate and Open Peasant Communities: Reopening a Hastily Shut Case. Comparative Studies in Society and History, 19 (2), 1977: 179-188.WOLF, Eric R., Vicissitudes of the Closed Corporate Community. American Ethnologist, 13 (2), 1986: 325-329.  8. Amazonie jako ekologický areál - case study: např. ekvádorští Indiáni na Rio Napo - tato přednáška bude vycházet z perspektiv ekologické antropologie. Amazonie je nepochybně vnímána jako největší ekologický areál na světě nebo alespoň jako životní prostředí, o kterém se nejvíce mluví. V zhuštěné podobě se zaměříme na některé ekologické fenomény, které v minulosti vedly nebo stále ještě vedou k adaptaci obyvatel na různá lokální prostředí. Položíme si otázku, jaké jsou hlavní adaptační strategie lidí (nikoli jen indiánských skupin), kteří se v Amazonii usadili. Povinná literatura: HECKLER, S. L., Tedium and Creativity: The Valorization of Manioc Cultivation and Piaroa Women. The Journal of Royal of Anthropological Institute, 10 (2), 2004: 241-259. Doporučená literatura: FAUSTO, Carlos, Feasting on People. Eating Animals and Humans in Amazonia. Current Anthropology, 48 (4), 2007: 497-530.RIVAL, Laura, Amazonian historical ecologies. Journal Royal of Anthropological Institute, 12 (1), 2006: 79-94.UZENDOSKI, Michael A., Manioc Beer and Meat: Value, Reproduction and Cosmic Substance among the Napo Runa of the Ecuadorian Amazon. Journal Royal of Anthropological Institute, 10 (4), 2004: 883-902. 9. Región de refugio - case study: afromexická komunita v Guerreru - v této přednášce se budeme nejprve v teoretičtější rovině zabývat konceptem región de refugio mexického etnohistorika G. Aguirreho Beltrána a na příkladu některých komunit si ukážeme na jeho "etnografické" využití. Základní otázkou stále namnoze zůstává: setrvávají rurální či mimoměstské společnosti nadále v "ústupových oblastech" nebo jsou již neodvratně inkorporovány do národních společností? Povinná literatura: YELVINGTON, Kevin A., The Anthropology of Afro-Latin America and the Caribbean: Diasporic Dimensions. Annual Review of Anthropology, 30, 2001: 227-260. Doporučená literatura: GRUZINSKI, Serge, Images and Cultural Mestizaje in Colonial Mexico. Poetics Today, 16(1), 1995: 53-77.LEWIS, Laura A., Blacks, Black Indians, Afromexicans: The Dynamics of Race, Nation, and Identity in a Mexican "moreno" Community (Guerrero). American Ethnologist, 27(4), 2000: 898-926.POLANCO-DÍAZ, Hector, UGGEN, John F., Indian Communities and the Quincentenary. Latin American Perspectives, 19(3), 1992: 6-24. 10. Být Indiánem ve městě - case study: např. Indiáni v Ciudad de Guatemala - přednáška je určitým úvodem do antropologie města. Americká velkoměsta (New York, Los Angeles, Mexico City, Sao Paulo, Rio de Janeiro, Lima a mnoho dalších) jsou dnes obrovským etnickým a sociálním konglomerátem s mnoha sociálními, ekonomickými, ekologickými i jinými problémy. Jedním z fenoménu posledních desetiletí je nekontrolovatelná rurálně-urbánní migrace a jednu z otázek, kterou si položíme, je, jak indiánští přistěhovalci konstruují nově svoji identitu po přemístění do města. Povinná literatura: LOW, Setha M., The Anthropology of Cities: Imagining and Theorizing the City. Annual Review of Anthropology, 25, 1996: 383-409. Doporučená literatura: COSTA VARGAS, Joao H., When a Favela Dares to Become a Gated Condominium: The Politics of Race and Urban Space in Rio de Janeiro. Latin American Perspectives, 33 (4), 2006: 49-81.FABRICANT, Nicole, Performative Politics: The Camba Countermovement in eastern Bolivia. American Ethnologist, 36 (4), 2010: 768-783.GILL, Lesley, "Proper Women" and City Pleasures: Gender, Class, and Contested Meanings in La Paz. American Ethnologist, 20(1), 1993: 72-88. 11. Válčení a násilí na americké půdě a jeho socialní důsledky - válka a sociální konflikty patří k nezpochybnitelným antropologickým konstantám a jako takové jí věnují nemalou pozornost i sociální a kulturní antropologové. Války na americkém kontinentě probíhaly dávno před příchodem prvních Evropanů. V této přednášce se seznámíme s některými předevropskými válkami, konflikty v koloniální i postkoloniální době a v současnosti a položíme si otázku, jak se takové konflikty dají vysvětlit. Povinná literatura: OTTERBEIN, Keith F., A History of Research on Warfare in Anthropology. American Anthropologist, 101(4), 1999: 794-805. Doporučená literatura: LANGFUR, Hal, Moved by Terror: Frontier Violence as Cultural Exchange in Late-Colonial Brazil. Ethnohistory, 52(2), 2005: 255-289.LOWELL, Julia C., Women and Men in Warfare and Migration: Implications of Gender Imbalance in the Grasshopper Region of Arizona. American Antiquity, 72(1), 2007: 95-123.SUNDAR, Nandini, Toward an Anthropology of Culpability. American Anthropologist, 31(2), 2004: 145-163. 12. Náboženství v Latinské Americe - náboženství je další antropologickou konstantou, která se v plné šíři projevuje v různých aspektech života obyvatel amerického kontinentu. V přednášce se zaměříme především na výklad některých kultů, které jsou výrazem náboženského synkretismu. Otázkou ovšem je, jaký dosah a význam má v současném životě náboženská rezistence vyznavačů různých kultů. Povinná literatura: PLACIDO, Barbara, ´It´s All to Do with Words´: An Analysis of Spirit Possession in the Venezuelan Cult of Maria Lionza. The Journal of the Royal Anthropological Institute, 7(2), 2001: 207-224. Doporučená literatura: SHOAPS, Robin A., Ritual and (Im)moral Voices: Locating the Testament of Judas in Sakapultek Communicative Ecology. American Ethnologist, 36(3), 2009: 459-477.THEIJE, Marjo de, MARIZ, Cecília L., Localizing and Globalizing Processes in Brazilian Catholicism: Comparing Inculturation in Liberationist and Charismatic Catholic Cultures. Latin American Research Review, 43(1), 2008: 33-54.WIRTZ, Kristina, How Diasporic Religious Communities Remember: Learning to Speak the "Tongue of the Oricha" in Cuban Santería. American Ethnologist, 34(1), 2007: 108-126. 

Požadavky

Student/studentka bude hodnocen/a na základě eseje v rozsahu cca 5-8 stran. Téma, které si zvolí, může vycházet:1. z probíraných okruhů v přednášce, popřípadě v semináři;2. z vlastní iniciativy (např. na základě již provedeného nebo budoucího vlastního výzkumu v Latinské nebo Severní Americe, ze zájmu o některé téma vztahující se k antropologii Latinské či Severní Ameriky apod.). Poznámka: V obou případech je třeba předběžná konzultace nad vybraným tématem eseje. Příklady k výběru tématu eseje: 1. Sociální a kulturní změna (adaptace) rurálního obyvatelstva v městě.2. Antropologie turismu - např. ritualizace navštěvovaného místa (např. peruánského Machu Picchu).3. Jak se rodí indigenní hnutí?

Garant

PhDr. Marek Halbich, Ph.D.

Vyučující

PhDr. Marek Halbich, Ph.D.